Po velice dlouhé době se vracíme do doby ledové! V tomto projektu jsme se již seznámili s některými jeskynními šelmami, které kdysi obývaly Českou republiku. Nezmínil jsem se ale o obrovských hyenách... Ty však ve střední Evropě žily také!
Živočichové: Pachycrocuta brevirostris, Crocuta crocuta spelaea (hyena jeskynní),
Období: Pleistocén, doba ledová.
V době ledové žily v Česku hrůzu nahánějící predátoři z třídy savců. Patřili mezi ně šárečtí lvi, jeskynní medvědi i dýkozubci, šelmy se šavlovitě zahnutými špičáky. Lovci mamutů, kteří střední Evropu obývali, čelili mnoha nebezpečím ze strany těchto tvorů. Mezi velkými šelmami prehistorického Česka bychom však nalezli i další známé tváře. Byly to prehistorické hyeny, a nejen tak ledajaké, dokonce šlo o jedny z největších hyen, jež kdy žily. V Českém krasu bylo objeveno velké množství pozůstatků pravěkých hyen. Nejvíce jich patřilo hyeně jeskynní, obrovskému druhu, který žil po celé Evropě a také v části Sibiře. Tento druh měl mocné čelisti se silnými zuby, vhodnými k lámání kostí. I když hyeny nejsou striktními mrchožrouty a někdy i loví, nemají problém se štípáním kostí. Ty jsou často tím jediným, co po předchozím masožravci na mršině zvířete zbyde. Ale v Českém krasu se podařilo najít i zkameněliny jiné pravěké hyeny, známé jako Pachycrocuta. Žila zde ve středním Pleistocénu. Většina pozůstatků těchto dvou druhů hyen byla nalezena v jeskynních, například poblíž Tetína nebo Podolí. Jedná se hlavně o jeskyně s jejich pozůstatky, tedy o nesporné důkazy jejich pobytu na území. Existují ale i místa, kde paleontologové našli jen částečné stopy po životě pravěkých hyen. Poblíž Řeporyjí byly objeveny pozůstatky jejich možné kořisti, včetně ohlodaných kostí. Může se to zdát neuvěřitelné, ale z Českého krasu jsou dokonce známy kosti nosorožce srstnatého se stopami po ohlodání hyenou. Míst, kde došlo k podobným nálezům, je ale více. Nejpozoruhodnější jsou však hyení sídla. Hyeny jeskynní se opravdu ukrývaly v jeskyních, které pro ně představovaly skvělé útočistě. Z nálezů v Českém krasu vyplývá, že obývaly jak horizontální, tak vertikální jeskyně. Také si tam nosily svou kořist nebo nalezené mršiny. Jejich obětí se stávali divocí koně, kteří se před pár desítkami tisíc let v Česku hojně vyskytovali, dále zubři a další velcí kopytníci (nosorožci zřejmě také nebyli výjimkou, jak již bylo zmíněno výše). Jeskynní hyeny se ve svých doupatech často střetávaly i s jeskynními medvědy, jelikož pozůstatky těchto dvou druhů byly často nalezeny v jedné skalní proláklině... Jako čeleď psovitých jsou hyeny vemi zajímavými šelmami, existujícími už po 15 milionů let (od doby středního Miocénu) a předpokládá se, že se vyvinuly z cibetkovitých. Jejich přítomnost ve střední Evropě v době ledové je podivuhodným dokladem jejich velkého rozšíření v minulosti, ačkoliv dnes se vyskytují jen v Africe...
Na prvním obrázku vidíte kostru hyeny jeskynní, zatímco na druhém je její rekonstrukce. Druhý obrázek je z tohoto zajímavého webu: www.martinoraptor.blog.cz . Další část projektu Pravěk v Čechách napíši snad brzy!
1 komentář:
Nádherný článek, hyeny jeskynní celkem zajímavé. Doba ledová je takovým příkladem toho co mě pořad udivuje, proč v pravěku bylo vše tak velké v porovnání s dneškem (v době to samozřejmě byly svaly, které pomáhaly odolávat chladu, ale jindy...
Okomentovat