Eusaurosphargis dalsassoi, tak zní název ještěru podobného plaza z období raného Triasu, řadícího se mezi diapsidy (plazy s dvěma spánkovými otvory). Vědecky byl poprvé popsán před čtrnácti lety podle disartikulovaného exempláře z okolí Monte San Giorgio, oblasti spadající pod světové dědictví UNESCO na švýcarsko-italské hranici. Po dlouhé době byl objeven druhý jedinec, tentokráte pocházející z oblasti Grisons. Zkamenělina je přímo výtečně zachovalá, díky čemuž byly odhaleny některé pro druh charakteristické znaky, jež předchozí nález neumožňoval blíže prozkoumat. Fosílie především jasně ukazuje, že Eusaurosphargis připomínal dnešní ještěry více, než se dosud předpokládalo. Nejvíce se podobá dnešním africkým ještěrkám rodu Cordylus. Tito ještěři mají na ocase nízké trny, jsou aktivní ve dne a přivádějí na svět živá mláďata, neboť jsou vejcoživorodí (mláďata se z vajíček vylíhnou už v těle matky). Je to příklad konvergence, dvě nepříbuzné skupiny živočichů, byť v tomto případě patřící mezi plazy, se vyvíjely podobným způsobem v závislosti na životě v podobném prostředí. Proto se Eusaurosphargis tolik podobá Cordylovi, ačkoliv je od sebe dělí 241 milionů let. Cordylus žije především mezi skalisky, i když některé druhy jsou i hrabavé, a tvar těla Eusaurosphargise prozrazuje, že tento prehistorický plaz, jež se neřadil mezi ještěry, ale starší a primitivnější plazy, žil podobným způsobem. Nejspíše se často vyhříval na kamenech ve skalnatém prostředí. Nález takřka úplného exempláře tak informuje i o tom, jak vypadalo prostředí, v němž Eusaurosphargis žil... Exemplář je 20 centimetrů dlouhý, šlo o mládě (dospělci byli tedy ještě větší) a jeho tělo je částečně pokryto osteodermy, jaké tvoří pancíř krokodýlů. Přestože se jednalo o výlučně suchozemského živočicha, byly jeho pozůstatky nalezeny vedle zkamenělin ryb a dalších mořských živočichů. Zvíře totiž zemřelo poblíž rozvodněné řeky ve vnitrozemí, která jeho mrtvé tělo odnesla do moře. Tam bylo pohřbeno na mořské dně a snadno fosilizovalo. V případě, že nezahynul poblíž řeky, je pravděpodobné, že se před smrtí slunil na plážích moře a odtamtud byl pak ještě snáze dopraven na jeho dno. Zkamenělina byla nalezena ve výšce 2740 metrů nad mořem na jih od švýcarského Davosu v oblasti Grisons a byla podrobně zkoumána mezinárodním týmem paleontologů ze Spojeného království a Švýcarska...
Zdroj obrázku: Beat Scheffold, Paleontological Institute and Museum, University of Zurich.
Vzdáleně připomíná trnorepa.
OdpovědětVymazat