Kobra kapská-Jihoafrické smrtelné nebezpečí

Slíbený popis kobry kapské je tu, seznamte se tedy s jedním z mých oblíbených afrických hadů!

Latinský název: Naja nivea,

Rozšíření: jižní Afrika (Jihoafrická republika, Botswana a Namibie),

Velikost: 1,2 až 1,7 metru na délku.

Kobra kapská je patrně jedním z nejnebezpečnějších jihoafrických hadů. Neřadí se mezi tzv. plivající kobry, tedy druhy, jež dokáží plivat jed při obraně na delší vzdálenost. Naopak, cítí-li se ohrožena, kouše a je schopna vypustit do rány velké množství jedu. Je-li v úzkých, nejprve vztyčí přední část těla, žebra roztáhne do kápě a syčí, případně provádí předstírané útoky. Na rozdíl od zmijovitých nemohou kobry zasáhnout kamkoliv, z obranné pozice mohou uštknout pouze směrem dopředu a dolů. Pokud takové varování útočníka neodradí, kobra uštkne. Její jed je silně neurotoxický, což je však typické pro všechny korálovcovité. Podle některých autorů je však jed této kobry v síle shodný s jedem legendární mamby černé. Kromě neurotoxinů, které poblázní nervový systém oběti, obsahuje jed i vysoce účinné kardiotoxiny, jež znehybní kořist a způsobí zástavu srdce. Smrt, alespoň v případě lidí, přichází po několika hodinách. V Jihoafrické republice způsobuje kobra kapská více smrtelných uštknutí, než kterýkoli jiný had. To dokazuje, že patří mezi nejnebezpečnější jihoafrické hady. Problémem je také fakt, že se zdržuje poblíž lidských obydlí, kam ji lákají vysoké populace myší a krys, její hlavní potravy. A právě poblíž lidských obydlí také dochází k většině uštknutí. Jinak tento had obývá suché savany a polopouště, a kromě hlodavců loví i ptáky, obojživelníky a ještěrky. Zajímavé je, že se podařilo zaznamenat několik případů, podle nichž lze popsat kobru kapskou jako částečného mrchožrouta. V obou zaznamenaných případech kobra požírala hady přejeté na silnici. Jinak jsou kobry kapské kanibaly, požírají menší jedince vlastního druhu. Typickým znakem kobry kapské je oválná hlava s mírnou špičkou vpředu. Zbarvení je velice variabilní. V Transvaalu a v Botswaně je typická žlutá kobra, černí či hnědí jedinci se zase vyskytují v Kapsku a Namaqualandu. Objevují se však i špinavě bílé či citronově žluté formy, ale ty jsou poměrně vzácnější. Ačkoliv je jed kobry kapské velice silný a účinný, není tento had tak úplně v bezpečí před jinými, vyspělejšími predátory. Kobra kapská se může stát kořistí dravých ptáků, medojedů kapských a promyk. V Kalahari byly mnohokrát zpozorovány a dokonce natočeny surikaty bránící své teritorium před kobrou kapskou, jež se vydala na lov a byla tak možným nebezpečím pro surikatí mláďata. Kobra kapská je vejcorodý druh, stejně jako ostatní zástupci rodu Naja. V období od prosince do ledna naklade samice 8 až 10 vajec na obvykle teplém, vlhkém území nebo případně v termitím hnízdě. Březost trvá v průměru 42 dnů a inkubační perioda zabere dalších 65-70 dní, jsou-li vejce ve správné teplotě (zhruba 28-33°C). Kobru kapskou popsal roku 1758 slavný švédský přírodovědec Carl Linnaeus...

Příště liánovec kapský!