Síla Stegosauřích čelistí

Stegosaura známe snad všichni. Velký opancéřovaný dinosaurus žijící v Severní Americe během pozdní Jury před 150 miliony let-neškodný býložravec, pokud tedy nebyl naštván. Víme, že jeho ocas opatřený ostny mohl být smrtící zbraní, zvláště když se v rychlosti dotkl například lebky Allosaura. Avšak donedávna jsme veděli jen velmi málo o síle Stegosaurova skusu. Tento dinosaurus paleontology i veřejnost opět překvapil jednou pozoruhodností. V roce 2010 došlo k výzkumu síly Stegosauřích čelistí za pomocí speciálních počítačových programů, podle nichž bylo vypočítáno, že čelistní skus zvířete nebyl příliš úctyhodný. Rovnal se asi polovině čelistní síly dnešního labradorského retrívra. Z toho se dalo usoudit, že Stegosaurus pojídal pouze měkký rostlinný materiál. Listy cykasů, kapraďorostů a dalších rostlin nebyly žádným problémem, pokud šlo o jejich utrhnutí a pozření. Vědci si však uvědomili, že se slabou čelistní sílou by Stegosaurus nedokázal ukousnout větvičku o průměru více než 12 milimetrů. Nyní nás však Stegosaurus překvapil. Asi před měsícem byly publikovány výsledky zcela nového, již detailního výzkumu. Toho se účastnil i známý paleontolog Paul Barrett. Klíčovou záležitostí bylo v tomto případě porovnání lebek tří dinosaurů: Stegosaura, Plateosaura a Erlikosaura. Vyšlo najevo, že Stegosaurus měl větší čelistní sílu, než ostatní. Lebky těchto tří dinosaurů se v podstatě podobají, jsou protáhlé. Paleontologové předpokládali, že skusové možnosti byly ve všech případech zhruba stejné. Ale Stegosaurus opravdu nebyl tím případem. Jeho čelistní síla by se dala přirovnat k čelistní síle ovce. Může se to zprvu zdát málo, ovšem ovce nemají problém se spásáním téměř jakékoliv vegetace. To automaticky značí, že Stegosaurus se živil širším množstvím druhů rostlin, než se předpokládalo. Možná se mohl dostat i k semenům cykasů, které poté roznášel po okolí ve svém trusu. Zároveň mohl ukusovat i občasně silné větvičky jehličnanů, a celkově byl velmi dobře přizpůsoben ke zpracování všemožných typů rostlinné potravy. Již víme, že vnitřek jeho těla pracoval jako fermentační mašina, která dodávala tomuto obrovskému živočichovi, asi 10 metrů dlouhému, energii. Kromě již zmíněného porovnání síly čelistí s Plateosaurem a Erlikosaurem byl též vyroben nový počítačový model, podle něhož bylo vše vypočítáno. Stále však o Stegosaurovi nevíme vše... Dr. David Button, který se na výzkumu také podílel, naznačil, že tato zvířata (myšleni jsou býložraví dinosauři celkově) byla komplexnější, než se dříve myslelo. Důkazem je právě síla Stegosauřích čelistí. Dinosauři s podobným tvarem čelistí měli například mnohem slabější skus. Variace mezi dinosaury tedy byly ohromné, to se týká i způsobu, jakým potravu zpracovávali, a čím se živili. Podle dalších výzkumníků, například dr. Lautenschlangera, bude v budoucnu zjištěno více, a to díky počítačovému modelování lebek dinosaurů. Již brzy tedy odhalíme další tajemství, stará desítky milionů let...

Jak vidíte, opět bylo o jednom ze známých dinosaurů zjištěno více... Do komentářů můžete napsat, zda se Vám článek líbil!