V seriálu "Vyhynulí tvorové z Karibiku" uvidíme nejpodivnější zvířata, která kdy obývala ostrovy v Karibském moři... Tentokráte se podíváme na živočicha, jehož současní příbuzní žijí v pevninské Americe, ale na rozdíl od něj žijí na stromech...
Jméno zvířete: Acratocnus,
Zařazení: Pozemní lenochodi (vyhynulá skupina),
Vyhynutí: Holocén,
Příbuzní? Existují.
Mezi chudozubé savce, kteří se vyvinuli na jihoamerickém kontinentu během jeho 40 milionů let trvající izolace, patří pásovci, mravenečníci a lenochodi. S dnešními druhy lenochodů se můžeme setkat pouze ve větvích stromů, nejsou-li tedy zrovna na zemi, kam vždy po několika dnech slézají kálet. Avšak v nedávné minulosti žila na americkém kontinentu řada druhů lenochodů, které se vyskytovaly pouze na zemi. Tito lenochodi byli příliš těžcí na to, aby lezli po stromech, a své zahnuté drápy, tolik se hodící ke šplhání po větvích, obvykle používali k přitahování vegetace do tlamy. Někteří byli velcí, jako například šestimetrové Megatherium, které se řadí k největším suchozemským savcům všech dob. Jiní byli menšího vzrůstu, a mezi ně patřili i druhy vyskytující se na karibských ostrovech. Jejich předkové možná byli obrovští, ale oni sami žili na ostrovech, a během vývoje se kvůli omezenému prostoru museli zmenšit... Acratocnus patřil k malým pozemním lenochodům, ale přesto byl podstatně větší než všichni dnes žijící stromoví lenochodi. Vážil od 20 do 70 kilogramů, zatímco hmotnost dospělců dnešních druhů sotva překračuje 9 kilogramů. Nejbližšími žijícími příbuznými Acratocna jsou lenochodovití dvouprstí (Megalonychidae). Tato čeleď se vyvinula na konci Eocénu, už před 35 nebo 36 milióny let. Bylo to však teprve nedávno, kdy lenochodi získali svůj moderní vzhled. Existovaly tři druhy: A. ye, A. odontrigonus a A. antillensis. Fosilní pozůstatky druhu A. odontrigonus byly nalezeny v jeskyních na Portoriku, ostatní druhy pocházejí z ostrovů Kuba a Hispaniola (na němž se rozkládají Dominikánská republika a Haiti). Acratocnus žil v nížinách ostrovů a preferoval deštné lesy. Přestože se řadil k pozemním lenochodům, dokázal vzhledem ke své velikosti (jak již bylo zmíněno, byl menším pozemním lenochodem) šplhat po stromech. Jeho hákovitě zahnuté drápy byly k lezení po stromech dokonalé. I tak je ale jisté, že značnou část svého života trávil Acrotocnus na zemi. Živil se rostlinami...
Vyhynutí Acratocna stále vyvolává mnoho otázek. Podle některých odborníků vymizel už v Pleistocénu, ale obecně se domníváme, že vymírání s koncem tohoto období přežil a vyhynul až v Holocénu, tedy v našem časovém úseku. Změna klimatu způsobená ústupem ledovců daleko na severu jistě hrála ve vymírání pozemních lenochodů roli, avšak je pravděpodobné, že na konci Pleistocénu či na počátku Holocénu již byly ostrovy v Karibiku kolonizovány pravěkým člověkem. Lenochodi byli pro nově příchozí lidi vítaným zpestřením jídelníčku, bohužel však tento lov zredukoval jejich počty. V případě Acratocna to však není potvrzeno. Někteří z Acratocnových prehistorických příbuzných, jako karibský Megalocnus, vyhynuli asi před 5000 lety, kdežto první lidští obyvatelé Karibiku se zde objevili v době před 4000 lety. Otázkou je, zda byli pozemní lenochodi již vyhynulí, anebo se s nimi lidé ještě setkali. I kdyby se tak stalo, pozemní lenochodi byli už v té době na pokraji vyhynutí...
Zdroj obrázku:
Projekt o vyhynulých zvířatech Karibiku bude pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat