SLAVNÉ EXPEDICE
WHITEHEADŮV VÝSTUP NA HORU KINABALU
John Whitehead byl anglický přírodovědec, profesionální sběratel ptáků a jeden z největších dobrodruhů 19. století. Jako jeden z prvních prozkoumával oblast jihovýchodní Asie, která v té době byla plná neobjevených druhů ptáků a savců, ale také malárie a jiných typů tropických nemocí. Whitehead toho na svých cestách viděl opravdu hodně, navštívil ostrov Palawan u Filipín, ostrov Jávu a také Malajsii. A právě zde, v Malajsii, pokořil skutečného velikána. Stal se totiž prvním člověkem, který kdy vystoupil na nejvyšší horu Malajsie a zároveň i na nejvyšší horu ostrova Borneo, Kinabalu. S 4096 metry nebo 13 438 stopami jde o nejvyšší vrcholek mezi Himálajemi a Wilhelminou na Nové Guineji. Toto místo možná oplývá vysokou biodiverzitou, ale je také velice nehostinné, především co se týká podnebí, vlhkosti a teploty. Jak se Johnu Whiteheadovi a jeho výpravě podařilo vystoupat až na nejvyšší bod Kinabalu?
Hora Kinabalu se nachází v malajském státě Sabah, na severu ostrova Borneo. Průměrná teplota od prosince do ledna činí -10°C až 10°C, od června do září běžně 3°C až 15°C. Vrcholek je v zimním období obvykle zasněžený. Dnes pro horolezce není zrovna problémem Kinabalu zdolat, ale v druhé polovině 19. století to lehké zrovna nebylo. Překvapivě, prvním, který se na Kinabalu pokusil vylézt, nebyl John Whitehead. V březnu roku 1851 se na horu vydal sir Hugh Low s výpravou 42 mužů a po devíti dnech se expedici podařilo vystoupit na nejvyšší plató. Těžko říci proč, snad kvůli počasí, nedosáhl však Low vrcholku. Až roku 1888 přišel na řadu Whitehead, bylo mu tehdy 28 let. Jistě ho nečekala lehká výprava...
Při své cestě po Borneu nalezl John několik nových druhů. Borneo je i dnes místem, kde byste mohli najít nové druhy. Především malajský stát Sabah je z 60 % tvořen deštnými pralesy, o divokou a nezkrocenou přírodu zde tedy není nouze. V posledních desítkách let je bohužel tato oblast v ohrožení, neboť se zde pěstují olejové palmy. V době, kdy na Borneo přijel Whitehead, však byla celá oblast zalesněna. Tropický deštný les byl přeplněn nejrůznějšími zajímavými tvory. Jedním z těch, jež přírodovědec při své cestě nalezl, byla krysa Whiteheadova (Maxomys whiteheadi). Jméno jí bylo dáno právě podle objevitele, popis však uskutečnil Oldfield Thomas roku 1894. Tento druh krysy se liší od krys či potkanů rodu Rattus, které všichni dobře známe. Ocas krys rodu Maxomys totiž nepřesahuje délku těla, naopak, je asi o polovinu menší. Tito malí všežravci žijí na lesní půdě a požírají všechno od ovoce po drobný hmyz. V deštných lesích Bornea však Whitehead nalezl i některé pestřejší druhy...
Whitehead byl zaměřen především na hledání ptáků. Objevil překrásného strdimila Whiteheadova (Arachnothera juliae), který žije pouze v horských lesích severu ostrova Borneo. Tito strdimilové se vyskytují v blízkosti hory Kinabalu, stejně jako drobné veverky druhu Exilisciurus whiteheadi. Je pravda, že většina druhů, které John při své cestě na Kinabalu objevil, byla pojmenována právě po něm. Rozhodně si to zasloužil, neboť objev těchto překrásných savců a ptáků rozšířil naše poznatky o přírodě jihovýchodní Asie. Zvláště v 19. století byly tyto poznatky strohé a Whiteheadovi se podařilo objasnit některé záhady. Dalším bezpochyby skvělým nálezem byl zpěvný pták tesie krátkoocasá (Urosphena whiteheadi), jenž patří mezi cetiovité a běžně obývá horské deštné lesy ve výšce nad 2000 metrů nad mořem.
Při výstupu na Kinabalu objevil Whitehead také dva poměrně dobře známé bornejské ptáky, prvním je loboš černohrdlý (Calyptomena whiteheadi) a druhým ještě známější trogon šedoprsý, nebo též trogon Whiteheadův (Harpactes whiteheadi). I tyto dva druhy ptáků obývají vysoké horské lesy. Loboš černohrdlý je největším zástupcem lobošů rodu Calyptomena, a Whiteheadův trogon je mnohými ornitology označován za jednoho z nejkrásnějších členů řádu trogonů. Oba druhy objevil John v omezeném časovém intervalu krátce za sebou...
John Whitehead si jako základnu k výstupu na Kinabalu vybral vesničku Kiau po sira Hugha Lowa-i ten totiž začínal svou výpravu zde. Vesnička se nachází nedaleko vodopádu Kadamaian. Whitehead zde sehnal několik průzkumníků, nosičů a průvodce. Většina nosičů pocházela z komunity Kadazan, jedná se o největší komunitu domorodců ve státu Sabah. Nosiči byli údajně nesmírně silní, nic nevzdávali a ačkoliv nosili těžká zavazadla, každý den se expedici podařilo vylézt výše o několik set metrů. Také díky pomoci kadazanských lidí se stal Whitehead prvním, kdo v historii vystoupil na vrchol Kinabalu. Později o své cestě napsal knihu Exploration of Kinabalu, jež s více než 300 stranami důkladně popisuje takřka každý krok k dobytí této zdánlivě nedobytné a nehostinné hory...
Dnes je hora součástí Národního parku Kinabalu, jenž byl založen roku 1964 jako jeden z prvních malajských přírodních parků. Možná se tak stalo i díky Johnu Whiteheadovi, který zde našel tolik úžasných a překvapivých zvířat. Na jeho území se vyskytuje 326 druhů ptáků a zhruba 100 druhů savců, k nimž se dá připočítat spousta druhů bezobratlých, rostlin a také herpetofauny. Vrcholek hory Kinabalu, jenž nad národním parkem ční, byl však stále dobyt jen malou hrstkou dobrodruhů-John Whitehead byl mezi nimi...
John Whitehead se narodil 30. června 1860 a zemřel ve věku 38 let 2. června 1899, pouhých 28 dnů před svými možnými 39. narozeninami. Zemřel na ostově Chaj-nan, který je jedinou tropickou provincií Číny. V době, kdy oblast zkoumal, byl Chaj-nan proslulý jako místo překypující tropickými horečkami, Whitehead onemocněl v horách a nakonec zahynul, načež byl pohřben v městě Chaj-kchou s vyhlídkou na moře. Za svůj život však našel velké množství nových druhů živočichů a stal se inspirací pro celou řadu přírodovědců. Britský dobrodruh Nigel Marven se vydal na Chaj-nan v jeho stopách při natáčení filmu Hainan Adventure with Nigel Marven, jenž byl poprvé vysílán roku 2012. Právě díky své odvaze a snaze objevit nové druhy si John Whitehead, dobyvatel hory Kinabalu, zaslouží úctu...
2 komentáře:
ten film s Nigelem Marvenem kde šel ve stopách tohohle pána jsem viděl :)
Podle mě to byl jistě neskutečně inspirativní člověk, dokázal toho opravdu hodně... To místo je úžasné... Rozhodně souhlasím s tvrzením, že Whiteheadův trogon je jeden z nejkrásnějších členů řádu..!!
Okomentovat