Útěk před časem-část 3.

Pokračování příběhů Džungle času, Zpět do Džungle času a George McCann ztracen v čase je v plném proudu. V minulé části Útěku před časem jste se dočetli o záchraně George McCanna, do té doby uvězněného v nedaleké budoucnosti, v níž bylo lidstvo záhadně vyhubeno. Poručík Dwayne Jackson z americké armády popsal Georgovi, zprvu zmatenému z pobytu v současném Chicagu, jak ho zachránil. Při obědě mu pak sdělil něco velmi podstatného...

ÚTĚK PŘED ČASEM-ČÁST 3.:

"Moje oblíbené," usmál se George, když pohlédl na talíř zdobený dvěma cukrem posypanými sladkými knedlíky. "Višňové, pane. Věřím, že Vám budou chutnat," řekl číšník. "Jsou výtečné," řekl George a chystal se dodat: "Milionkrát lepší, než larvy hmyzu, které jsem musel jíst celý měsíc.", ale nakonec to neudělal. Navíc v celé jídelně mluvil jen on s číšníkem, všichni vojáci v základně byli zticha a snažili se své obědy sníst, co nejdříve to jen šlo. "Nebude-li Vám to vadit," promluvil na něj po chvilce Dwayne, "sdělil bych Vám tu důležitou věc." George pokývl hlavou. "V době, kdy jste byl ztracen v čase, se začaly dít podivné věci. Podívejte," začal tedy Dwayne a ukázal Georgovi titulní stránku novin The Costa Rican Times. Nacházela se na ní pochybná černobílá fotografie světlého, dvounohého netvora s obrovskou hlavou plnou zubů, jež byly na fotografii rozmazány, a s růžky nad očima. "To je nepochybně nějaký druh dinosaura, masožravce," řekl na to George. "Právě o to jde. To zvíře nebylo zpozorováno jen jednou, ale vícekrát. Údajně se toulá kostarickými pralesy a míří čím dál blíž k San José, hlavnímu městu," vysvětloval dále Dwayne. "Myslíte, že pochází z Džungle času? Z Panamy?" optal se ho George. "Jsme si tím jisti. Když jsme pro Vás šli a zavítali do Džungle času, jednoduše jsme se do té rezervace dostali. A to proto, že její oplocení bylo poničené. Tolik obrovských, třeba čtyři metry širokých děr v plotě jsem osobně nikdy neviděl. Věřím, že ohrada Džungle času je silná, to ano. Ale zvířata jí přesto doslova procházejí. Šíří se dál a dál od Džungle času, zatím máme zprávy o jejich možném výskytu v Kostarice, zdá se však, že některá míří i na opačnou stranu, k Panamskému průlivu. Představte si, co by se stalo, kdyby se nějaký Tyrannosaurus či jiný super-predátor vrhl na lodě v nejslavnějším průlivu na světě. To přece nesmíme dopustit," mluvil dále Dwayne. "Můj bože," řekl George a chytl se za čelo, "tohle je moje noční můra. Zvířata nakonec z Džungle času přece jenom unikají. Že jsme kdysi přepnuli to elektrické vedení! Když jsme totiž z rezervace před deseti lety utíkali, museli jsme přetnout dráty, které zásobovali ohradu elektřinou. Mysleli jsme, že plot je dost silný na to, aby tam zvířata udržel i nadále, ale teď, po deseti letech, se ukazuje, že jsem se zase mýlil..." "Nebojte, pane McCanne," uklidňoval ho Dwayne, "z Vaší nejhorší noční můry už jste venku. Ze ztracence v čase se znovu stal velký paleontolog, věřte mi. Jen je na čase skončit tu celou věc s Džunglí času." "Jak to myslíte? Zničit jí?" vyhrkl George. "Ne, nebojte. Džungle času klidně může existovat. Ale je třeba zastavit řádění těch zvířat, která z ní unikají, a zastavit řádění stroje času, který se neustále zapíná a vypíná. Pochopili jsme to tak, že se stroj času, napojený na geotermální energii, občas sám zapne, což vytvoří časovou smyčku v nějakém období pravěku. Tou smyčkou projde do Džungle času nějaké zvíře nebo klidně třeba stádo zvířat, pak se stroj času vypne, smyčka zmizí, a zvířata zůstanou 'uvězněna' v současnosti. Některá jsou obrovská a z rezervace unikají. Potřebujeme tedy zjistit, jak stroj času zničit," mluvil dále Dwayne. Georgovi probleskla hlavou vzpomínka na šek, na který kdysi Rodríguez Edgar Corwin napsal, kolik stroj času stál a kolik on sám jakožto finanční podporovatel projektu zaplatí. Podíval se na Dwayna trochu smutně. "Nic jiného nelze udělat. Stroj času musí být zničen, jinak se Džungle času stane velkým nebezpečím. Jak víte, zvířata se odtamtud rychle šíří," řekl Georgovi poručík. "Dobrá. Asi budete potřebovat mou pomoc, že?" řekl již zklidněný George. "Přesně tak, pane. Vy jediný nám můžete pomoci," zněla odpověď.

Uběhlo pár dní, které George strávil ve vojenské základně. Zcela se proměnil. Poprvé se po dlouhé době hladce oholil, díky čemuž vypadal jako tehdy, před deseti lety. Zdálo se mu, že omládl. Vojáci ho později zavezli zpět do jeho domu. George si vzpomněl na tu hořkou chvíli, kdy mu filmař Ian Palmer nabídl roli průvodce na dokumentaristickém výletu do Džungle času, který skončil tak tvrdě a pro George takřka smrtelně. Dva dny strávil George doma. Pak nadešla chvíle odletu. Let do Panamy byl dlouhý. Na letišti v Ciudad de Panamá se George musel zastavit u recepce. Jeremy Stewarts zde však nebyl. Mladou slečnu, která měla toho dne směnu, George jen poprosil, aby svému kolegovi zanechala vzkaz, který mu George napsal. Děkoval mu v něm za to, že pro něj Jeremy nechal poslat americkou armádu, která mu nakonec zachránila život. Z letiště vyrazili přímo do panamského deštného lesa. Neušli ani dva kilometry, když spatřili první stopu dinosaura daleko od Džungle času. "Víte, co je tohle?" zeptal se Dwayne. George se chtěl na stopu podívat, ale předběhl ho ten druhý paleontolog, Lawrence Lynn. Byl to starší, holohlavý pán s šedou bradkou, brýlemi, žlutými zuby a úzkým úsměvem. Chichotal se a řekl: "To vypadá na nějakého ornithomimosaura. Mohl by to být třeba Struthiomimus. Délka tak tři metry." George jen pokývl hlavou na znamení souhlasu. Na starého pána byl Lawrence Lynn až příliš nadšený. George se ho zeptal, proč. Lawrence řekl, že ho nadchlo hledání George McCanna v minulosti, a od té doby se prý nemůže odtrhnout od studia prehistorické zvěře, živoucí prehistorické zvěře. "Aha," pomyslel si George, "tady si někdo z mých chyb dělá úspěšný závěr kariéry." V podvečer dorazila velká skupina vojáků se dvěma paleontology k Džungli času. Prošli velkým otvorem v plotě. "Tohle místo se mi hrozně líbí, je plné tak zajímavých zvířat!" smál se Lawrence Lynn. "Mě se tedy moc nelíbí," řekl George, "nadělali jsme tu spoustu chyb." "Vždyť bylo vaším snem Džungli času udržet, ne?" zeptal se ho překvapeně Lawrence. "Jo. Ale měli jsme to udělat jinak. Stroj času měl být zničen. Pak by se nestaly ty strašné věci, které mě potkaly..." řekl mu George. "Myslíte, že se ke stroji času dostaneme brzy?" zeptal se Dwayne. George se mu chystal odpovědět, ale najednou se ozval pištivý zvuk. Třepot křídel jako by všechny omámil. Všichni se začali dívat tím směrem, odkud zvuk vycházel. Byl stále blíž a blíž. Jak třepot křídel sílil, ozývalo se jen více a více pištivých zvuků. "Ne!!!" zařval George. Náhle z houštiny vyletělo obrovské hejno Anurognathů. "Pryč! Okamžitě pryč!!!" řval George. "Střílejte, chlapi!" velel Dwayne a celá četa začala pálit ze samopalů. "Tyhle nikdy nepostřílíte!" křičel George. "To chce plamenomety, tak jako kdysi, před deseti lety! S tímhle nic nesvedete... Do Prčic, utíkejte všichni!!!" Vojáci se dali na útěk. Utíkali za Georgem, který je vedl přímo k budovám, z nichž v jedné se stroj času nacházel. Anurognathové napadli jednoho vojáka, ale pouze ho pokousali a pak odletěli. Jaká to byla úleva. Před budovou, v níž se osudný vynález nacházel, nalezl George spoustu prehistorických rostlin. "Páni, vypadají nádherně! Tohle tu posledně nerostlo!" šílel nadšený Lawrence. "Propána, vždyť to jsou jurské kapraďorosty. Časovou smyčkou se sem muselo dostat tolik semen pravěkých rostlin, že se za chvíli mohou stát invazivním druhem," řekl George. Náhle je vyrušil řev. Nějaký voják vřískal a řval o pomoc. Dwayne popadl svou samopal a běžel mu na pomoc. Prohrábl rukou křovisko a odhalil tělo vojáka marně se snažící vymanit se ze spárů Deinonycha. Dwayne na zvíře dvakrát vystřelil, ale tím ho jen naštval. Deinonychus nechal zraněného vojáka ležet a vyběhl přímo proti Dwaynovi. Celá četa vojáků začala s palbou a tak Deinonychus lehl k zemi dříve, než stačil Dwaynovi něco udělat. Ten si jen utřel pot z čela a poručil vojákům, ať se postarají o zraněného. Vrátil se k Georgovi a Lawrencovi. Zrovna vcházeli do stavení se strojem...

"Zničíme stroj času a všechno bude v pořádku," řekl poručík. "Dobrá. Nechte mě to udělat," řekl George. Popadl velkou železnou tyč a začal do celého vynálezu bušit. Ozývaly se zvuky zkratů, drobných výbuchů uvnitř stroje a nakonec hlasité "Zzz!!!". Tím bylo vše ukončeno. "Teď musíme tohle místo opustit," řekl Dwayne. Cestou zpět prošli okolo stáda Camptosaurů. Opět ho doprovázela samice Kentrosaura, pořád ta stejná. George si vzpomněl na to, jak veterináře, který ji ošetřoval, zabil Dromaeosaurus. Celý příběh Džungle času se mu opět přehrál v hlavě. Vyjít z ohromné rezervace uprostřed pralesa nebylo tak nebezpečné, jako sem přijít. Kupodivu nebyl tým následován žádnými hladovými netvory. Padla však tma a tak byl uprostřed pralesa postaven provizorní tábor. George ulehl do stanu a brzy usnul. Po půlnoci se však probudil. Jeho stanu se dotýkal čumák nějakého zvířete. George se zděsil. Vzal si však pistoli a rychle ze stanu vyskočil. Spatřil celkem malého ještěra, jak stan zkoumá. Chytil ho za hlavou. "To není možné. Vždyť to je Estesia! Taky ona prošla časovou smyčkou!" řekl. Nechal však zvíře jít. Odchyt tvorů, kteří z rezervace unikli, nastane až někdy jindy. Ráno se dala četa na pochod. Mnoho hodin poté dorazila na okraj hlavního města země. "Nyní je na čase odletět do Kostariky. Řádí tam to zvíře, které z Džungle času uniklo. Prý napadá krávy na pastvinách, ale jinak se ukrývá v kostarických pralesích," sdělil Georgovi Dwayne. "Myslím, že je to Allosaurus. Ty růžky na hlavě, tvar lebky. Vím, že všechny fotky toho zvířete jsou rozmazané, ale prostě jsem si jistej, že je to Allosaurus, ať to chceš, nebo ne," mluvil otravným tónem Lawrence. "Odchytíme ho," řekl Dwayne. George souhlasil...

Jak si George, Lawrence, Dwayne a vojáci poradí s Allosaurem, nebezpečným masožravcem z období Jury, který nebyl mezi zvířaty, které George McCann a jeho přátelé v Džungli času zkoumali, a nezná tedy všechny aspekty chování tohoto agresivního predátora? A opravdu se část problému vyřešila pouhým zničením stroje času? Nic není tak jednoduché, jak to vypadá...