Vědecký název: Varanus priscus,
Rozšíření: Austrálie,
Velikost: délka 3,5 až 7 metrů, hmotnost 600 kilogramů až 1,9 tuny.
Největší varan všech dob. A skutečná ikona pleistocénní australské megafauny, o nic méně působivá než velký pravombat Diprotodon či vakolev Thylacoleo. Megalania byla robustně stavěným varanem komodským na steroidech, a zřejmě některé z velkých australských savců, vyhynulých podobně jako ona sama teprve nedávno, dokázala uchvátit. Ne všichni odborníci na ní však nahlížejí jako na vrcholového predátora; tento titul mohl patřit také tylakoleu anebo třeba velkému, v průměru šest metrů dlouhému suchozemskému krokodýlovi Quinkana. V roce 2009 byla publikována studie o možné rychlosti megalanie; ještěr podle ní dokázat utíkat rychlostí 9,4 až 10,8 kilometrů za hodinu. Zda to stačilo na dohnání velkého savce, na to si můžete odpovědět klidně sami. Ještě zajímavější spekulace se však vedou ohledně její potenciální jedovatosti. Protože byl tento plaz tolik podobný varanu komodskému (V. komodoensis), a patřil k jeho nejbližším rodinným příslušníkům, je možné, že měl podobně jako on v čelistech také jed? Pokud by tomu tak bylo, pak by megalania byla největším jedovatým živočichem všech dob. Název megalania se dosti ujal, nicméně ve vědeckém světě již léta uznáván není. V současnosti platí pro zvíře název Varanus priscus, skutečně tedy šlo o pravého varana a zástupce jediného dnes žijícího rodu čeledi Varanidae. Sir Richard Owen, který jméno Megalania zavedl, použil pro V. priscus ještě jedno synonymum, a to Notiosaurus, které dnes také neplatí. Podle výzkumu uskutečněného v roce 1996 má být patrně nejbližším žijícím příbuzným megalanie perentie (V. giganteus), tedy varan obrovský - největší v současnosti žijící australský ještěr a zároveň jeden ze čtyř největších ještěrů na světě, dosahující ve výjimečnějších případech délky až 2,5 metru. Pozdější studie však jako mnohem bližší příbuzné druhu V. priscus vnímají varana komodského a varana pestrého (V. varius). Pozůstatky tohoto obřího ještěra byly nalezeny po celé střední Austrálii a také v Queenslandu a Novém Jižním Walesu. Vyhynul asi před 50 000 až 40 000 lety - asi milion a půl let poté, co se poprvé objevil ve fosilním záznamu - částečně nejspíš i kvůli lovu ze strany lidí, kteří jej dokázali dohnat nebo mu naopak utéci, dostali-li se při jeho lovu až příliš blízko k jeho nebezpečným čelistem. Dále mohla mít na jeho vyhynutí podíl i tehdejší klimatická změna.
Žádné komentáře:
Okomentovat