Správce dinosauřího parku - Noc se šavlozubým

Končí nám pracovní týden, a tím pádem je tu Správce dinosauřího parku! Takže si držte klobouky, nebude to žádné krmení zvířátek nebo čištění výběhů, ale velká akce!

Noc se šavlozubým

Občas se stává, že jako správce Dinosauřího parku musíte někomu zachránit život. A když to nevyjde... Tak se cení aspoň snaha. Všechno, co k tomu ještě můžu říci, je to, že já se snažil jak nejvíce jsem mohl... Oliver se ve středu vydal na další expedici na Isle of Die. Byl to další výlet, který delší dobu oddaloval. Původně chtěl zavítat na jih Isle of Die, kde se nacházejí bažiny, planiny i lesy, které dobře zná, a jež obývají různí nodosauridi, Velociraptoři a další zvířata, z nichž některá nejsou zrovna přátelská. Avšak po nedávném přesunu Othnielií na travnaté stepi východu ostrova Isle of Die si Oliver usmyslel, že se vydá právě tam. Zajímal ho totiž jeden tvor, který předtím zabil člena týmu: tygr šavlozubý. Kéž by Oliver věděl, že toto rozhodnutí vyhledat nového lidožrouta vůbec nebyl chytrý tah... Toho odpoledne, kdy na planině opět přistála helikoptéra, bylo exkluzivně dobré počasí. Parasaurolophové, Corythosauři, Lambeosauři a stádo divokých Teleocerasů, to vše byla zvířena, kterou Oliver, Tim a dalších pět členů týmu mohli pozorovat. Oliver pořizoval jednu fotografii za druhou, běhal ze středu planiny k jejímu okraji a k lesu, fotil to, jindy zase ono, zatímco se Tim zaměřoval spíše na jediné mládě Lambeosaura. Natáčel ho celé odpoledne na svou videokameru. K večeru se mládě nepředvídatelně přiblížilo k vodě, z níž náhle doslova vyskočil mohutný krokodýl, popadl jej za krk a stáhl pod vodní hladinu, jež se čeřila, obarvena krví. Oliver u toho sice nebyl, ale krokodýlův útok ho velmi zaujal, když celý záznam sledoval v hlavním táboře uprostřed plání. Byl večer, setmělo se, před helikoptérou planul oheň, kolem něho seděla skupinka sedmi chlápků a radovala se ze všech těch fotografií a videozáznamů. Vítr dul do otevřených stanů, ze kterých k ohni nosili konzervy s hrachem a fazolemi, a připravovali si společně večeři. Olivera velice naštvalo, když zahlédl jednoho člena týmu se špekáčkem. Mírně, ale jasně mu vysvětlil, že vůně masa by mohla přilákat nezvané hosty. A to pochopitelně tým nechtěl. Člen týmu špekáček schoval, ale možná stačilo jen to, že jej na chvíli vytáhl, aby něco z dálky ucítilo jeho pach. Nebo to, k čemu pak došlo, bylo způsobeno tím, že si tým vybudoval tábor ve středu plání. Ať tak či onak, bylo to hrůzné. Oliver se o půlnoci probudil ve svém stanu. Zaslechl, jak kolem něj něco rychle prošlo, snad i proběhlo. Jen v šortkách a tričku vyběhl ven s čelovkou a velkou světlicí v ruce. Všiml si, jak je tráva kolem stanu slehlá, ale rychle se napřimuje. Zvíře tu opravdu bylo před chvílí. Oliver musel vědět, že je na stopě něčemu potenciálně nebezpečnému, vždyť v noci loví třeba velké kočky, a po jedné pátral. Byl to asi právě důvod, proč sem přijel, a to sice hledat šavlozubého tygra, co ho přimělo nevracet se ke stanu pro zbraň, ale následovat tajemného návštěvníka tábora. Brzy jej zahlédl. Velké tělo kočkovité šelmy se rychle mihlo ve vysoké trávě. Zvíře bylo přikrčeno, snad se chystalo k útoku, a tak Oliver posvítil na velký objekt před ním. Byl tam samec Macrauchenie, nonšalantně si při měsíčku vycházející po stepi. Světla se lekl a utekl. Pak se z trávy vynořila hlava šavlozubého tygra. Kočka očividně nebyla nadšena z toho, že obyvatel tábora, kterým před chvílí proběhl, zahnal jeho kořist. Oliver se nehýbal. Překvapilo ho, že se šavlozubá kočka vůbec nebála, vůbec neutíkala, naopak, začala se krást k němu. Teď byl Oliver v koncích. Myslel si sice, že když se nebude hýbat, nebude kočku zajímat. Ale Smilodon se stále blížil. I tomu nejodvážnějšímu muži někdy, při dlouhém a napínavém čekání, rupnou nervy. Oliver zařval, aby upozornil ostatní z tábora na jemu hrozící nebezpečí. Zároveň se otočil a utíkal ke stanům. Šavlozubého tygra měl v patách...

Vběhl do tábora a hnal se k vrtulníku. Včas zavřel jeho dveře, protože Smilodon do nich hned nato prudce narazil. Bylo to jen tak tak, Oliver těsně vyvázl. Okamžitě zapnul vysílačku a informoval rozespalého radistu v našem parku o tom, že v táboře řádí šavlozubý tygr. Byla to pravda. Dva členové týmu totiž vyběhli ze stanů se síťovými puškami, ale Smilodon hned po jednom skočil a sekl ho do paže. Život nešťastnému chlapíkovi zachránila síť, která na něj dopadla, ale byla namířena na Smilodonta, který se jí však vyhnul. Pak skočil Smilodon do stanu a rozpáral spací pytel, ve kterém spal k smrti vyděšený voják. Oliver skončil s vysíláním, vyběhl ven z helikoptéry s raketovou pistolí a několikrát vystřelil do vzduchu. Kočka se však hluku nezalekla. Naopak se zaměřila na Olivera. Ten se okamžitě dal do rychlého sprintu. Byl sice bos, ale ani jednou nezakopnul. Přiběhl až k lesu. Zdálo se, že kočka ho ztratila. Díval se kolem sebe, v té temnotě se snažil uvidět obrys jejího těla, ale nikde nic. Přestal se hýbat. Hrobové ticho mu způsobovalo husí kůži. A pak náhle uslyšel dech. Velmi pomalu se otočil a vytřeštily se mu oči. Smilodon stál přímo za ním. Cenil přední zuby, po těch dlouhých špičácích tekla krev. Smilodon z tábora ale přece nikoho nezabil, tak proč? Odpověď byla jasná, byl to další Smilodon. A pak náhle jejich nepříjemné setkání vyrušil původní šavlozubec. Skočil mezi Olivera a vetřelce, který se právě ocitl v jeho teritoriu. Teď Smilodon zapomněl na to, že mu dvounohý tvor odehnal večeři. Okamžitě se dal do zápasu se svým sokem. Byl krátký, ale usmrtil ho při něm. Dal mu několik do hlavy svými obrovskými tlapami. Oliver litoval, že s sebou neměl kameru s nočním viděním. Když Smilodon svého soka zabil, Oliver se vytratil. Chlapi mezitím instinktivně balili tábor. Ve chvíli na planině přistála další helikoptéra. Oliver se usmál, když uviděl, kdo mu přiletěl na pomoc. Byl jsem to já! Vyskočil jsem z vrtulníku a utíkal k Oliverovi. Také se ke mě řítil, až mi to bylo podivné. Asi mne chtěl obejmout. Ale nepodařilo se mu to. "Olivere, pozor!" zařval jsem a ukázal na něco, co se k němu zezadu hnalo z temnoty noci. Šavlozubec se vracel. Skočil na Olivera a povalil ho na zem. Ranger z našeho vrtulníku ve stejnou chvíli vystřelil z pušky. Ve vteřině, kdy se šavlozubý tygr chystal zakousnout se do Oliverova krku, dostal ránu do stehna levé zadní končetiny. Kulka mu působila velkou bolest. Zavyl a Olivera, kterého do té chvíle držel svými předními tlapami, pustil. Oliver tak unikl ze sevření, ovšem jen na chvíli. Majestátní šelma se nehodlala vzdát. A tak i se svým zraněním znovu učinila dlouhý skok a dopadla na Olivera. Ten zařval, protože mu přitom zlomila nohu. Nezbývalo nic jiného, než zvíře rychle střelit znovu, a usmrtit ho. Vytáhl jsem pistoli a na nic nečekal. Tři dobře mířené, hlasité rány do šíje ukončily život tohoto překrásného predátora. Dlouhý špičák se zaryl do hlíny těsně před Oliverovým obličejem, a zvíře naposledy vydechlo. Nejsem rád z toho, že jsem ho zastřelil, v životě byl nezabil žádné zvíře. Ale tentokrát jsem musel zachránit přítele, tak jsem musel jít proti svým pravidlům. Proč jsou však šavlozubci tak agresivní vůči lidem, to musí Oliver teprve zjistit. Ještě za noci, asi ve tři hodiny ráno ve čtvrtek, jsme totiž z Isle of Die odletěli. Ještě předtím, obklopeni temnou nocí, jsme tohoto urputně bojujícího predátora pohřbili...

Pokračování za týden...