Křovinář ostrovní-Nejjedovatější had Jižní Ameriky

Po popisku křovináře sametového přichází jeho vzácný příbuzný, obyvatel nevelkého ostrova na pobřežní Jižní Ameriky. Dalo by se mu proto v češtině říkat i jinak, než křovinář ostrovní? Snad se Vám popisek zalíbí!

Latinský název: Bothrops insularis,

Rozšíření: Ostrov Queimada Grande v Brazílii,

Velikost: Délka 0,7 až 1 m.

Křovinář druhu Bothrops insularis patří mezi nejvzácnější hady na světě. Obývá pouze odlehlý ostrov Queimada Grande, který se nachází v brazilském státě Sao Paulo. Je kriticky ohrožený, a to hned z několika důvodů. Zaprvé tento živočich obývá pouze tento ostrov, je tedy jeho endemitem a nevyskytuje se tak nikde jinde na světě. Rozloha rozšíření tohoto druhu zabírá pouhých 100 kilometrů čtverečních. Dalším důvodem, proč jsou populace křovináře ostrovního v ohrožení, je ničení přírodního habitatu. Suché lesní porosty, které obývá, byly vypalovány, což se značně odrazilo na počtu křovinářů. Na území, které však nebylo lidmi ovlivněno, se však těmto hadům daří. Křovinář ostrovní spadá do rodu Bothrops, zástupci této skupiny hadů způsobují po střední a Jižní Americe více uštknutí, než kteříkoli jiní jedovatí. Co dělá křovináře ostrovního tolik výjimečným, je fakt, že se jako druh této zvyklosti vymyká. Ostrov Quimada Grande není trvale obydlen, na jeho pobřeží jen někdy stanou rybáři a do pralesů, v nichž hadi žijí, pronikají pouze herpetologové a filmové štáby. Zde tedy riziko uštknutí nehrozí. Vlastně, nikdy nebyl nahlášen výskyt uštknutí od tohoto hada. Pokud je ale vyrušen, může být křovinář značně agresivní, což se projevuje výpady s otevřenými čelistmi. Na Quimada Grande se jedná o vrcholového predátora, na ostrově žádní jiní hadi nežijí, takže nemá potravní konkurenci. Je postrachem místních mořských ptáků, kteří na ostrově hnízdí a vychovávají tam mláďata. Savci na ostrově nežijí, jeho jídelníček se skládá pouze z ptáků. Křovinář ostrovní žije jak na stromech, tak i na zemi a typická je pro něj světle hnědá až zlatavá barva šupin, což vysloužilo tomuto hadovi anglický název "golden lancehead" (golden znamená zlatý, lancehead je označení pro Bothropse). Je to noční druh, má vertikální zorničky, a také je vybaven tepločivnými jamkami. Ty mají všichni chřestýšovití hadi včetně tohoto, mají funkci primitivních očí a had s jejich pomocí vnímá tepelný obraz okolí. Díky tomu dokáže najít teplokrevnou kořist dokonce i v naprosté tmě. Tělo hada je štíhlé, hbité. Ačkoliv bývá světle hnědý až zlatavý, občas se vyskytnou i zelení jedinci. Filmové štáby zaznamenaly, že někdy tito hadi v ohrožení kmitají svým ocasem, což mezi lístky vyvolává zvuk podobný chřestění. Koneckonců, právě chřestýši patří mezi nejbližší příbuzné křovinářů. A stejně jako oni, i křovináři nekladou vejce, ale rodí živá mláďata. V jednom vrhu jich může být 6-12. Co se týká jedu, je křovinář druhu Bothrops insularis jedním z nejjedovatějších hadů naší planety. Výzkumy dokázaly, že jed je pětkrát silnější než jed ostatních jihoamerických hadů. Působí neuvěřitelně rychlým způsobem, ale jak již bylo zmíněno, lidé mezi oběťmi křovinářů ostrovních nejsou. Jed je silně hemotoxický, to znamená, že rozkládá tkáň. Poté, co kořist zemře, je její tělo vnitřně rozloženo, což později pomůže predátorovi při jejím trávení. Bothrops insularis má však mimoto v jedu i neurotoxiny, ty například zastaví dýchání oběti. Zajímavé je, že podle výzkumů na Quimada Grande najdete jednoho z těchto křovinářů na čtvereční metr, nicméně povídačky místních rybářů uvádějí dokonce pět hadů na metr čtvereční. Otázkou zůstává, jak se křovináři na tento izolovaný ostrov dostali a okamžitě mu začali vládnout. Je pravděpodobné, že někdy před 20 000 lety dorazil na ostrov kmen stromu z jihoamerické pevniny, který třeba náhodou přes moře přeplavil skupinku křovinářů, případně samici, která měla brzy snést vejce. Populace se rozrůstala, až po mnoha tisíciletích křovináři ovládli ostrov. Jsou to naprosto fascinující živočichové...

Příště nádherný křovinář ostnitý!