Řád ptakoještěrů, Pterosauria, se dělí na několik skupin, podřádů, z nichž jednou jsou pterodaktyloidi (Pterodactyloidea). Tito krátkoocasí ptakoještěři se však od sebe ještě v mnohém různí, a tak je i tento podřád rozdělen na celou řadu skupin, z nichž jednou je skupina Azhdarchoidea. Azhdarchoidi byli skutečně pozoruhodnými ptakoještěry. Patřili mezi ně i giganti jako severoamerický Quetzalcoatlus, největší ptakoještěři a vlastně i největší zvířata, která kdy vzlétla. Takový dospělý Quetzalcoatlus dosahoval na zemi výšky žirafy, a když rozevřel svá křídla, tvořená tenkou koženou blánou, ukázal rozpětí asi 10 metrů, i když se někdy uvádí 12 až 13 metrů. Quetzalcoatlus žil v pozdní Křídě. Mezi azhdarchoidy patřili také dsungaripteridi, například čínský Dsungaripterus z počátku Křídového období. Tito divoce vyhlížející ptakoještěři se zobákem zahnutým mírně nahoru měli oční důlek posazený na lebce o něco výše než většina ptakoještěrů. Možná i to dávalo jejich vzhledu na jakési divokosti a podivnosti. Dsungaripterus už patřil k těm menším azhdarchoidům, rozpětí jeho křídel však stále činilo 3 metry, což není málo; je to koneckonců délka osobního automobilu. Navajodactylus, azhdarchid z pozdní Křídy Nového Mexika, z doby před 75 miliony let, měl zase rozpětí křídel 3,5 metru. Avšak ne všichni azhdarchoidi byli tak obrovití. Ačkoliv již zmíněný Quetzalcoatlus nebo jemu podobný evropský Hatzegopteryx byli těmi největšími létajícími mašinami všech dob, a zcela jistě také vládci křídové oblohy, na rozdíl od malých, tehdy poměrně primitivních létajících ptáků, existovali také azhdarchoidi, jež byli dosti malí. Roku 2013 vědecky popsaný a pojmenovaný pterosaur z anglického Isle of Wight to dokazuje. Vectidraco byl stejně velký jako dnešní vrána. Mezi ptakoještěry šlo tedy o trpaslíka, i když ne drobečka (například jurský Anurognathus, patřící do čeledi Anurognathidae, by se člověku vešel do dlaně). Rozhodně to byl jeden z nejmenších azhdarchoidů vůbec, ne-li ten nejmenší. Žil před 124 miliony let v rané Křídě, a pokud žil ve vnitrozemí, živil se hmyzem či ještěrkami, žil-li u moře, požíral malé rybky. Tvar jeho lebky je typicky azhdarchoidní... Ať už byli velcí nebo malí, azhdarchoidi patřili mezi poslední ptakoještěry, kteří kdy žili. Vyhynuli po dramatických událostech na konci Křídy, a zmizeli z naší planety spolu s dinosaury, mořskými plazy a amonity...
Na obrázku se nacházejí dva exempláře velkého ptakoještěra rodu Arambourgiania...
1 komentář:
Zajímavý článek, netušil jsem, že ptakoještěři mohli být i takhle malí :D Quetzalcoatla mám rád, ostatní neznám :D
Okomentovat