V posledních měsících jsem se projektu Šupinatí z Jihoafrické republiky bohužel vůbec nevěnoval; jeho poslední část, popisek gekona transvaalského, jsem zpracoval 8. listopadu minulého roku. Nyní se však tato série vrací, a já doufám, že do ní budu přispívat trochu častěji. Protože předchozí díl byl ještěří, tento bude věnován hadovi, tentokráte jedovatému. Seznamte se s kobrou zebrovanou!
Druh: Naja nigricincta,
Zařazení: klad Ophidia, podřád Serpentes, klad Colubroides, nadčeleď Elapoidea, čeleď Elapidae,
Habitat: aridní skalnaté oblasti.
Kobra zebrovaná je jedním ze čtrnácti druhů korálovcovitých (Elapidae) vyskytujících se na území Jihoafrické republiky; kober rodu Naja žije v JAR šest druhů, a tento se řadí mezi ty poměrně vzácnější. Samotná specie Naja nigricincta je rozdělena na dva poddruhy, a těmi jsou N. n. nigricincta, vyskytující se v centrální a severní Namibii a na jihu Angoly, a N. n. woodi, se kterým se setkáme v jižní Namibii, na jihu Botswany, v Lesothu a samozřejmě také v JAR. Obývá řadu jihoafrických bioregionů, od Bushmanlandu přes Namaqualand Hardeveld po poušť Kalahari a region Karoo; žije v Severním a Západním Kapsku, přičemž jeho nejjižnějším výskytištěm je okolí města Paarl. Preferuje aridní oblasti, nejlépe takové, kde převažují holé skály a vyschlá řečiště. Původně byla považována za poddruh kobry černokrké (Naja nigricollis); namibijský poddruh americký herpetolog Charles Mitchill Bogert roku 1940 formálně popsal pod jménem Naja nigricollis nigricincta. Jihoafrický poddruh N. n. woodi byl popsán o patnáct let později, tedy roku 1955, J.A. Pringlem, a to jako poddruh Naja nigricollis woodi. Oba dnes platné poddruhy kobry zebrované byly tedy původně považovány za subspecie kobry černokrké. Později byly oba přeřazeny ke kobře mosambické (Naja mossambica), načež byl v roce 2003 jihoafrický poddruh osamostatněn (Naja woodi), a v roce 2007 byl pak zaveden N. nigricincta, a ve stejném roce - ovšem po provedení jiné studie - byl jihoafrický poddruh přeřazen k němu (N. n. woodi). Stejně jako již zmíněná kobra černokrká a kobra mosambická, i tento druh se řadí mezi ony slavné plivající kobry - patří tedy do klastru kober z rodu Naja, jež jsou v sebeobraně schopny stříkat na potenciálního útočníka jed. Dosáhnou toho tak, že stáhnou svaly v okolí jedových žláz, jež pak jedovatý koktejl prudce vytlačí do jedových zubů, situovaných v přední části horní čelisti, a skrze poněkud dopředu umístěný otvor na špičkách jedových zubů jej vrhnou na nepřítele. Přitom se snaží mířit na jeho oči, aby jej přinejmenším dočasně oslepily, a mohly se odplazit pryč. Jed kobry zebrované je cytotoxický s "přídavkem" neurotoxinů, a po vpravení do krve člověka - vyhodnotí-li ho třeba při náhodném setkání kobra jako predátora - způsobuje velkou bolest, napuchnutí v místě uštknutí a následně porušení tkáně, a také dýchací potíže. Uštknout se had snaží většinou až poté, co na útočníka stříkne jed na více či méně delší vzdálenost (tím je myšleno několik metrů). Dostane-li se kobří jed člověku do očí, následuje velká bolest, potenciálně i dočasné oslepnutí, a pokud se třeba jen několika kapkám jedu podaří skrze oči proniknout do krevního oběhu, následky mohou být velmi vážné a život ohrožující. V některých případech může také oběť oslepnout trvale. Pokud však tento had není vyrušen, na člověka neútočí - žádný jedovatý had nehodlá svůj jed plýtvat na tvorovi, který se zkrátka nemůže stát jeho kořistí, není-li jím tedy ohrožen. Jiné jihoafrické druhy kober, například kobra kapská (N. capensis), mají také mnohem silnější jed. Poddruh N. n. woodi dosahuje délky 1,2 až 1,5 metru. Od namibijského poddruhu se odlišuje uniformně černým zbarvením. Český název kobra zebrovaná vyloženě sedí pouze poddruhu N. n. nigricollis, jihoafrický poddruh však zebrovaný vůbec není. Mláďata těchto kober jsou po vylíhnutí z vajíček šedá s výrazně černou hlavou. Kořistí tohoto hada se stávají ještěři, žáby vyskytující se v sušších oblastech, ale také jiné druhy hadů. Aktivní je tento had za bílého dne. V JAR je N. n. woodi anglicky nazýván"black spitting cobra" a afrikánsky "swartspoegslang" či "swartspoegkobra". V zemi je považován za málo dotčený; stejně tak je na Červeném seznamu IUCN klasifikován i celý druh.
Informace pro tento článek jsem čerpal z publikace Atlas and Red List of the Reptiles of South Africa, Lesotho and Swaziland (2014) od African Snakebite Institute, a stejně tak z jejich samostatného listu věnovaného N. n. woodi. Další informace mi poskytly anglická Wikipedie a Afrikaonline.cz. Obrázek, jehož autorem je Bryan Maritz, byl stažen z webu iNaturalist. Tato série článků o šupinatých z JAR bude pokračovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat