Mezinárodním tým paleoklimatologů, vedený vědci z Floridského muzea přírodní historie, podrobil výzkumu fosilie drobných mořských živočichů, díky čemuž získal neobyčejné informace o podobě klimatu na naší planetě v období Eocénu. Tým studoval fosilizované dírkonošce staré 56 až 34 milionů let, a především pak jejich chemickou kompozici. Dírkonošci, kteří v té době žili v mělkých tropických vodách, nyní, po desítkách milionů let, odhalili, jaké chemické složení měla voda, kterou obývali, a teplota, v níž žili. Výsledky tohoto fascinujícího výzkumu podle odborníků mohou ovlivnit i způsob, jakým se díváme na současné globální oteplování a s tím související budoucí klimatické modely. Jak totiž výzkum prokázal, rozšíření ledovců na pólech v Eocénním období bylo podhodnoceno o 50 %, a to i v období, kdy průměrná teplota byla na naší planetě o 6°C vyšší než dnes. I tato informace je novým zjištěním, i když bylo už dříve správně předpokládáno, že v Eocénu, kdy tropické deštné lesy pokrývaly i střední Evropu, bylo mnohem tepleji. Je však pravdou, že polární oceány se tehdy oteplovaly mnohem rychleji než oceány tropické. Jak už víme řadu desítek let, celé třetihory byly v podstatě takovou "jízdou na horské dráze". Začaly velkým teplem po vyhynutí dinosaurů. Po většinu Eocénu panovalo i v dnešním mírném pásu tropické podnebí. V Oligocénu se už situace měnila, do mnoha oblastí, jež byly dříve pokryty lesy, vtrhlo sucho, a otevřené planiny pokryté trávou, která se vyvinula právě v tomto období, byly častým pohledem. Pak, na konci Pliocénu, už doba ledová klepala na dveře. Nyní žijeme ve čtvrtohorách, a momentálně se nacházíme v době meziledové. Domněnky o tom, kdy zasáhne další doba ledová, a zda to bude ještě za existence našeho druhu, se různí. Každopádně nové paleoklimatologické objevy významně rozšiřují naše znalosti o podnebí na naší planetě v Eocénním období. Dírkonošci, kteří tyto informace přinesli, pocházejí z Tanzanie, Indonésie a Indie, přinejmenším tedy svědčí o podobě klimatu před více než 34 miliony let ve Starém světě. Tyto jednobuněčné organismy si vytvářejí schránky ve shodě s chemií vody, v níž žijí, a tyto schránky jsou tvořeny uhlíkem, kyslíkem a kalciem. Zejména vápníková složka je pak silná. Avšak jsou to izotopy uhlíku a kyslíku, které o mnohém svědčí. Dírkonošci žijící v chladnějším prostředí měli izotopy těchto dvou látek takřka "zaklíněny" do sebe, kdežto ti z teplejších oblastí ne. Vědci dále pronikli do fosilií laserem, aby našli stopy jak vápníku, tak hořčíku... Výsledkem tedy je, že na naší planetě byla průměrná teplota v Eocénu o 6°C vyšší než dnes, a z toho lze mnohé vyvodit... Možná, že až za mnoho stovek milionů let bude tuto planetu opět obývat nějaká "inteligentní" forma života a její zástupci naleznou fosilie dírkonošců z naší doby, budou moci říci mnohé o globálním oteplování a celkově o našem klimatu. Fosilie dírkonošců jsou totiž excelentními indikátory klimatu. Žijí na naší planetě už 540 milionů let, jsou hojní v mořských sedimentech, a dokáží toho prozradit skutečně mnoho, což tento nález dokazuje...
Přiložena mapa severní polokoule naší planety Země v Eocénním období. Snad se Vám tento paleoklimatologický článek líbil, pokud ano, budu rád za uvedení Vašeho názoru...
Žádné komentáře:
Okomentovat