sobota 20. července 2024

Rozhodnutí Botanického kongresu v Madridu: Stovky urážlivých názvů rostlin budou změněny

Ve čtvrtek 18. července 2024 hlasovali vědci účastnící se Botanického kongresu v Madridu o budoucnosti druhových názvů rostlin obsahujících urážlivé slovo "caffra". 351 účastníků kongresu hlasovalo pro změnu všech takto pojmenovaných druhů, zatímco 205 účastníků změně oponovalo. Výsledek je nepochybně historickým úspěchem a dalším krokem k nápravě alespoň některých neomluvitelných nespravedlností, jež byly lidem jiné než "kavkazské" či "bílé rasy" (a mějme na paměti, že rasa je pouze sociální konstrukt) způsobovány. Slovo "caffra", nadávka pro osoby afrického původu, je spojeno s kolonialismem, a nese ho více než 200 druhů rostlin, hub a řas. Například taková Erythrina caffra, česky zarděnice kaferská, díky rozhodnutí na kongresu ponese od roku 2026 název Erythrina affra. Je velice důležité si uvědomit, že slovo Kafersko má rasistické kořeny; území takto označované bylo roku 1866 britskými kolonisty připojeno ke Kapsku. Samotné slovo Kapsko (Cape), označující část jižní Afriky, též nevychází z původního jazyka místních; pochází ze staré francouzštiny a znamená "hlava"; tento název byl jižnímu cípu afrického kontinentu dán v 60. letech 17. století. Kaapstad, původní název pro Kapské město, pochází z dánštiny či afrikánštiny, přičemž afrikánština je jazykem vycházejícím z dánštiny (podobnosti mezi nimi jsou opravdu velké). Mys Dobré naděje, anglicky Cape of Good Hope, byl osídlen dánskými kolonisty v roce 1652, a šlo o jednu z tzv. Dutch Cape Colonies (dánských kapských kolonií). Je dobré ponechávat rostlinným druhům názvy spojené s kolonistickou minulostí? Nadpoloviční většina na Madridském kongresu rozhodla, že nikoliv. Názvy jako je tento jsou odkazem na historickou a z ní vyplývající současnou nerovnost. Ti z nás, kteří s historickým kolonialismem i současným neokolonialismem nesouhlasí, proto samozřejmě mají pádný důvod; útlak lidí není vůbec nic hezkého, a neměl by se promítat do vědy. Škoda, že v historii hrála věda - původně osvoboditelský směr, na rozdíl od mytologie či náboženství - též roli v pošlapávání lidských svobod (vědecký rasismus, vědecký sexismus, tabuizace různorodosti sexuálních orientací v biologii do 2. poloviny 20. století, eugenika, psychiatrie, lobotomie... každý z těch bodů by si zasloužil vlastní odstavec). Lze-li nerovnosti napravit, pak by se tak vskutku mělo činit.

Erythrina caffra, zarděnice kaferská, se do dvou let dočká změny názvu na Erythrina affra. Fotografie z webu The National Gardening Association

Výsledek týkající se změn názvů jihoafrických rostlin, hub a řas je prvním krokem. Hovoří se i o dalších záležitostech, neméně palčivých. S návrhem hlasovat o změnách názvů rostlin ctících otrokáře a rasisty přišel australský botanik Kevin Thiele z Australské Národní univerzity v Canberře. Thielův původní záměr byl, aby se přejmenovaly všechny druhy, jejichž názvy odkazují na ty, jež reprodukovali útlak. Ačkoliv kolektivní stanovisko vedoucí k této změně zatím nebylo učiněno, byla na Botanickém kongresu v Madridu vytvořena etická komise, a Thiel pro prestižní vědecký časopis Nature řekl následující: "Alespoň je to střípek uznání problému." Dobrým příkladem rostlin, jejichž název je třeba změnit, je Hibbertia, česky známá jako hibercie či hibbertie. George Hibbert, kterého svým rodovým jménem tyto kvetoucí rostliny z Austrálie, Nové Guineje, Fidži, Nové Kaledonie a Madagaskaru ctí, byl anglickým obchodníkem těžícím velké zisky z otrokářství. Hibbert se stavěl proti zrušení otroctví, a v roce 1790 napsal, že z prodeje otroků měl ročně 200 000 až 250 000 liber; importovaní otroci byli posíláni hlavně jeho obchodním partnerům na Jamajku. Hibbert možná pomohl založit Královskou národní instituci záchranných člunů (Royal National Lifeboat Institution), o jejíchž členech se s obdivem vyjadřoval geograf, geolog a darwinista Petr Kropotkin (viz poslední kapitola knihy Vzájemná pomoc: Faktor evoluce), a je dodnes jedním z patronů botaniky, ale to neznamená, že postoje tohoto bohatého anglického obchodníka k otrokářství nemůžeme zapomenout. Lidé, kteří byli advokáty otroctví - včetně Hibberta - rasisté a kolonialisté by neměli být nikterak uctíváni, když ve službě svým imperialistickým vlastem a trhu připravovali lidi o svobodu. Vědci, kteří nejsou příliš entuziastickými zastánci změn názvů těchto rostlin, většinou vyjadřují své obavy z uvržení nomenklatury rostlin v chaos. Lze však očekávat, že po případném budoucím rozhodnutí o potřebné změně žádný chaos nepřijde; vždyť éra internetových databází v mnohém překonává staré časy pouze tištěné akademické literatury, i amatérští zájemci se dnes mohou v měnící se nomenklatuře vyznat, a pečlivá práce vědců jistě přinese dobré výsledky, které nakonec budou stát za to.

Hibbertia scandens, česky hibbertie šplhavá, z Austrálie. Jde o jeden z asi 280 druhů rodu pojmenovaného po zastánci otroctví. Fotografie z webu Australian Plants Society

Lennard Gillman, evoluční biogeograf z novozélandského Aucklandu, který je dnes již v důchodu, prohlásil pro Nature následující: "Bylo by skvělé mít nějaký mechanismus pro odstranění některých nejurážlivějších jmen." Osobně doufá v to, že v budoucnu budou některé rostliny přejmenovány tak, aby ctily svými názvy indigenní skupiny obyvatel z oblastí výskytu těchto druhů. "Bylo by skvělé, kdyby se jim podařilo dostat něco takového přes čáru. Změna se často děje postupně," dodal. První změna přišla letos ve čtvrtek; historicky poprvé bylo rozhodnuto o přejmenování asi dvou stovek druhů. Nezbývá než doufat, že budoucnost bude ještě příznivější, a že toto byl skutečně první krok k dosažení cíle Kevina Thiela a dalších, jež nejsou s urážlivými vědeckými názvy spokojeni. Pro úplnost dodávám, že existuje The Ecology and Evolutionary Biology Language Project, jehož cílem je vnést do těchto vědeckých oborů inkluzivní terminologii a zvýšit povědomí o škodlivosti některých termínů ve vědecké literatuře, mezi nimiž jsou například "cizí", "nepůvodní", "exotický", "gypsy", "man" (v anglickém pojetí totiž "man" označuje jak muže, tak lidstvo celkově), "přežití nejzdatnějšího" (termín prosazený sociálním lamarckistou Herbertem Spencerem, kterého hojně kritizoval výše zmíněný darwinista Petr Kropotkin), "virgin" ("panic" nebo "panna", což jsou heteropatriarchální konstrukty), "harém" a v neposlední řadě také vědecké názvy organismů ctící rasisty, eugeniky a kolonisty. Doufejme, že i těchto cílů bude dosaženo, a jazyk v přírodovědě se tedy promění.

Zdroje informací pro tento článek:
Hibercie (BioLib.cz)

1 komentář:

Dracovenator03 řekl(a)...

Velmi dobrá zpráva.

Okomentovat

Nejčtenější