Poté, co se na konci druhohor úplně rozpadla Gondwana, stala se Jižní Amerika izolovaným kontinentem, obrovským ostrovem obývaným faunou, jež se vyvíjela, aniž by její savčí zástupci přišli do styku s těmi z jiných kontinentů. Když na konci třetihor nebo na samém začátku čtvrtohor došlo ke srážce Jižní Ameriky s jejím severním protějškem, věci se navždy změnily. Nastala tzv. Velká americká výměna. Tato paleozoografická událost pomohla dotvořit faunu Jižní i Severní Ameriky, jak ji známe dnes. Došlo ke spojení nearktické a neotropické ekozóny a vznikla Amerika jako celek. Tato změna život na obou světadílech navždycky poznamenala... Ovšem z doby dávno před touto velkou událostí stále přicházejí nové a nové fosilie tvorů, kteří vypadají jako z pohádek. Mnozí z nich patří k savčím řádům, jejichž zástupci už dávno neexistují. S takovými savci se člověk nikdy nesetkal. Asi nejzvláštnějšími jihoamerickými kopytníky třetihor a začátku čtvrtohor byli litoperni. Do skupiny Litopterna se řadila i proslulá Macrauchenia, kterou známe z 5. epizody seriálu Putování s pravěkými zvířaty nebo z filmu Doba ledová. Macrauchenia byla jedním z posledních litopternů vůbec. Jak však zástupci této skupiny vypadali o desítku milionů let dříve? Někteří už byli popsáni, ale dva nově objevené druhy ještě prohloubí naše znalosti starších litopternů. Theosodon arozquetai je prozatimní název pro velkého kopytníka s poměrně delším krkem, statným tělem a štíhlýma nohama. Vzhledem trochu připomínal lamu. Zatím se neví určitě, zda tento savec patřil do rodu Theosodon, avšak jeho kosti se již známým druhům Theosodona dosti podobají. Byl to velký býložravý savec, zřejmě se živící trávou, případně nízkými keři. Jeho tělesná hmotnost dosahovala až 80,8 až 116,2 kilogramů. O poznání menší byl druhý nově objevený savec, Llullataruca schockeyi. Pokud nový druh Theosodona připomínal lamu, pak by se asi tato Llullataruca dala přirovnat k maře stepní. Samozřejmě však byla také litopternem. Její nejbližší příbuzní zcela zmizeli před 20 miliony let, ale Llullataruca je důkazem, že tato vývojová linie existovala ještě sedm milionů let poté. Oba nalezení savci totiž pochází z doby před 13 milióny let. Většinu miocénních savců známe z Patagonie, ovšem nález těchto dvou savců dokazuje, že je třeba hledat i jinde. Oba jsou rozenými Bolívijci. Možná, že v části Jižní Ameriky na sever od Patagonie některé druhy zvířat, jež z Patagonie dříve úplně zmizely, vydržely ještě celé miliony, ba i přes deset milionů let po zmizení svých příbuzných z jihu. Na výzkumu těchto savců se podílel i profesor Darin Croft (video z Planety mutantů). Zbývá nám ještě mnoho, co se musíme o těchto dvou býložravcích dozvědět...
Theosodon arozquetai a Llullataruca schockeyi
Theosodon garretorum (popsaný roku 1910) brání své mládě před masožravými vačnatci rodu Borhyaena
1 komentář:
zajímavé "lamy". :-)))
Okomentovat