Predátor a kořist v pravěké Kanadě: Chirostenotes vs. Prosaurolophus

Mezi dinosaury to občas vřelo. Bojovali spolu na život a na smrt, zrovna tak jako dnešní zvířata bojují o to, kdo vyhraje a kdo prohraje. Predátor a kořist se od nepaměti vrhali do strašlivých soubojů. V pravěké Kanadě to samozřejmě nebylo jiné... Z kanadské provincie Alberta známe řadu zajímavých dinosaurů, kteří společně na tomto místě žili před 75 až 70 miliony let. Nyní můžeme vybrat několik z nich, abychom si udělali obrázek o tom, jak jejich válčení mohlo vypadat...

Naším masožravcem je dnes Chirostenotes. Patřil mezi oviraptosaury, tedy do stejné skupiny, jako jeho asijští bratranci Oviraptor, Khaan, Nomingia, Citipati a další. V Severní Americe je však oviraptosaur raritou, ačkoliv nálezy stop z Hell Creeku v Montaně dokazují, že velcí oviraptosauři na tomto kontinentu žili též. Zřejmě se tam rozšířili z Asie, vše totiž nasvědčuje tomu, že oviraptosauři jsou původně asijskou skupinou dinosaurů. Chirostenotes byl popsán a pojmenován Gilmorem roku 1924. Skutečnému zkoumání byl však podroben až roku 1988, kdy byla v depozitáři jednoho muzea objevena kostra, jež tam nepovšimnuta ležela 60 let. Tak bylo zjištěno mnohé o tomto zvířeti. Chirostenotes měřil 2,9 až 3 metry na délku, vážil 50 kilogramů, a měl chápavé přední končetiny se štíhlými prsty a dlouhými drápy. Prostřední prst byl nejdelší. Není to ale nic překvapivého, vždyť Chirostenotes byl podle tohoto znaku i pojmenován-jeho jméno v překladu znamená "štíhlá ruka". Měl nápadný hřeben na hlavě a bezzubé čelisti, takže nemohl napachát tolik škody. Byl to zřejmě všežravec, takže se nespecializoval jen na maso. Jak ale záhy zjistíte, stále pro některé dinosaury představoval nebezpečí...

Před 75 miliony let pochodovala po pláních Alberty spousta dinosaurů. Mnozí z nich byli velkými býložravci, jejich rozmanitost pak byla složena z různých druhů rohatých dinosaurů (ceratopsidů) a těch kachnozobých (hadrosauridů). Patřil mezi ně i Prosaurolophus. Objevil se před 75,5 miliony lety a vymizel až před 71 miliony let, takže jako rod úspěšně přečkal několik milionů let změn. Byl to velký býložravec, 8,5 metru dlouhý a určitě tak 5+ tun vážící. Stával se častou kořistí velkých masožravců, predátorů jako byli tyrannosauridi nebo Troodoni. Každý dravec, který si na Prosaurolopha troufnul, musel být vážně opatrný. Hadrosauridi byla stádová zvířata, takže šlo o především o oddělení jedince od stáda a jeho následné zabití. A to nemuselo být jednoduché... Chirostenotes neměl proti třikrát tak dlouhému Prosaurolophovi žádnou šanci. Býložravec by ho zadupnul... Ale byl tu důvod, proč na ně útočit...

Dinosauři kladli vejce. Stejně jako v dnešním světě prahnou někteří dravci po vejcích plazů či ptáků, i tehdy pochopitelně existovali takoví zloději vajec. Vtrhli do hnízda, ukradli několik vajec, možná je někdy sežrali i na místě činu... Chirostenotes mohl krást vejce Prosaurolophů nebo jiných kachnozobců. Bezzubým zobákem by vejce prokousl, vypil jeho obsah a bylo by obědě. Jak idylická představa... Ovšem zaplést se do problémů s velkým vegetariánem není doporučeno. Chirostenotes byl rychlý a hbitý, ale Prosaurolophus také nebyl zrovna pomalý a je možné, že by se matka po zloději ohnala. Když taková dinosauří matka nalezla v hnízdě vetřelce, musela být velmi podrážděná. Možná se ho snažila zahnat i hlasitým troubením, které hadrosauridi tak skvěle ovládali. Chirostenotes proti velkému Prosaurolophovi nemohl nijak bojovat. Nemohl se ani bránit-jeho drápy byly dobré k popadání vajec, ještěrek nebo malých savců, a ne k obraně či útoku. Zuby neměl, takže by Prosaurolopha ani nezranil. Avšak mláďata těchto dinosaurů proti němu byla bezmocná, zvláště, když byla ještě ve vejcích... Tehdy měl Chirostenotes hody, pokud samozřejmě neselhal při hledání takového hnízda...

Snad se Vám tato část líbila, tentokrát jsem jako masožravce vybral trochu netradiční rod... Příští týden do této rubriky napíši další část Dinosauřích hnízdišť!