Ekofašoun - Kapitola 5.: Spermerika

Amorální krajní pravičák Landon Kaelber si dal za cíl "pomoci planetě" vyhubením skupin lidí, jejichž existenci považuje za "zbytečnou" nebo které prostě kvůli své konzervativní a křesťanské výchově nemá rád. Věří, že vyhubením lidí jiné než bílé barvy pleti, queer lidí, muslimů nebo osob v levé části politického spektra "sníží množství uhlíku na Zemi". Jakkoliv neuvěřitelné se může zdát, že bývalý doktorand Edinburghské univerzity - jenž si předtím odnesl bakalářský a magisterský titul z přírodních věd z Catholic University ve Washingtonu D.C. - má takové iracionální nápady, podařilo se mu již získat několik podobně, simplisticky smýšlejících spojenců. Zatím jsou na jeho straně Luis Starson, zběhlý environmentální reakcionář milující znásilňování žen tolik jako Landon, a antisociální mladík Muluk z Indonésie. Mulukův bratr Ajiad již v Landonově malém týmu není; poté, co mu Landon ustřelil penis, zůstal v nemocnici ve vietnamském Cà Mau. Po příletu do Singapuru pak devětadvacetiletý zpátečník potají sledoval intimní setkání dvou mužů, a když se rozešli, jednoho z nich brutálně napadl. Ačkoliv je Landon schopen těch nejohavnějších činů, zatím celosvětovou změnu neučinil - před světem se vlastně skrýval. Ale jeho vkročení zpět do světa, jehož většinu obyvatel tolik nenávidí, jistě vyvolá patřičnou reakci - nikoliv reakci pravicovou (tu ostatně reprezentuje on sám), ale reakci ze strany těch, kteří jeho fašistickým ideálům odporují. Člověk, se kterým se Landon časem střetne, je sedmadvacetiletý Colin Yarborough z kalifornského Sacramenta. Je zeleným anarchistou, sám sebe označuje za antifašistu, "vandalizuje" drahá auta boháčů ubližujících životnímu prostředí, chrání před krajními pravičáky obyvatele Sacramenta, kteří patří mezi menšiny, a dlouhodobě se zajímá o sociální ekologii. Měli jsme již možnost nahlédnout do životů obou těchto mužů - do života sebepotěšujícího pravičáka i do života anarchisty, který se vždy postaví za druhé, a proti kapitalismu. Ale co bude vést k jejich střetu? Řekněme, že prvním krokem k nevyhnutelné a námi již očekávané bitvě je Landonův přílet do Ameriky...

KAPITOLA 5.

SPERMERIKA

Boeing 777 společnosti United Airlines dokončil svou více než dvaadvacet hodin trvající cestu ze Singapuru do Miami na Floridě. Jeho podvozek se ladně napojil na ranvej, letadlo sebou zahoupalo, a všichni cestující začali pilotům tleskat. Pro všechny to byl únavný let. Lidé si utírali pot z obličejů, malé děti křičely, sem tam zahafal něčí pes, ztrápený přenosem v boxu, ale na palubě se ozýval i smích. Všechny ty zvuky však náhle přerušil falešný zpěv.

"O say can you see, by the dawn’s early light, what so proudly we hail’d at the twilight’s last gleaming, whose broad stripes and bright stars through the perilous fight, o’er the ramparts we watch’d were so gallantly streaming? And the rocket’s red glare, the bombs bursting in air, gave proof through the night that our flag was still there, o say does that star-spangled banner yet wave, o’er the land of the free and the home of the brave?"

Všichni cestující se otočili na zarostlého muže sedícího na sedadle vedle dveří toalety, v zadní části letadla.

"On the shore dimly seen through the mists of the deep, where the whores nicely fuck in dread silence and scream, what is that with my cheese, why the fuck don't they like it, and as they fitfully blow, it half conceals, half discloses?"

"Držte hubu, chlape," řekl mu vysoký muž afrického původu, a zakroutil u toho hlavou, "tyhle hnusný věci si můžete jít zpívat někam do hospody... ale tady jsou malý děti! Myslíte si, že to chtějí slyšet?"

"And where is that trump who so vauntingly swore, that the havoc of blacks and the transsexual confusion, in our home and a country, should not tempt us no more? Their blood will wash out their foul pussy pollution," zpíval si Landon, ignoruje mužova slova.

"Fakt, chlape! Ty seš nějakej rasista?! Nějakej transfob?!" vykřikl muž, a zamával pěstí před Landonovým obličejem. Ten se ďábelsky pousmál, a přestal si zpívat svou verzi americké hymny.

"Rasista," zasmál se, "transfob... ha ha! Kdo ta slova vymyslel? Zas nějakej levičák, co? Nějakej komouš... nejseš ty taky komouš, černochu? Zníš mi jako jeden z nich... jeden z těch marxistickejch bastardů, co tim svým genderismem ničej svět..."

"Přestaňte! Co vy jste zač?!" zakřičela na Landona starší paní, která právě opouštěla své sedadlo v řadě po Landonově levé ruce.

"Rasista," zasmál se znovu Landon, "a transfob... když to řek tady černej komouš, tak tím prostě jsem... ha ha!"

Pak prudce vstal, a prsty obou svých rukou obalil mužovu zaťatou pěst. "Jsou to právě černý komouši, jako seš ty, co znečišťujou naše skvělý americký pochvy. Pryč s váma, vy hnusná havěti!"

Udeřil muže do tváře. Ten vykřikl bolestí. Z nosu mu vystříkla krev. Landon mu skočil na hruď. Ozval se ještě bolestivější výkřik.

"Rozkopu ti plíce, ty otrocká svině! Donutim tě vykašlat všechny ty tvoje černý geny!" křičel Landon, a manicky se u toho smál.

Zatímco Landon kopal do muže kroutícího se na palubě letadla, dotkl se Luis jeho ramena. "Tady ne, Landone... Tady to není vhodné. Měl jste si vybrat jiné místo... Přiběhne ochranka... Vidíte? Už jsou tu."

"Jen ať přijdou!" zařval ve smíchu Landon, ke své oběti se sklonil, a zajel jí oběma rukama do rozkroku. "A teď zjistim, jestli seš teplej... jestli tě to vzruší! Jestli jo, komouši, uřežu ti to... rozumíš?"

Nato dostal Landon ránu elektrickým taserem, a ve vřískotu dopadl na záda vedle zkrvaveného muže. Kroutil se, naříkal, a pomalu přicházel o vědomí.

"Tak co s váma, vy pako?" zeptal se štíhlý, blonďatý, hladce oholený policista Landona, probírajícího se, spoután k židli v malé místnůstce bez oken. Zvenku bylo slyšet oznámení zpoždění letu. Pořád byl tedy na letišti.

"Co... co jste mi to udělali? Proč mám, do prdele, spoutaný ruce?!" vykřikl Landon, a trhl sebou na židli.

"Brutálně jste napadl spolucestujícího, když letadlo přistálo... Myslel jste si, že vám to jen tak projde?"

"Zasloužil si to... byl to černej komouš!"

Policista se pousmál. "Vy jste rasista?"

"Rasista," zasmál se opět Landon, "kdo do prdele tohle slovo vymyslel?! Člověk je dneska označenej za rasistu, když někoho nazve černým." Pak zvážněl. "Je to směšný... všechno tohle! Člověk už nemůže bejt ani bílej v tomhle světě! Už to je urážka... pro všechny tyhle černý a hnědý prdele, co se vám stejně nenastaví z vlastní vůle... kurvy jedny. Do prdele s váma! Do prdele!"

Policista se nahlas zasmál. "To myslíte vážně?"

Landon mu pohlédl do očí, a zasyčel. "Vy z toho máte srandu? Do prdele, co s váma je?! Tahle země je jima úplně zruinovaná! Jak může takovej chlap, jako vy, nebrát vážně nebezpečí, kterým tyhle marxistický svině jsou?!"

"Vy jste pil?"

"Pusťte mě, do prdele!"

"Bral jste v poslední době nějaké drogy, léky... něco takového? Něco, co by vás... znestabilizovalo?"

"Musim toho kreténa zabít... do prdele, vždyť se mu už nelíbila ani zasraná americká hymna! Co takový zvířata vůbec v naší zemi dělaj, když se jim to nelíbí?!"

"Z jakého důvodu jste tomu muži osahával penis?"

"Co?!" vykřikl Landon. "Fuj!"

"Napadl jste ho, kopal jste ho, a pak... podle výpovědi všech, kteří to sledovali... jste mu zajel rukama pod trenýrky, a říkal jste, že jestli... jestli ho to vzruší, tak že mu to... uřežete... Proč jste to udělal?" zeptal se policista, a usmíval se u toho.

"Protože... protože jsem potřeboval vědět, jestli třeba není buzna, ne? Mluvil ke mně, jak buzna... tohle vony dělaj. Mávnou vám rukou před ksichtem, protože je to metafora toho, že by vám rádi před ksichtem zamávali pinďou... chápete to?! A všechny ty komoušský svině jsou stejně buzny... a do prdele, tomuhle černochovi se nelíbilo, že jsem zpíval o zmatení údajně transsexuálních občanů týhle krásný země... do prdele!"

"Máte diagnostikovanou nějakou poruchu, pane?" zeptal se policista.

"Poruchu?! Co si o mě jako myslíte, do prdele?!" zařval Landon.

"Mluvíte trochu... zvláštně."

"Svoboda projevu, ne?!"

"Hmm... mám tady napsáno, že jste toho člověka nazval 'otrockou sviní', a že jste chtěl... jak to tu je... vykopat jeho 'černý geny'. Tohle není free speech, pane. Tohle je hate speech."

"Vyližte si... nejste vy náhodou nějakej demokratickej sympatizant?"

"Pane, je úplně jedno, koho volím..."

"No to teda neni! Ty demokratický svině jsou dneska taky úplně zgenderovaný, všichni řešej, jaký mají zájmena, do prdele už! Všichni jsou to pedofilové!"

Policista se na něj chvíli díval, snaže se potlačit úsměv. "Budu sem muset zavolat svého kolegu, pane."

"Přiveďte mi sem radši nějakou děvku. Potřebuju si vosahat něčí šunky... už jsem to zas s žádnejma nedělal nevim kolik dnů! A hoďte sebou, kreténe! Chci ji tu mít posazenou a svlečenou do tří minut!"

Vysoký blonďatý policista se vystřídal s tělnatým, asi sto šedesát centimetrů vysokým kolegou, pěstujícím si hustý knír pod drobným nosíkem. Když se posadil na židli před Landona a položil své velké, silné ruce na stůl, místnost se trochu otřásla.

"Zlej polda, jo? Hele, já jsem na stejný straně, jako vy," řekl mu Landon, "chcem přece pořádek, ne? No, a tady tyhlety černý svině..."

"Co to na mě zkoušíte? Do mé rodiny se přiženil Afroameričan," řekl mu tělnatý policista, "opravdu je s vámi něco špatně, milý příteli."

"Ježiši... to zas bude nějakej fanoušek Obamy," řekl si pro sebe Landon, a obrátil oči v sloup.

"Ne, pane... Osobně jsem Obamovi ani nefandil, byl pro mě moc napravo... ale to je irelevantní. Bavme se o vašem rasistickém útoku na toho muže v letadle..."

"Ježiši! Ježiši už, do prdele! Že prej Obama byl moc napravo... to si děláš prdel ne, ty tlustý prase?! Co seš zač?! Nějakej sovětskej šváb nasazenej do týhle země?! Co tady chceš mít... sovětskej svaz nebo co?! Můžeš jít do prdele, ty hnusnej, břichatej grázle!"

Policista mu dal facku. "A dost... Jestli nezačnete mluvit o tom, co se stalo v letadle, nechám vás uspat, klidně zase pořádným elektrošokem, a odebrat vám krev... A pokud nejste pod vlivem nějakých omamných látek... pak..."

"To je neuvěřitelný! To je úplně neuvěřitelný! Polda... polda, kterej má být na mý straně, do prdele, je najednou proti mně, jo? Elektrošokem... do prdele, to běžte dělat těm homosexuálům jak byl ten blbec v tom letadle!"

"Proč jste ho teda napadl?!"

"Protože si nezasloužil žít... takhle mě moralizovat! To neměl... to nemá nikdo! Nikdo z těch grázlů!"

"Proč si nezasloužil žít? Vy snad rozhodujete o tom, kdo má žít, a kdo ne?!" zakřičel na něj vyslýchající.

"Vždyť je to tu všechno úplně na nic! Všechno tohle, všichni tihle lidi... Hele, planetě se uleví, když budou pryč. Jednoho po druhým je vodděláme, a bude se nám dejchat líp... to nechceš, břicháči? Budeš se mít dobře! Budeš dýchat čistej vzduch, zbavenej smradlavýho potu těchhle bestií!"

"Někteří Afroameričani jsou problémoví, to jo. Chudáci... Ale to neznamená, že jsou všichni chybní," řekl mu policista.

"Že ne? Vždyť to maj v těch svých černých genech, krást a loupit, a znásilňovat naše bílý dcery! Do prdele, já jsem chodil do kostela v Kingsportu, a tam nám páter Lieber jednou říkal, že černej penis v bílý pochvě je něco tak hnusnýho, že si Ďábel, když nějakýho černocha použije k vsunutí penisu do pochvy naší bílý dcery, mne ruce, a těší se z toho, že z toho bude nějakej hnusnej kříženec... Neměl snad pravdu, břicháči? Všechny tyhle černý zvířata se křížej s našema bílejma dcerama, a podívej, co z toho je... Halle Berry a Obama a já nevim co ještě..."

"Poslouchejte, příteli..."

"Neříkejte mi furt příteli, do prdele! 'Příteli', 'soudruhu'... tak si říkaj ty levičácký svině!" zařval Landon.

"Poslouchejte, já jsem asi nějaký socialista... nebo sociální demokrat, nevím... I mezi americkými policisty, z nichž někteří jsou bastardi, najdete samooznačené socialisty. Je mi z vašich názorů na zvracení," řekl mu policista.

"Socialista! Sovětskej šváb! A ještě na Floridě! Ježišikriste už, ani Florida už není před debilama z východu v bezpečí!" zařval nevěřícně Landon. Téměř se po těch slovech zhroutil. Byl rudý, v obličeji měl tisíce krůpějí potu, a prskal. "Kdybych moh, ty komoušskej idiote, rozřezal bych ti obě tvoje koule zaživa a donutil bych tvou manželku, ať je sežere, vyzvrací, a sežere ještě jednou!"

Následovala další rána elektrickým taserem, a Landon znovu přišel o vědomí.

Nolan Derrickson se usadil za stůl v kanceláři, vytáhl z kapsy svého černého, nažehleného obleku zrcátko, upravil si kravatu, aniž by se na ní v zrcátku podíval, a usmál se na sebe. Poté začal přejíždět rukama po vytištěných papírech, které mu sekretářka naskládala na stůl. Zrovna do jeho pracovny vcházela s poslední smlouvou, čerstvě vytištěnou.

"To je zase práce," postěžoval si Nolan, dvě smlouvy rychle podepsal, a pak převzal papír z jejích rukou. Dlouze se jí zadíval do očí. "Ale když je to v naší nové budově tak... krásné... člověku se nechce trochu si zapracovat, že ne, Julie?"

Julie se usmála. Bylo jí teprve čtyřiadvacet, měla krátké, černé vlasy, a chodila v botech s vysokými podpadky. Příjemně se na Nolana usmívala. "Jak se vám tu pracuje? Přijal jsem vás teprve... kdy, minulý týden?"

"Ano, pane Derricksone," odpověděla.

V Nolanových očích se objevil zvláštní záblesk. "No, a jak se vám tu daří?"

"Je to tu dobré."

"To jsem rád," usmál se Nolan, "to jsem rád, že se vám tu líbí... žádná sekretářka, kruci, žádný pracovník si ještě nikdy nestěžoval. Kdyby se vám někdy něco nelíbilo, Julie... řekněte to."

Pohlédl na smlouvu, kterou mu předala, a kterou stále držel v ruce. "No, co pěkného jste mi to sem donesla... Žádost o rozšíření těžby v oblasti Rogue River? To, že o ni budeme žádat, schválil kdo?"

"Vy, pane Derricksone. Vy a celý board. Hned v první den, kdy jsem tu začala pracovat."

"Já už si to ani nepamatuji... tak jsem starý! Takovou mám děravou paměť!" smál se Nolan. Žádost si spěšně pročetl. "Vypadá to slibně... Výnos dobrý... Ať si klidně všichni environmentalisti v Americe řvou, jak jim znečišťujeme vzduch... Budeme mít energii pro celý západ na tři roky!"

Všiml si, že Julie pomalu z jeho kanceláře odcházela. "Počkejte, vy má drahá... Ještě je moc brzy, abyste odešla, ne?"

"Potřebujete ještě něco, pane Derricksone? Mám u sebe rozdělanou práci..."

"Práce na chvíli počká, Julie... Ano, něco od vás potřebuji."

Prudce vstal, a elegantně se přemístil ke dveřím. Zavřel je. "Julie, nechtěla byste trochu navýšit plat?" zeptal se jí, nepřestávaje jí hledět do očí. Leskly se mu.

"Myslím, že... po týdnu o navýšení platu úplně... neuvažuji. Na první výplatu si ještě pár týdnů počkám... " řekla mu nervózně.

"Ale já vám ho navýším. Mohla byste si, prosím, lehnout na záda támhle na ten gaučík?"

Julie se na něj podívala znechuceně. Nolan se zazubil, a přejel očima po její postavě odshora dolů. "Máte dneska tampon?"

Prsty levé ruky si zajel do rozkroku, a dvěma prudkými kroky se k Julii přitiskl.

Pršelo. Z oblak se snášely velké kapky, a zaplavovaly posmutnělé, špinavé ulice sacramentského předměstí. Běžně byly v sobotu odpoledne zaplaveny lidmi, nikoliv prachem nasáklou vodou. Za tohoto počasí jimi však kráčeli jen dva lidé, a byli zcela promočeni.

"Přečtu ti úvod toho článku, jo?" řekl nadšeně Colin, a z kapsy své staré šedé mikiny, která na něm nyní působila spíše jako mokrý ručník, vytáhl mobilní telefon. Po Colinově boku kráčela Hua, kamarádka, kterou si získal hrdinským činem minulý rok.

"S pojmem ekologie se již setkal každý. Ekologie je věda studující vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Setkáme se s různými podobory této vědní disciplíny, od digitální ekologie přes lesnickou ekologii, paleoekologii a geobotaniku až po digitální ekologii. Ale pro nás je z hlediska nikoliv vědního, ale společenského důležitý zvláště jeden termín - sociální ekologie," začal Colin číst svůj nejnovější článek, "ano, tady už mluvíme o sociologické disciplíně, ne disciplíně přírodní. A muvíme tu o zelené politice. Ale co je ta sociální ekologie zač? Nazývat se zastáncem sociální ekologie znamená, že si uvědomujete jednu palčivou skutečnost - skutečnost, které prostě nelze nevěnovat pozorornost. A to že všechny naše environmentální problémy jsou spojeny s problémy sociálními, a že z nich v podstatě vycházejí. Kapitalismus vytváří hierarchický systém, po němž nahoru šplhají psychopati - lidé bez empatie, kteří se nakonec stávají řediteli velkých energetických společností, lídry, boháči... Kapitalismus vytváří nerovnost. Nikdy neumožní, aby bylo dosaženo genderové rovnosti. Nikdy neumožní, aby queer lidé, jako já, byli zrovnoprávněni s těmi, kteří přijali konstrukt heterosexismu a zařadili se do systému. Environmentální problémy, které naši planetu sužují, jsou neodmyslitelně spjaty s problémy sociálními - s problémy sociální a ekonomické nerovnosti. Planetu neplundruje lidský druh, jak si myslí hlubocí ekologové. Ne, plundruje ji kapitalismus, plundrují ji ti, kteří chtějí udržet status quo, kteří nechtějí nic měnit... ti, kteří jen hrabou peníze, zneužívají ostatní, psychicky, fyzicky, v pracovním prostředí i v prostředí soukromém... Náš trh je strukturován tak, aby vynášel zisk - a zisk je v tomto systému, pro kapitalisty, víc, než lidé, než lidské vztahy."

"Podle mě je to dobře napsané," řekla mu Hua, "rozumím tomu, co se snažíš říct."

"Mohl bych pokračovat," usmál se Colin, "dál tu píšu o ekologické společnosti, o tom, že budoucnost planety závisí na proměně naší společnosti a na přechodu k režimovým alternativám, ve kterých nahoře není pytel peněz... a já samozřejmě argumentuji v rovnou společnost, společnost bez nedobrovolné hierarchie, takže nahoře není ani pytel peněz, ani nějaký vyvolený... ideální společnost, ve které jsou psychopati bezmocní, protože nemají žádný žebřík, po kterém by vyšplhali nahoru a uzurpovali a šikanovali ty pod nimi."

"Kam ten článek vyvěsíš?" zeptala se Hua.

"No, především ho chceme dát do Info sekce na stránkách Greenfutureonly.com," usmál se Colin, "a nejspíš ho taky vytisknu, a vylepím na několika místech, jako že na hodně místech, tady v našich ulicích. Možná zajedu i do středu města, a zkusím ho vylepit na pár telegrafních sloupech tam... i když on to asi někdo brzo strhne."

"Abych řekla pravdu, docela jsi mě tou sociální ekologií zaujal," řekla mu Hua, "kdybych tě loni nepotkala... tak bych se o ni asi nikdy nezačala zajímat."

"No vidíš, jak jsem tě svou levicovou propagandou dostal na svou stranu," řekl sarkasticky Landon, a oba se zasmáli.

"Když už zmiňuješ naše první setkání... víš, co se s těma fašounama stalo?" zeptala se ho Hua.

"Vůbec nevím. Nikdy jsem je už tady nepotkal... ale co víš, třeba se zase časem objeví. Beztak tu těch fašounských grázlů potkávám dost..." 

Jejich rozhovor byl přerušen hlasitým řevem. Ze slepé uličky, snad z poloviny vyplněné popelnicemi, vyběhla asi čtyřicetiletá žena, a křičela o pomoc. Hnali se za ní dva svalnatí mladíci.

"Zastav se, ty děvko! Mělas to udělat nám oběma, ne jenom jemu! Taky se toho chci zbavit!" křičel jeden z nich.

"Jenom si jí chyť!" řechtal se druhý, zapínaje si při tom pásek na kalhotech.

"Hispánská svině... Na co mají ty rty tak masitý?" smál se první mladík, a pronásledovanou ženě zezadu sevřel krk.

"Huo, dej mi minutku... Ne, že bych je nazval fašounama, ale... rozhodně jsou to nějací antisociální blbci," řekl Colin, zaťal pěst, a rozběhl se proti dvojici mladíků, kteří ženu složili k zemi. V breku volala o pomoc.

Stejně, jako když Colin zachránil Huu, vrhl se i nyní mezi muže, jednoho z nich srazil na zem, druhého kopl do hýždě, následně mu dal ránu pěstí do obličeje, pak se zase vrhl na prvního, i jemu dal pěstí do tváře, od druhého dostal kopanec do zad, spadl na zem, první muž ho kopl do břicha, Colin mu podkopl nohu, rychle vstal, dostal další ránu, tentokrát do nosu, ale udržel se na nohou, a mladíka, jenž ho udeřil, srazil k zemi tak silným úderem, že se na mokré silnici objevily i jeho zuby.

"Děkuju... děkuju vám," řekla mu žena, a pomalu se postavila, "za-zavolám policii..."

"Jo, tak to já běžím pryč," řekl jí Colin, "s těma já se potkat nechci." Gestem naznačil Hui, aby šla s ním. 

Na autobusové zastávce, ve skrytu plastové stříšky, si pak Colin po bitce trochu oddechl.

"Tentokrát jsi dopadl líp," zasmála se Hua.

"Protože byli jenom dva," řekl jí Colin, a kapesníkem si utřel zakrvácený nos, "tehdy na mě... na nás... byli čtyři. A byli to opravdu náckové. Velcí skini s horou svalů. Tohle nebylo nic..."

"Proč vůbec tohle děláš?" zeptala se ho Hua.

"Protože je to podle mě správná věc, postavit se za druhé. Nečetla jsi snad nikdy Kropotkinovu Anarchistickou etiku? Tam píše, co člověka nabádá, aby jednal tak, jak jedná."

Hua se usmála. Nepotřebovala na tu otázku odpovědět. "Jak jsi mluvil o té sociální ekologi..." pokusila se změnit téma hovoru.

"Vidíš... nerovné postavení muž a žen ve společnosti v důsledku existence patriarchátu, jehož pozůstatky jsou stále přítomny v současném společenském systému, a to víc, než bychom chtěli, to nakonec vede k takovým věcem, jako se stala dnes. Nevím, jestli tu paní napadli, nebo jestli pracuje jako prostitutka a oni byli její klienti, ale to je teď jedno... Jde o to, že genderová nerovnost je jedním z těch sociálních problémů, které naši společnost ničí... a samozřejmě je spojena s environmentálními problémy! Chápeš, co tím chci říct?"

"Jo," odpověděla jednoduše Hua.

Colin se zhluboka nadechl. "Když budeme všichni feministi, tak se o dost přiblížíme tomu, co potřebujeme... ekologické společnosti!"

"Co mu zas bylo? Proč to udělal? Teď je ve vazbě, a bude v ní ještě kdo ví, jak dlouho, a jestli ho odsoudí," stěžoval si Muluk, "tak se žádná akce na záchranu Země konat nebude, a bráchovi se péro nikdy nevrátí."

"Vůbec nevím, co to do Landona vjelo," řekl na to Starson, "měli jsme vystoupit z letadla, objednat si taxi, nechat se odvést do hotelu... Všechno mohlo proběhnout hladce."

"Blbec," rozčilil se Muluk, "začínám si říkat, že ten jeho rasismus je možná trošku přehnaný..."

"Rasismus? Teď i vy používáte to slovo, mladý muži?"

"Tohle od něj bylo pěkně hnusný."

"Chápu, že vidět stovky a tisíce černochů postavených vedle sebe a do posledního vystřílených je hezčí, než vidět jen jednoho, sice zkrvaveného, ale živého... Ano, od Landona to bylo pěkně hnusné, Muluku. Zradil nás. Napadením jednoho nežádoucího člověka nic nevyřešíme... Nežádoucí je třeba odstraňovat systematicky, ve velkých počtech."

"Tak proč to udělal?!"

"Landon je trochu... no, je v tom moc nový. Ale časem se stane stabilnějším, uvidíte. A pak jistě dokáže úžasné věci!"

Starson a Muluk spolu seděli u stolu v malé čajovně v hlubinách Miami. Byli nevyspalí, trochu naštvaní, a čaj, který si objednali, jim nechutnal. Příliš ho dosud nevypili, ač v čajovně seděli už hodinu.

"Po čase zjistí, že mají Landona Kaelbera, a co pak?" zeptal se Muluk.

"Nezjistí. Na občance, kterou jsem mu obstaral, je jméno Lynn Furs. A na fotografii vůbec nevypadá, jako své staré já... Za ty měsíce strávené v bornejském pralese mu opravdu zarostl obličej."

"Jo, je z něj totální furry... teď už jenom čekám, až skočí na nějakou ovci, a přenese na ni trochu bolesti z toho svýho frakturovanýho čuráka."

"Viděl jste ho?"

"Jeho čuráka? Jasně... brutální. Drží ho pohromadě tenká vlákýnka."

"Zajímavé," řekl Starson, "nemůžu říct, že mě neláká představa také se na to Landonovi podívat."

"Ale připravte si kýbl," ušklíbl se Muluk, a usrkl trochu čaje. 

V čajovně to na chvíli ztichlo. Po těch slovech nechtěl žádný z hostů nic pronést.

Konečně po čtyřech minutách bolestného mlčení Muluk v rozhovoru pokračoval: "Takže... co teď? Landon je ve vazbě, možná půjde do vězení."

"Nepůjde," řekl Starson, a počkal, až se ostatní hosté čajovny opět začnou bavit. Jakmile se jeho slova mohla ztratit mezi slovy mnoha ostatních, dodal: "Dostaneme ho odtamtud. A poletíme dál na západ. Landonův plán vyjde. To mohu zaručit."

"... kousek od Rifle Range Nature Park. Vedle mrtvoly jednatřicetiletého muže bylo na podlaze krví oběti napsána přeškrtnutá slova 'penis+penis'. Vražda Shivy Onga je považována nejen za homofobní násilí, ale i za teroristický útok. Muž ze sousedního bytu údajně slyšel, že útočník považoval stejnopohlavní aktivitu mezi muži za něco ilegálního, byť ji v roce 2022 Singapur oficiálně zlegalizoval. Singapurský bojovník za práva LGBTQIA+ lidí, Jack T. Wong, řekl: 'Ať už tento útok provedl nějaký singapurský zpátečník nebo cizinec, dokazuje to, že svět, v němž žijeme, stále není perfektní, a dobrý pro všechny.' Následující záběry ukazují mrtvolu Shivy Onga se zmrzačenými pohlavními orgány, z nichž muž vykrvácel a v důsledku toho zemřel. Všechny diváky varujeme, že záběr jsou drastické, a zejména mladší diváky mohou..."

Landon se řechtal u televize. Seděl v místnosti na jedné z policejních stanic v Miami, sledoval vysílání televizní stanice Channel 24 News, a těšil se z toho, že čin, který provedl během krátkého pobytu v Singapuru, nabyl takové důležitosti. Nejprve ve smíchu mlátil rukou do křesla, pak si před oči umístil ukazováček levé ruky, a prsty pravé ruky ho tahal a kroutil. U toho napodoboval bolestné zvuky muže, kterého o dva dny dříve v Singapuru umučil.

Když ho to přestalo bavit, začal se modlit. Ve své hlavě slyšel jakýsi hlas, a cítil nutkání na něj odpovídat. "Bože, já vím, že jsem slíbil... že se nikdy nedotknu chlapských genitálií... Ale tohle fakt stálo za to, a já strašně tomuhle světu pomoh... Já vim, já vim... mrzí mě strašně to, že jsem je třeba nemoh useknout tomu druhýmu chlapovi, v letadle... ale ty zas za to tolik nestály, protože byly moc suchý... Chci jenom, abys mi ukázal, jak zachránit svět, jak je dostat všechny... Všechny a do jednoho! Jak to udělám, Bože? Jak jim to všem můžu...? Jak? Chci jim to všem...! A moc! Prosím, ukaž mi cestu... k jejich... k mojemu... budu rád... miluju tě, Bože, a dělám to pro tebe. Neměl jsem se tě snažit zbavit... vim, že jsi mě nasadil na tuhle krásnou planetu, abych odstranil to, co sis z lidí nepřál mít... ukaž mi cestu k jejich... rád si je trošku... jasně... jasně... i pomačkám... jasně..."

Dvacet minut před půlnocí, když Landon na křesle usínal, objevila se na stejném televizním kanálu reportáž o chystané environmentalistické demonstraci v Los Angeles.

"... Sandra Burke, členka Extinction Rebellion Los Angeles, řekla následující: 'Žiju v L.A. už třetí rok. Moje plíce jsou na tom čím dál hůř. Všichni politici vyprávějí o tom, že se kvalita ovzduší ve městě zlepšila... Ale my si to nemyslíme. Demonstrace každopádně nebude jen za čistší ovzduší, ale také..."

"Marxisti!" zařval Landon. "Zas chtějí jít do ulic! Tohle... tohle mi fakt chybělo, do prdele!"

Do místnosti vkročil onen vysoký blonďatý policista, který vyslýchal Landona na letišti. "Co tady křičíte?"

"Zas to chtějí dělat... zas chtějí znásilňovat náš systém! Svině jedny..." nadával Landon.

"Je noc. Nechcete si šeptat... kdy už máte potřebu mluvit si pro sebe?"

"Co tím jako chceš naznačit, borče? Že jsem, do prdele, nějak mentálně nemocnej, protože si kecám pro sebe? Běž to vylízat svý mámě."

"Naposledy vás žádám, abyste s tímhle... s tímhle vším... přestal."

"Běž do prdele! Nech mě bejt, chci čumět na televizi, blbče!" řval Landon.

Policista ho přetáhl obuškem přes hlavu, a pak zavřel dveře.

"Debilové... debilové! I poldové už jsou v týhle krásný zemi totálně zblblí... to všechen ten marxismus a genderismus, a feminismus a já nevim co... ale já se odsud dostanu, vy prasata, a všechny vás za to... za tenhle váš marxismus... za všechen ten váš komunismus... popravim! Bůh to chce! Slyšíš mě, debile?! Já to udělam! Přijde to!"

Začal se smát, a kolébal se na křesle.

"Za chvíli bude planeta čistá... Díky mě!"

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.