Před několika týdny mě podcast The Tea with Myriam Francois, respektive rozhovor Myriam Francois s Georgem E. Osbornem natočený v rámci něj, upozornil na novou knihu týkající se intersekce videoher a politiky, která by mohla zajímat nejen gamery. Časy, kdy hraní videoher bylo volnočasovou náplní osamocených nerdů, jsou už hodně dávno pryč. Až 3,5 miliardy lidí jsou pravidelnými nebo občasnými hráči videoher, a ty se tak staly novým prostředkem komunikace mezi osobami, organizování komunit, vytváření identit, navazování různých typů vztahů a v neposlední řadě také politického vlivu. Kniha, která byla podnětem pro výše odkazovaný rozhovor, byla napsána právě Georgem E. Osbornem, odborníkem na videohry, bývalým kampaňovým a komunikačním vedoucím britské videoherní společnosti Ukie a zakladatelem newsletteru Video Games Industry Memo. Nese název Power Play: Video Games, Politics, and the Battle for Global Influence (Hra s mocí: Videohry, politika a boj o globální vliv), a byla vydána 21. července letošního roku nakladatelstvím Prometheus. Podle autora naše společnost podcenila sílu videoher na geopolitické scéně. V této publikaci popisuje, jak domácí i mezinárodní politická hnutí využívají videohry k rozšiřování svých narativů, a jakým způsobem tvarují obecné společenské mínění. Na 376 stranách dokazuje, jak se krajně pravicové narativy dostávají k čím dál většímu počtu hráčů prostřednictvím her financových oligarchy z Ruska, a jak taková autoritářská, teokratická země, jakou je Saúdská Arábie, právě díky videohrám "napravila" svou reputaci v západním světě. Dozvíte se také, proč si bývalý volební stratég Donalda Trumpa, autor pravicového pejorativního označení "sněhová vločka" Steve Bannon, ukázal prstem na komunity gamerů v internetových vodách s cílem přesvědčit je k volbě reakcionářských hodnot a ke zvolení Trumpa prezidentem, anebo proč muž, který zastřelil křesťanského fundamentalistického podcastera Charlieho Kirka, vyryl do kulek odkazy na videohry. Power Play má být kniha založená na pečlivé rešerši, vycházející z velkého množství akademických prací a z výpovědí politiků a odborníků na videoherní průmysl. Nabízí také odpověď na otázku, jak může demokracie - a její zastánci - využít a zachovat ohromnou sílu videoher v ohledu na dalekosáhlé digitální politické ovlivňování. Dosud videoherní komunity využívala především krajní pravice; přesvědčila miliony gamerů, aby skočili na "anti-woke" vlak, a učinila si z nich voliče a reproducenty jejích xenofobních, rasistických, sexistických a dalších diskriminačních narativů. Tato kniha může poskytnout cenné podněty k tomu, jak si videohry může přivlastnit zbytek politického spektra; jak se videohry mohou stát prostředkem k zachování a rozvíjení demokratického světa.
Přední obálka knihy Power Play: Video Games, Politics, and the Battle for Global Influence, vydané 21. července 2026 nakladatelstvím Prometheus. Zdroj: Amazon UK
Tato kniha obstála u mnoha profesionálních kritiků. Neurovědkyně Kelly Clancy, která byla v minulosti zaměstnána například na University College London nebo na Massachussetts Institute for Technology, a která v roce 2024 napsala knihu Playing with Reality: How Games Have Shaped Our World (Hraní si s realitou: Jak hry tvarovaly náš svět), uvedla: "Ve své odhalující knize Power Play Osborn mistrovsky odhaluje, jak extremisté a státní aktéři proměnili herní platformy v globální místa setkávání, kde se radikální myšlenky beta-testují, než se promítnou do reality. Jedná se o naléhavé a fascinující čtení, které zásadně změní vaše chápání moderní moci." Psycholožka Rachel Kowert, zabývající se studiem mozků gamerů, zakladatelka společnosti Psychgeist, externí výzkumnice Cambridgské univerzity a spoluautorka knihy Digital Playgrounds: Our Kids & Video Games (Digitální hřiště: Naše děti a videohry) z roku 2022, ve své recenzi napsala: "Videohry se staly jednou z nejvýznamnějších arén politického vlivu na světě. Kniha Power Play odhaluje, jak se nejmocnější zábavní médium světa stalo jeho nejvyužívanějším geopolitickým bojištěm, a je nezbytnou četbou pro každého, kdo se snaží pochopit, kde se střetává kultura, technologie a moc." Žurnalistka Keza MacDonald, která je editorkou videoherní sekce britského zpravodajského média The Guardian, uvedla: "V knize Power Play George Osborn přesně popisuje, jak jsme se sem dostali: jak se technologie vyvinutá pro zábavu stala způsobem, jakým politické kampaně a režimy ovlivňují miliony lidí. Odhaluje, jak saúdskoarabské, čínské a ruské státy a extremisté po celém světě využili sílu her a jak daleko demokracie zaostávají v pochopení nebo boji proti tomuto jevu. Každý, kdo si stále myslí, že videohry jsou triviální, se z této knihy dozví, proč tomu tak není." Novinář Eliot Higgins, jenž založil nizozemskou žurnalistickou skupinu Bellingcat specializující se na ověřování faktů, zase o knize napsal následující: "George E. Osborn dokázal to, co se obtěžuje dělat jen velmi málo výzkumníků a novinářů: začal brát videohry vážně jako informační prostředí. S forenzní přesností jsou zde zmapovány tytéž ekosystémy, které sleduji jako zneužívané k dezinformacím - servery Discordu, streamy na Twitchi a herní komunity. Power Play je nezbytnou četbou pro každého, kdo se snaží pochopit, kde se buduje další vlivová operace." Dominik Swiecicki, který působí jako analytik Švédské agentury psychologické obrany a současně má pozici i v Evropské komisi, napsal: "Herní prostředí je hranicí geopolitického vlivu a státní kontroly déle, než by si většina z nás myslela, přesto naše kolektivní povědomí zůstává nebezpečně nízké. Osbornova kniha mistrovsky vrhá na tyto otázky tolik potřebné světlo a poskytuje zásadní varování každému, kdo se zabývá průnikem technologií, moci a globální bezpečnosti."
Power Play je první knihou George E. Osborna. Odborníkem na intersekci videoherního průmyslu a politiky se stal během svého působí v již zmíněné společnosti Ukie, v níž působil v letech 2019 až 2023. Poté, co Ukie opustil, založil společnost Half-Space Consulting, která se snaží postavit most mezi videohrami a neziskovými společnostmi jako jsou The Lucy Faithfull Foundation či Organizace spojených národů. Napsal také řadu článků pro Times Radio, BBC World Service, The Guardian či Bloomberg.
Videohry jsou politickým bojištěm. Pro pochopení toho, jak je krajně pravicoví extremisté využívají a jak jejich sílu může využít demokratický zbytek politického spektra, se určitě hodí si tuto knihu přečíst! Amazon UK ji nabízí v hardcoveru za 23,40 eur (tj. 567 českých korun) a v paperbacku či jako e-knihu v edici Kindle za 15,21 eur (tj. 368 českých korun). Pořídíte si ji?

...the battle for global influence is a real battle!
OdpovědětVymazatgamerský a filmový komunity jsou hodně ovlivněný fašounama a ten anti-woke craze furt přetrvává, i když v normální společnosti by skončil starfield pronouns guyem. tenhle článek mi fakt vrátil flashbacky gamergate, to byl hnus. a jako jo, byla to vlastně taková beta verze dnešního internetu kde se z diskriminace na sockách stala úplně běžná věc a nikdo s tím nic nedělá. taky jsem čet že rusko využívá gamerský komunity aby je zradikalizovalo proti ukrajině.
OdpovědětVymazat