Kdy byli koně domestikováni?

Evoluce koní byla skutečně pozoruhodná. Vyvinuli se z malých Propaleotherií, velikostně srovnatelných s kočkami. První prehistoričtí koně, obývající deštné lesy rozkládající se na území dnešní Evropy, neměli ani kopyta, ale drápy. Za 50 milionů let se však vzhled koní velmi změnil. Tato skupina lichokopytníků je často uváděna jako jeden z nejlepších zdokumentovaných příkladů evoluce, jelikož známe téměř každý detail vývoje koní. Před 20 miliony let se z malých, spíše lesních savců, stali obyvatelé rozlehlých travin. Klima se totiž v té době změnilo a rozsáhlé lesy už nadobro zmizely (začaly však mizet už patnáct milionů let předtím). Z koní se stali trávožrouti, a takoví jako severoameričtí koně Merychippus z doby před 17 miliony let a Pliohippus z doby před 12 až 2 miliony let, nápadně připomínali dnešní koně. Jen byli o něco menší, asi metr dlouzí. Dnešní kůň, rod Equus, se poprvé objevil před 4 miliony let. Dlouhý může být až 3 metry, a jeho mozek je očividně mnohem větší, než u spousty jiných pozdních savců. Protáhlá hlava, hříva, ohon a dlouhé končetiny umožňující rychlý běh nejsou ničím cizím pro nikoho na naší planetě. Koně znají lidé už od útlého dětství, vždyť patří mezi zvířata, která nás obklopují. Nejsou to takoví domácí mazlíčci, jako psi, kočky a hadi, ale přesto nejsme nijak velmi překvapeni, když kdesi na louce uvidíme jezdce na koni. Ovšem kdy byli koně domestikováni? Kdy se stali společníky lidí? Naši předkové, lovci mamutů, znali koně velmi dlouhou dobu. Je pravděpodobné, že je také lovili pro potravu, ačkoliv chytit koně pro ně muselo být extrémně obtížné-zvláště pak uvážíte-li, že koňovití běhají velice, velice rychle, cítí-li se ohroženi. Některé paleolitické jeskynní malby z doby před 30 000 lety zobrazují koně stále jako divoká zvířata. Proháněli se tehdy po planinách zamrzlé Eurasie i Severní Ameriky, kam se dostali přes Beringovu úžinu. Avšak koně byli domestikováni zřejmě někde v Asii. Travnaté pláně Vnitřního Mongolska si dnes sotva dokážeme představit bez jezdců na koních, pobíhajících kolem velkých stád krav a ovcí. V té oblasti přece lidé také pijí koní mléko. První domestikovaní koně se v mnohém podobali koni Převalskému, což je dnes ohrožený druh. Mohli se však též podobat tarpanovi. V dnešní době je tento druh koně vyhynutý, to je obrovská škoda, protože by genetické analýzy poddruhu mohly odhalit něco o původu koní, jež my dnes známe. Každopádně, k domestikaci koní došlo v době 3500 let před naším letopočtem na eurasijských pláních. V současné době se zdá, že nejpravděpodobnějším místem originální domestikace je Kazachstán. Kazaši tato zvířata určitě potřebovali k pomoci. 2000 let před naším letopočtem už koně jistě zdomácnělí byli. Avšak v povaze mnohých koní, například amerických mustangů, je stále cosi divokého. Jejich žilami proudí divoká krev a tak se nemůžeme divit, že někteří z těchto savců jsou občas trochu nepředvídatelní... V minulosti však spousta koní pod lidskou rukou padla. Zvířata, o která se začali lidé starat, po staletí padala ve strašných válkách, tak jako bojoví sloni či jiná zvěř, kterou lidé využívali jako zbraně. Dnes už tomuto neohleduplnému zacházení příliš nečelíme: jen občas někteří zlí lidé zvíře zabijí, ať už je to kůň, anebo třeba jedovatý had... V současném světě žije už přes 400 vyšlechtěných plemen koní a jejich počet roste. Divokých koňovitých je však na světě jen sedm druhů, včetně zeber a oslů. A ty musíme chránit, poněvadž změny v jejich prostředí jsou nebývalé a ohromné. Koně Převalského se naštěstí těší velké ochraně, v tomto ohledu musíme poděkovat skvělé práci odvedené Pražskou ZOO. Doufejme, že v případě těchto a dalších divokých koňovitých se nebude opakovat tragický případ již vymřelého tarpana, za jehož vyhynutím stál stejný druh, který koně kdysi domestikoval, a to člověk...

Na prvním obrázku vidíte Anchitherium, miocénního koně vysokého jen asi 60 centimetrů. Na druhém se pak nachází skupinka současných koní Převalských, potomků Anchitheria a dalších pradávných lichokopytníků koního plemene...