Blogorgonopsid: Vyhynulí tvorové z Karibiku: Nesophontes

sobota 1. července 2017

Vyhynulí tvorové z Karibiku: Nesophontes

Počínaje dnešním dnem začíná na mém blogu nový velký projekt nazvaný Vyhynulí tvorové z Karibiku. Bude pojednávat o úžasných, ale v současnosti již neexistujících zvířatech, mnohá z nichž vyhynula ještě předtím, než je evropský objevitel mohl popsat. Někteří z těchto tvorů vyhynuli již dávno, jiní krátce před objevením amerického kontinentu. Někteří dokonce vymizeli teprve nedávno. Mohl za to člověk, nebo vyhynuli přirozenou cestou? V tomto seriálu se podíváme na mnohdy bizarní a fascinující tvory, kteří Karibiku dávali lesk dávno před nebezpečnými korzáry...

Jméno zvířete: Nesophontes,

Zařazení: Savec z řádu hmyzožravců,

Vyhynutí: Nejspíše na počátku 16. století,

Příbuzní? Existují.

Nesophontes byl rod hmyzožravců blízce příbuzných dnešním rejskům nebo štětinatcům. Blízko měl především ke druhé jmenované skupině hmyzožravců, která je stále zastoupena dvěma žijícími druhy vyskytujícími se na několika ostrovech v Karibském moři. Štětinatec nebo-li Solenodon patří mezi několik málo savců, kteří jsou vyzbrojeni jedem. Neví se však, zda jedovatým hryznutím mohl disponovat i jeho vyhynulý příbuzný. Těžko říci, zda evropští objevitelé Nesophenta někdy viděli. Vedou se spory o tom, kdy toto poměrně záhadné zvíře vyhynulo. Někteří vědci tvrdí, že Nesophontes vyhynul zhruba v době, kdy byla Amerika objevena Španěly, což znamená, že k vyhynutí došlo na počátku 16. století. Jiní odborníci se domnívají, že rod existoval ještě v minulém století a nakonec mlčky vyhynul. Některé druhy tohoto rodu, například Nesophontes zamicrus z ostrova Hispaniola, na němž se dnes rozkládají Haiti a Dominikánská republika, jsou oficiálně označovány za vyhynulé až od 30. let 20. století, přičemž někteří věří tomu, že vyhynuli právě v té době, jiní se zase přiklánějí k názoru, že vyhynuli mnohem dříve. Proto je těžké určit, proč Nesophontes vyhynul. Mnohé z jejich pozůstatků se nicméně našly v blízkosti koster krys a myší, což jasně podporuje alespoň jednu teorii: tento rod hmyzožravců zcela jistě přežil vymírání na konci Pleistocénu. Hlodavci byli na karibské ostrovy dovezeni lidmi a mohli způsobit vyhynutí Nesophonta tím, že mu jednoduše konkurovali... Nesophontes byl studován pouze z fosilních pozůstatků, některé z nich se datují do našeho letopočtu, ale žádná z koster se nedatuje do novověku (zde se opět dostáváme k problému určení času, kdy zvíře vyhynulo). Je však zajímavé, že některé kosti Nesophonta se nalezly například ve fosilizovaných sovích vývržcích. Draví noční ptáci tedy Nesophonta lovili. Celkově šlo o savce malé velikosti, jednotlivé druhy měřily od 5 do 15 centimetrů na délku. Hlava byla protáhlá jako u štětinatců, kteří jsou nejbližšími žijícími příbuznými Nesophonta. Výzkum DNA nicméně ukázal, že se vývojová větev Nesophontů odtrhla od štětinatců (Solenodon) už před 40 miliony let. Nesophontes byl tedy mezi hmyzožravci jedinečný. Samozřejmě byl vybaven i dlouhým ocáskem...

Měl výjimečně citlivý čich, s jehož pomocí nalézal svou oblíbenou potravu: hmyz a další bezobratlé... Dosud je známo několik odlišných druhů rodu Nesophontes, není však zcela jasné, kolik jich ve skutečnosti je. Podle některých vědeckých prací jich existovalo 6, podle jiných 8 nebo 9, jindy se uvádí až 12. Vždy se však počítá pouze s pleistocénními a holocénními zástupci tohoto rodu. Otázkou je, kolik milionů let samotný rod existoval, neboť se nevyvinul před 40 miliony let, tehdy se vyvinuli pouze jeho předkové, základní zástupci jeho vývojové větve... Tito tvorové se vyskytovali pouze na ostrovech Velkých Antil, tedy na Kubě, Hispaniole, Pororiku, Jamajce a na Kajmanských ostrovech. Jejich pozůstatky byly nalezeny na všech z těchto ostrovů, zřejmě pouze s výjimkou Jamajky (nepotvrzeno). Pravděpodobně nejlépe prozkoumaným zástupcem rodu je Nesophontes edithae (vyobrazen), jehož fosilie se nacházejí ve sbírkách v Londýně.