Předtím, než se pustíte do čtení, chtěl bych poděkovat knize Bořivoje Záruby s názvem Záhady pravěku v otázkách a odpovědích, díky které mne téma této části Pravěku v Čechách napadlo...
Živočichové: Neurčité druhy mosasaurida a plesiosaurida,
Období: Druhohory, u obou tvorů nejpravděpodobněji doba Křídová.
Pokud v České republice naleznete třeba jen malinkatou část kosti druhohorního mořského plaza, jásejte, protože jste právě narazili na skutečný unikát! Fosílie mořských plazů jsou totiž v zemi extrémně vzácné. Také proto jich dodnes příliš mnoho odkryto nebylo a nikdo neví, mohou-li ještě stále některé z takových zkamenělin existovat. Většina českých mořských plazů byla objevena buďto v polovině 19. století, nebo na počátku 20. století. Na jejich výzkumu se opět podílel v našem projektu již mnohokrát zmíněný profesor Antonín Frič. Prvním kdy v Česku nalezeným mořským plazem byl neurčitý druh plesiosaurida nalezený v Lahošti u Teplic, jehož Frič popsal na základě objevených prstních článků. Nález do svých sbírek získalo Národní muzeum v Praze. Později ovšem došlo nedaleko místa nálezu prstních článků k objevu několika dalších kostí. Frič se domníval, že patří zvířeti, které již popsal. Nalezený materiál přiřadil k druhu Hunosaurus fasseli. Dnes si tím však paleontologové nejsou zrovna jisti. Tvor do řádu Plesiosauria zpadá, rozsáhlejší klasifikace je však kontroverzí. Plesiosaurid měl však v českém moři jednoho "kamaráda". Byl jím jakýsi mosasaurid, objevený v křídových usazeninách nedaleko Litomyšle. Zachovala se z něj pouze čelist, ta nicméně svědčí o krutém zabijákovi. Podle šesti odkrytých zubů a jedné čelistní kosti toho však vědci mnoho nezjistí. A tak je tedy i tento mosasaurid klasifikován zatím jen jako člen své čeledě. Bylo objeveno více ostatků mosasauridů, patří-li však druhu z Litomyšle, to nikdo také neví. Každopádně víme alespoň to, že u nás měli tito tvorové co pojídat. Velké množství křídových ryb svědčí o bohatosti moře, které v době Křídové zalilo až na několik výjimečných míst celou Evropu...
Snad se Vám tento článek líbil, pokud ano, komentujte a hodnoťte hvězdičkami...
To je pravda, ale stejně by nikdy nezabili zvíře velikosti dospělého triceratopse. Proto jsem je dal na sedmé místo.
OdpovědětVymazatPěkné, ale mosasauři nejsou řád. Je to čeleď ještěrů příbuzná s varanovitými.
OdpovědětVymazatMňa tento projekt celkom zaujal. Vždy je dobré vedieť, ako vyzerala krajina, ktorú aj osobne poznám kedysi. Škoda, že neexistuje nič v takejto kvalite o Slovensku..
OdpovědětVymazatÚžasná část. Frič opět boduje!
OdpovědětVymazatPanejo!! Tak tohle se Ti vážně moc a moc povedlo! Skvěle informační článek!! Antonín Frič byl prostě vědec tělem i duší..
OdpovědětVymazat