Původ mosasaurů (1/2)

Po seriálech Původ plesiosaurů, Původ pliosaurů a Původ ichtyosaurů, které jsem napsal v minulém roce, je čas začít s novým projektem, který se zaměří na čtvrtou nejznámější skupinu mořských plazů. Jsou to mosasauři, a my nahlédneme do světa jejich vývoje!

Původ mosasaurů

Příchod nových vládců moře

Pozdní Křída byla nejen obdobím největších suchozemských predátorů, jako byl Tyrannosaurus nebo Spinosaurus. Byla to také doba, kdy mořím začala a s koncem tohoto období přestala vládnout jedna nová skupina mořských zabijáků. Jmenovali se mosasauři (Mosasauroidea). Měli protáhlou lebku s nozdrami umístěnými blíže očím než špičce lebky, oči se nacházely po stranách hlavy, krk byl krátký a tlustý, z trupu vybíhaly dva páry končetin tvaru ploutví a celé tělo ve vodě poháněl silný ocas, občasně vybavený ploutevním lemem. Tito plazi samozřejmě dýchali vzduch, takže se podobně jako velryby a další kytovci, nebo jako dnešní leguáni galapážští, museli vynořovat na hladinu, aby se nadechli. Jinak však žili celý svůj život v moři. Nebyli schopni pohybu na souši, ani souš nevyhledávali. Za poměrně krátkou dobu (jen několik desítek milionů let) své existence se z nich stali jedni z největších vodních predátorů, kteří kdy žili...

Mosasauři se začali vyvíjet teprve asi před devadesáti milióny lety. Právě v této době vyhynula skupina ichtyosaurů, a tak je více než zřejmé, že ichtyosaury opuštěnou ekologickou niku obsadila tato nová skupina masožravců. Mosasauři nebyli blízce spřízněni s ichtyosaury, spojovalo je toho málo, jako např. zařazení mezi plazy. Nebyli ani blízkými příbuznými plesiosaurů. Na rozdíl od nich to byli živočichové, kteří mají příbuzné v dnešním světě, a jakými příbuznými oni jsou! Patří mezi ně největší ještěři jednadvacátého století. Mosasauři byli úspěšnou postranní linií varanidů, tedy varanovitých, čeledi plazů, která se dnes mezi zájemci o herpetologii těší velké oblibě. Na první pohled je příbuznost s varany a s ještěry vůbec zřejmá: mosasauři skutečně byli šupinatými plazy, kteří vládli oceánům, a přitom měli blízko k dnešním varanům. Evolučně měli blíže i k našim evropským ještěrkám než například ke Kronosaurovi monstrózních rozměrů. Úspěšnými tedy mosasauři byli, to ano. Žili však poměrně krátce. Ti první se objevují ve fosilním záznamu v době před 92 miliony let, na počátku pozdní části Křídy. Vymírají před 65 miliony let následkem dopadu obřího asteroidu a kataklyzmatické události jím vyvolané. Celkově se tedy udrželi na naší planetě "jen" zhruba 27 milionů let (pro srovnání plesiosauři žili asi 138 milionů let).

Ekologickou niku, kterou ichtyosauři opustili, snad nemohla nahradit vhodnější skupina mořských plazů. Živili se stejnou potravou, jako jim velmi vzdáleně příbuzní ryboještěři, tedy lovili sépie, ryby, amonity atd. Rodili živá mláďata, což není u plazů, kteří celý život žijí ve vodě, překvapující. Je možná odvážné to tvrdit, ale lze usuzovat, že kdyby ichtyosauři neztratili na počátku pozdní Křídy své postavení, možná by se z mosasaurů nikdy nestali tak úspěšní a velcí predátoři. Nelze však tvrdit, že by se nevyvinuli. První rody však rozhodně nebyly dominantními vládci oceánů. Byli to malí živočichové, kteří se jistě ocitali na jídelníčku mnohem větších dravých příšer...

Předky mosasaurů byli aigialosauridi (např. pozdně křídový Aigialosaurus). Byli to zástupci skupiny varanů, kteří žili částečně suchozemským, částečně vodním způsobem života. Zdržovali se zřejmě poblíž řek, jezer nebo snad i mořského pobřeží, kde už lovili ryby a byli znamenitými plavci. V minulosti se však předpokládalo (a tento názor zastával i Edward Drinker Cope), že mosasauři mají společného předka s hady. Nyní víme, že tomu tak nebylo, a hadi se navíc objevili už před 160 miliony let. Jakákoliv podobnost mezi hady a mosasaury (kupříkladu dvojitá řada přírubových zubů na patře) sice v jejich příbuznosti hraje roli (ke všemu varani mají blíže k hadům než k malým ještěrkám), ale pro současnou vědeckou společnost už nedokazuje těsnou příbuznost těchto dvou skupin. Navíc víme, že hadi se nevyvinuli ve vodě, ale v druhohorách se přizpůsobili hrabavému životu. Mosasauři se naopak skutečně ve vodním prostředí vyvinuli...

Zřejmě nejstarším dosud objeveným mosasaurem je Dallasaurus. Staršího zástupce čeledi Mosasauridae snad ani neznáme. Žil před 92 miliony let a byl, což je zjevné, pojmenován podle Dallasu v Texasu. Dallasaurus neměřil ani metr na délku. Stěží se dá uvěřit tomu, že jeho potomci byli třeba i patnáctkrát delší. Tento tvor byl jakousi složeninou aigialosauridů a prvních mosasaurů. Přesto jej můžeme považovat za prvního právoplatného mosasaura. Lovil pouze ryby a žil částečně na souši a částečně ve vodě. Jeho potomci už však byli výhradně vodní...

Před 90 miliony let se objevuje další mosasaurid, roku 1994 pojmenovaný Yaguarasaurus. Byly objeveny jen fragmenty kostry: artikulovaná lebka, žebra a několik obratlů. Přesto víme, že šlo o mosasaura. Je neuvěřitelné, jaký pokrok ve velikosti mosasauři za poměrně krátkou dobu učinili. Yaguarasaurus zřejmě nebyl přímým potomkem sotva metrového Dallasaura, ale i tak byl jeho blízkým příbuzným a poměr velikosti Dallasaura a Yaguarasaura byl asi 1 : 5. Jinými slovy, délka Yaguarasaura je odhadována asi na 5 metrů. Nalezená lebka měří celkově 87 centimetrů, do plně otevřené tlamy zvířete by se tedy vešel celý Dallasaurus. Mosasauři si tedy před 90 miliony let začali libovat.

Yaguarasaurus byl objeven na nalezišti Cueva Rica poblíž městečka Yaguará v údolí řeky Magdalena v kolumbijských Andách. Druhové jméno Yaguarasaurus colombianus tedy znamená "Yaguarský ještěr z Kolumbie". V rámci čeledi Mosasauridae patřil do podčeledi Tethysaurinae, která byla pojmenována podle proslulého prehistorického moře Tethys. Byl bratrancem severoamerického Russellosaura, pocházejícího ze stejné oblasti, jako Dallasaurus. K dalším primitivním mosasaurům se řadil Selmasaurus russelli. Oba byli pojmenováni podle kanadského paleontologa Dalea Russella (nar. 1937), který se výzkumu mosasaurů věnoval.

Na obrázku výše již vidíte Globidense. Globidens žil před 85 až 65 miliony let a dosud byly jeho fosilní pozůstatky objeveny jak v Severní Americe, tak v Indonésii a v Evropě. S délkou šesti metrů se už řadil ke středně velkým masožravcům v oceánu. Byl to úspěšný rod, vydržel dvacet milionů let prakticky bez velkých anatomických změn. Dnes je uznáváno pět různých druhů rodu Globidens. Živil se především měkkýši, mezi nimi především mlži a také amonity. Ostatní známí mosasauři nebyli známí jako požírači měkkýšů, nebo alespoň netvořili podstatnou část jejich jídelníčku. Zuby Globidense byly však na "rozlouskávání" měkkýších vápenatých schránek přímo adaptovány. Jeho ozubení nesloužilo k trhání masa, ale k proniknutí do schránky a jejímu otevření, aby se hladový mosasaur mohl dostat k měkkému tělu měkkýše uvnitř. Nakonec je snad nutno uvést, že nalezený exemplář z Jižní Dakoty měl v žaludku pozůstatky rozkousaných ulit, což vše jen potvrzuje...

Podívali jsme se už na rané mosasaury, stejně jako na Globidense, který žil až do konce Křídového období. Příště se zaměříme na pokročilé mosasaury, hlavně pak na skutečné obry, jež lovili vše, co jim vplavalo do cesty, od velkých amonitů po žraloky a dokonce i ostatní mosasaury.

O tom tedy příště...