Významná výročí vydání filmů, které měly dopad na vývoj populární kultury, jsem na tomto blogu oslavil samostatnými články již několikrát. Připomněl jsem zde dvacetileté i třicetileté výročí vydání Jurského parku, 20 let od vydání filmů X-Men a X-Men 2, a loni i desetileté výročí vydání snímku X-Men: Budoucí minulost. Dnes zde pro změnu oslavím 20. výročí vydání významného filmu od DC, který onu značku nejen proměnil a úspěšně ji uvedl do jednadvacátého století, ale zároveň rebootoval jednoho z nejznámějších amerických superhrdinů minulého století pro moderní publikum v nadčasovém akčním snímku, který může být považován za zlatý standard superhrdinského originu na stříbrném plátně. Přesně před 20 lety, 15. července 2005, vstoupil do kin ve Spojených státech amerických film Batman začíná (Batman Begins), a podobně jako rané marvelovky X-Men (2000) a Spider-Man (2002) proměnil nejen podobu superhrdinského žánru, ale obecně i podobu hollywoodského blockbusteru.
Dramatický příběh osamělého miliardáře, který cítí nutkání mstít se těm méně šťastlivým, než je sám, a proto se po nocích prohání po Gotham City oblečen za děsivého netopýra, vzešel na motivy komiksových předloh z per scénáristů Davida S. Goyera, o rok dříve proslaveného režírováním nepříliš úspěšného filmu Blade: Trinity, a Christophera Nolana, tehdy málo známého režiséra indie filmů The Following (1998), Memento (2000) a Insomnia (2002). Studio Warner Bros. se pokoušelo rozšířit stávající batmanovskou filmovou franšízu od roku 1997, kdy ji tak trochu zabil studiem samotným rozkopaný snímek Batman & Robin jinak talentovaného režiséra Joela Schumachera. Jednotlivé pokusy navrátit Batmana do filmového světa po dvou příliš neseriózních filmech plných neonkových světýlek a jednodimenzionálních superpadouchů byly v průběhu let velmi neúspěšné. Když se samostatného filmu o originu netopýřího muže chopil veleslavný Darren Aronovsky, kterému scénář napsal sám autor komiksu Batman: Year One, kontroverzní Frank Miller, studio rozpoznalo, že Batman byl v krizi. Aronovskyho depresivní film, ve kterém měl mladý Bruce Wayne přímo sebevražedné sklony, byl naštěstí zamítnut, a tak se dokořán otevřely dveře Christopheru Nolanovi, který přesně věděl, jak zpracovat film o sebedestruktivním člověku hnaném temnými impulzy. Chtěl koneckonců původně natočit biografický snímek o miliardáři Howardu Hughesovi - ten byl v 60. letech dokonce inspirací pro postavu Iron Mana od Marvel Comics - který se ve svém bohatství nahý zavíral do privátního kina, kde byl schopen strávit týdny nebo měsíce, aniž by si třeba jednou ostříhal nehty nebo vlasy, a aniž by se umyl. Když se Nolan dozvěděl, že Hughesův příběh chtěl povyprávět Martin Scorcese v tehdy připravovaném filmu s Leonardem DiCapriem, The Aviator (2004), rozhodl se zkusit raději štěstí v superhrdinském žánru, a v roce 2003 se zapsal jako režisér na nový batmanovský film.
Výsledek se dostavil do kin před 20 lety. Batman začíná nebyl jen začátkem nové batmanovské trilogie, jež neměla co do činění s předchozími snímky o této postavě - o postavě, která významně pomohla zbudovat nakladatelství DC Comics. Byl to film, který stejně jako Singerův o pět let starší marvelovský film X-Men vzal ideu superhrdinů naprosto vážně, v hyperrealistickém prostředí. Bruce Wayne, hraný Christianem Balem, už nebyl jen deprimovaný boháč skrývající se na Štědrý den ve svém temném domě, ani bradatý strejda chrlící bat-slova při přípravě na boj se zledovatělým Schwarzeneggerem. Byl to psychopat, narozený do neuvěřitelného privilegia, omlouvající si své antisociální činy namířené proti těm, jež chudoba silně privatizovaného amerického velkoměsta dovedla k porušování zákonů, smrtí vlastních rodičů. Jak to sám řekl Christopher Nolan v rozhovoru s filmovým kritikem Elvisem Mitchellem, když Batman začíná zaútočil na kina, "Batman je ve výsledku tragický příběh." A tento tragický příběh obsesivního samotáře bez přátel, který nalezl způsob, jak uvolnit svou vnitřní bestii a manifestovat ji ve ztělesnění strachu, diváky rezonoval.
Oficiální plakát k filmu Batman Begins s datem vydání ve Spojeném království (17. června 2005), v USA však do kin zamířil již 15. června onoho roku. Obrázek z webu IMDb
V prvním Nolanově batmanovském snímku, který započal trilogii Temný rytíř, si zahráli Christian Bale (Bruce Wayne/Batman), Michael Caine (Alfred Pennyworth), Liam Neeson (Ra's al Ghul/Henri Ducard), Katie Holmes (Rachel Dawes), Gary Goldman (Jim Gordon), Cillian Murphy (Jonathan Crane/Scarecrow), Tom Wilkinson (Carmine Falcone), Rutger Hauer (William Earle), Ken Watanabe (falešný Ra's al Ghul), Morgan Freeman (Lucius Fox), Linus Roache (Thomas Wayne), Sara Stewart (Martha Wayne), Tim Booth (Victor Zsasz) a Richard Brake (Joe Chill). Nolan dále do cameo rolí obsadil i hvězdy svého prvního filmu, The Following, Jeremyho Theobalda (technik Wayne Enterprises) a Lucy Russell (návštěvnice restaurace, kterou Bruce koupil). Ačkoliv je netopýří muž jednou z amerických popkulturních ikon, většina herců a hereček obsazených ve filmu jsou britského nebo irského původu. Inspirací pro hvězdné obsazení byl údajně první Superman Richarda Donnera z roku 1978, jeden z filmů Nolanova dětství, který i zcela negeekovské diváky mohl natáhnout na velká jména jako Marlon Brando nebo Gene Hackman. Bale, který si roli Bruce Waynea/Batmana zopakoval ve dvou pokračováních, měl o reboot batmanovské franšízy zájem už od roku 2000, kdy si přečetl tehdy jedenáct let starý komiks Arkham Asylum od Granta Morrisona a začal přemýšlet o tom, jak by tuto postavu coby metodický herec mohl ztvárnit. Později odhalil, že nejspodnější vrstvu Bruceovy komplexní osobnosti vytvořil ze své role miliardářského vraha Patricka Batemana, kterého hrál ve filmu American Psycho (2000). Pro roli hlavního antagonisty Ra's al Ghula byl původně zvažován Guy Pearce, který hrál protagonistu Nolanova Mementa, studio ale nakonec rozhodlo o Liamu Neesonovi, kvůli jeho roli v 1. epizodě (a 4. snímku) Star Wars (1999). Po dvou desítkách let je rozhodnutí obsadit do role arabské postavy herce evropského původu spíše kritizováno.
Průzkum Batcave. V popředí Christian Bale jako Bruce Wayne, za ním Michael Caine jako Alfred Pennyworth. Fotografie z webu IMDb
Děj filmu se odehrává po dobu 21 let, od dnů krátce před Bruceovými 8. narozeninami, při nichž přišel o své rodiče, do jeho 29. narozenin, kdy jako maskovaný samozvanec zachraňuje město Gotham před Ligou stínů. Mapuje Bruceovo dětství, jeho osamocení při vyrůstání, jeho první pokusy pomstít se, jeho trénink v Himálaji i jeho první dny v netopýřím kostýmu, při nichž je konfrontován svým největším strachem. Batman začíná je příběhem o strachu - o jeho překonání, a jeho nasměrování do srdcí těch, jež Bruce považuje za hodné potlačení. Příběh je vyprávěn nelineárně, a v sérii flashbacků z doby, kdy Bruceovi bylo sedm a osm a později jednadvacet, ukazuje divákům, co jej dovedlo až do bhútánské věznice, kde se zarostlý mladík rve s kriminálníky. Je vyhledán Ra's al Ghulem, vůdcem vražedného kultu Liga stínů, a vycvičen bojovat se zločinem, jen aby zjistil, že ho Liga stínů chce využít ke zničení Gothamu. Rozmetá tedy její svatyni v horách a vydá se na cestu zpět do Ameriky, po sedmi letech života stráveného mezi zločinci. Doma pak se svým věrným sluhou Alfredem Pennyworthem navrhne podobu monstra, jež má být ztělesněním všeho, co ho Liga stínů naučila. Batman se nejprve musí potýkat s kriminálním bossem Carminem Falconem, který je však dílem ve větší skládačce. Do gothamského přístavu jsou posílány nejen drogy, ale také jakási zvláštní substance, a když se o ní Batman rozhodne zjistit více, je konfrontován maskovaným zločincem Scarecrowem. Jak se později ukáže, Scarecrow jen pro někoho pracuje - pro někoho, kdo si chce s Gothamem dosti zahrát. Na oslavě svých 29. narozenin Bruce zjišťuje, že jeho bývalý mentor Henri Ducard je pravou Dračí hlavou, pravým vůdcem Ligy stínů, a své město před ním musí zachránit. Po událostech vedoucích k smrti Ra's al Ghula nastává eskalace; město je po incidentu v závěru filmu plné zločinců s mentálními problémy, vypuštěných z Arkhamova azyla v chudinských Úžinách, a toto rejdiště chaosu láká nového oponenta, který má Batmanův svět převrátit vzhůru nohama - zločince, který po sobě zanechává kartu žolíka, Jokera.
Létající bestie v chudinských Úžinách. Fotografie z webu The Globe and Mail
Je mnoho věcí, které mám na filmu Batman začíná rád. Myslím si, že je to film o dost lepší, než jeho pokračování The Dark Knight (2008) a The Dark Knight Rises (2012). Zvláště jeho střih - první kolaboraci Lee Smithe s Christopherem Nolanem - považuji za výrazně lepší. Prudkost střihu v akčních scénách mě dodnes unáší, a myslím si, že není kontroverzní uvést, že Batman začíná má nejlepší bojové scény z celé Nolanovy trilogie. Batman se vynořuje z temnoty, jen aby jako obrovský netopýr někoho odnesl nebo praštil, a pak zase mizí. Není divu, že si někteří lidé v Gothamu myslí, že to ani není člověk. Nikdo pořádně neví, jestli umí létat nebo jestli jenom plachtí. Batman je v tomto filmu tajemnou figurou, a konfrontace s ní je nanejvýš děsivá. Samotný muž pod maskou hovoří šeptavým hlasem plným neskutečného chladu. Bale hrál Batmana jako bestii, jako zvíře. Jeho Bruce Wayne má pak ještě dvě další osobnosti - tu, kterou znají jen Alfred, kamarádka z dětství Rachel a Ra's al Ghul, a tu veřejnou, playboye, o kterém by nikdo netušil, že může po nocích místo večírků se supermodelkami polétávat po Gothamu v netopýřím převleku. Tato verze Bruce je asexuál, stejně jako já - je to člověk bez pocitů sexuální přitažlivosti k ostatním lidem, nemající zájem ani o ženy, ani o muže, ale jen o mlácení nepřátel a nebezpečná noční dobrodružství v ulicích v boji proti obdobným freakům, jakým je sám. Předstírá, že chodí se supermodelkami (viz scéna v restauraci před jeho prvním setkáním s Rachel po řadě let), ale přitom se po nocích odebírá do Úžin a vkrádá se do cizích bytů, aby namlátil nic netušící a spokojeně močící zločince (ano, tato scéna ve filmu také je). Pokud vás více zajímá asexualita Baleova Batmana z Nolanovy trilogie, přečtěte si můj loňský příspěvek Asexuální čtení trilogie Temný rytíř. Všechna vodítka Bruceovy asexuality jsou přímo v těchto filmech (jako kdyby nestačila přímo asexuální historie Batmana v komiksech). Nezapomenutelná je také atmosféra Gothamu v tomto filmu - město je mnohem tajemnější a temnějších, než v dalších filmech; jsem přesvědčen, že tomu napomohlo i to, že značná část filmu byla natáčena v londýnských ulicích, a nikoliv někde v New Yorku či Chicagu. Islandské ledovce se ve filmu dokonale prodávají jako Himálaj; kdyby jen typicky hollywoodská depikce orientu v tomto snímku nebyla tak problematická (vsadím se, že každý antropolog nebo znalec východních kultur se u první třetiny filmu zasměje).
"Vypadáš jako někdo, kdo se bere moc vážně. Chceš mou radu? Musíš se rozzářit!"
V neposlední řadě musím zmínit ještě soundtrack Hanse Zimmera a Jamese Newtona Howarda s doplňkovou hudbou od Ramina Djawaldiho a Lornea Balfea. Je obecně známým faktem, že soundtrackové album je složeno ze skladeb s vědeckými názvy rodů různorodých letounů (Molossus, Myotis, Antrozous a další), a že prostředních šest skladeb v albu začíná iniciálami, které dohromady odshora dolů dávají slovo BATMAN. Hudba pro film je mixem orchestrální a elektronické hudby, a zvláště dokonalá je pak Batmanova znělka. Nemyslím jen onen chytlavý dvojtón, který je v průběhu filmu opakován prakticky neustále, ale přímo Batmanovu znělku, která v dalších dílech trilogie Temný rytíř bohužel ustupuje do pozadí. Hovořím o té hudbě, která hraje krátce poté, co Joe Chill zastřelí Bruceovy rodiče; nebo poté, co Batman odhalí Rachel, kým je, když cituje slova, která dříve pronesla před Brucem. Že to není ta samá hudba? Ale je. Onen brilantní osmitón, který tvoří nejlepší část skladby Molossus, je totiž ve filmu v melodické formě poprvé slyšen ve chvíli, kdy Bruce beznadějně sedí u mrtvol svých rodičů. V průběhu filmu se vyvíjí, za deště v Úžinách před prvním setkáním se Scarecrowem už nabývá heroické podoby, a při ujíždění Batmobilu před policisty se mění v bestiální hudbu, na níž jsem již léta závislý. Znalci skladby Molossus vědí, o čem hovořím - o tom, co v ní zní od 2. minuty a 33. vteřiny. Ten loop mám v hlavě, a nikdy ho z ní nedostanu. To je pro mě Batmanova znělka. V celé formě (jako Batman Theme z rozšířeného vydání) vám Bruceovu melodii prezentuji níže (od 1. minuty a 58. vteřiny do 2. minuty a 19. vteřiny se opět dočkáte od melodie "očištěného" batmanovského osmitónu).
Batman začíná je filmem, který byl mnoha tvůrci hollywoodských blockbusterů v následujících letech považován za inspiraci pro jejich projekty. Platí to o třeba o filmech Iron Man od Jona Favreaua, kterým začala filmová série Marvel Cinematic Universe, Godzilla od Garetha Edwardse, The Amazing Spider-Man od Marca Webba nebo o x-menovském filmu Logan od Jamese Mangolda. Nepochybně jde o jeden z nejvlivnějších snímků prvního desetiletí tohoto století. Vliv měl také na reboot Supermana z roku 2013, za který byli zodpovědni David S. Goyer i Christopher Nolan s režisérem Zackem Snyderem. Muž z oceli (Man of Steel) přebírá více než jednu techniku povyprávění originu další legendy z DC univerza právě od filmu Batman začíná.
O filmu Batman začíná by se toho dalo napsat ještě mnoho. Budu však radši, když mi své dojmy a postřehy z jednoho z nejvýznamnějších blockbusterů tohoto století napíšete sami do komentářů. Shodneme se, že Batman začíná je lepší, než Temný rytíř? Pokud chcete, oslavte dnes 20. výročí vydání Nolanova prvního batmanovského snímku jeho zhlédnutím. Možná to bude už podesáté, posté nebo popětisté; anebo se na něj někteří z vás podívají poprvé. Rozhodně ho mohu doporučit.