První červnový Správce dinosauřího parku, tedy alespoň v tomto roce, je tu! Dan Jameson Vás seznámí s problémy, jimž nyní čelí...
Masiakasauří problém
Přítomnost podivně se chovajících lidí na západu Isle of Die se během týdne téměř vůbec neřešila. Vyšel o tom sice novinový článek, který oběhl svět, letoun Ochránců pak na ostrově nezaznamenal již žádné lidi, ale kromě toho se ohledně tohoto případu nic nestalo. Snad už však bude konec těm strašným bitkám mezi námi a různými lidmi ze všech koutů světa, jež nám jdou po krku... Jak jsem už zmínil, my samotní jsme problém takřka neřešili. Za poslední dva týdny napršelo na Tedově ostrově víc vody, než kdy předtím. Množství vody zaplnilo především kanalizaci. Byla to i chyba údržbáře. Ale velký podíl na tom měla pochopitelně i dešťová voda. Jen odsát všechnu tu vodu zabralo mnoho času... Zvířatům množství vody příliš nevadí. Siamotyranna jako bychom nepoznali. Běhá po výběhu, drží se hlavně v jeho středu a vypadá velice šťastně. Také agresivní samec Deinotheria se s příchodem dešťů trochu uklidnil. Sucho asi na tato velká zvířata působilo opravdu hodně, což vedlo k jejich zuřivosti a možná i snaze dostat se ven z horkých výběhů (ačkoliv se přece mohli schovat do úkrytů). Hlavní problém se však týkal Masiakasaura. Znovu se ukázalo, že jméno, jež mu dal Oliver, se k němu hodí více, než to, kterým ho nazývám já. Joe, podle Olivera Zuboun, už několik měsíců polehává mezi křovinami a tak ho prakticky nevidíme. Až teď se ukázalo, že je aktivní hlavně v noci, a přes den se jednoduše skrývá. Zjistil to jeden ošetřovatel, který v noci dostal hlad a vydal se do hlavní budovy. Poté, co si v ledničce vybral sendvič, jen tak pro nic zkontroloval kamery. Záznam z kamer mu pak ukázal Masiakasaura hbitě běhajícího po výběhu. Hledal, kudy by z ohrady utekl. Ošetřovatele to moc nezajímalo. Mávl nad tím rukou a snědl si svůj sendvič. Potom v budově zhasnul, odešel z ní a nechal Masiakasaura, ať si dělá co chce. A právě to byla ta chyba...
Masiakasaurus přes noc našel nějakou škvíru ve výběhu a protáhl jí svou hlavu. Nápad to byl opravdu špatný, protože se jednak nedokázal protáhnout dále, a také se nemohl vrátit do původní polohy. Když šel Tim zkontrolovat ohrady masožravců, krátce po snídani, uviděl chudáka Joea (Zubouna) uvíznutého v kruhové díře, která mu div nesvírala krk. Dinosaurus zoufale pištěl, určitě mu to nebylo moc příjemné. Tim okamžitě zavolal na místo mě a další dva ošetřovatele. Jeden z nich byl právě ten pojídač sendvičů. Řekl nám, že asi ví, proč se to stalo. Pak se omluvil, a řekl, že už nám bude vždycky všechno hlásit. Tim se tomu podivil. Ne ošetřovatelově chuti na sendviče, ale spíše faktům o noční aktivitě Masiakasaura. Jen dostat zvíře z kruhové díry byl problém. Museli jsme ho uspat. Přišel jsem s dobrým plánem-část ohrady bude prostě zbořena. Jinak bychom ho odtamtud nedostali. Jenže poté, co ucítil ve své noze přítomnost uspávací šipky, začal sebou Masiakasaurus nebezpečně házet z jedné strany na druhou. Nakonec se z maléru dostal zcela sám. Nato použil své zuby k odtrhnutí šipky z nohy, což nás vyděsilo. Chvíli si nás prohlížel a pak vyběhl po Timovi. Ten okamžitě vylezl na nejbližší strom. Joe se obrátil ke mě a než jsem se nadál, kousl mě do ruky! Byla to strašná bolest! Představte si takové tesáky, vhodné k chytání ryb, projíždět Vaší rukou! Není divu, že jsem bolestí i šokem skoro omdlel. To už ale na Masiakasaura začala působit některá sedativa, jež se do něj předtím dostala. Malátný, upadl na zem, stále ovšem chňapal čelistmi. Tim seskočil ze stromu a zvíře okamžitě chytil za hlavou. To se ještě probralo, a téměř Tima koplo zadní končetinou do obličeje. Oba ošetřovatelé mu však pomohli tvora zajistit. Nakonec pomohli na nohy mě. Rána to byla dost hluboká, Masiakasaurus se mi do ruky zakousl pořádně. Musel jsem jít k lékaři, ten naštěstí vyloučil jakoukoliv otravu krve například kvůli nějakým hnijícím bakteriím, jež by měl dinosaurus v tlamě... Masiakasauří problém byl naštěstí tím jediným, který jsem během týdne musel řešit. Nemám ale nejmenších pochyb o tom, že brzy přijdou další...
Doufám, že se Vám tato část líbila. Pokračování napíši zase za týden!
2 komentáře:
Hmmm. Občas si říkám, že když máme v tělocviku běhat 600 m, tak by za nás měli dát tyrannosaura. :D To by byly "speedy" jak něco :D
Zajímavá část, představa Zubouna vězícího napůl v plotě je k nezaplacení :)
Okomentovat