Kdo nezná skokana hnědého (Rana temporaria)? Šest až devět centimetrů dlouhá žába z čeledi skokanovitých (Ranidae), lehce rozeznatelná pro svou krátkou, zaoblenou hlavu, nepravidelné tmavé skvrny na zádech a výraznou tmavou skvrnu za okem, jakož i hnědavé zbarvení, jež jí vysloužilo jméno, je naším nejznámějším obojživelníkem. A také jedním z nejrozšířenějších. Ne každá lokalita s alespoň troškou vody v České republice se může pyšnit čolky, mloky skvrnitými (Salamanda salamandra) nebo skokany ostronosými (Rana arvalis). Když však vyrazíte do lesa nebo k potoku, do lomu nebo zkrátka vyjdete k potůčku v městském parku či do své zahrady (pokud tedy zahradu máte), je dost možné, že potkáte skokana hnědého. Kdybych nebyl do herpetofauny takový blázen - byť jsem nucen tuto svou vážnou odchylku od normy aktivně před ostatními zástupci svého druhu po většinu času skrývat - asi by mě už skokan hnědý nudil. To by si však samozřejmě nezasloužil, a já jsem rád, že nejsem jediný, kdo se ho v jakékoliv konverzaci o obojživelnících zastane. O tom, že zdánlivě obyčejný skokan hnědý si plně zasluhuje pozornost, rozhodla před několika týdny i Česká asociace pro ochranu a výzkum obojživelníků a plazů (HERPETA), jež ve spolupráci s Muzeem přírody Český ráj každoročně vyhlašuje Obojživelníka roku (a rovněž tak Plaza roku, ale tomu se v tomto příspěvku věnovat nebudu). Obojživelníkem roku 2023 je tedy právě skokan hnědý - žába často přehlížená, považovaná nezasvěcenými za příliš obyčejnou, a u těch, kteří k amfibiánům nechovají velký respekt, možná i neoblíbená. Přitom je však nutné, abychom si uvědomovali, že i tento široce rozšířený druh není v bezpečí.
Skokan hnědý (Rana temporaria) ve Spojeném království. Obrázek z webu iNaturalist
U nás mají skokani hnědí problémy při rozmnožování; jejich pulci jsou málo životaschopní. Další potíží, se kterou se tento druh potýká, je nadměrné užívání herbicidů a pesticidů na polích - tyto látky se bohužel akumulují ve vodotečích mezi poli, kde dospělí skokani přezimují, a mají pak na ně neblahý vliv. K životu potřebuje vhodnou krajinnou mozaiku, a preferuje větší vodní plochy - úspěšně se může rozmnožovat v tůních zabírajících plochu alespoň 10 čtverečních metrů, ale čím větší vodní plocha je, tím jsou pro jeho množení podmínky příhodnější. Ačkoliv u nás není skokan hnědý zařazen mezi druhy chráněné, je na Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky od roku 2018 veden jako ohrožený. Je třeba chránit jeho domovinu, kterou jsou rybníky a další větší tůně, louky, lesy, lomy, pískovny, říční tišiny, ale i uměle vybudované kanály a stružky, ve kterých je vodní tok regulován. Věnujme letos skokanu hnědému, obojživelníkovu roku 2023, náležitou pozornost! Nedívejme se na něj jako na jakousi obyčejnou žábu. Nemávejme nad ním rukou. Titul obojživelníka roku si zaslouží, neboť je nedílnou součástí ekosystémů, které obývá!
Zdroje informací pro tento příspěvek:
Třetím příspěvkem v rámci Žabího týdne 2023 na Blogorgonopsidu jsme se tedy z tropických krajů přesunuli do našich středoevropských končin. Nemohu nicméně slíbit, že v nich zůstaneme do zítřka!
Žádné komentáře:
Okomentovat