Film X-Men: Budoucí minulost slaví 10 let!

Když 14. července 2020 uplynulo přesně 20 let od vydání snímku X-Men, který změnil nejen superhrdinský filmový žánr, ale celý filmový průmysl, napsal jsem k onomu výročí článek. V první květnový den loňského roku pak uběhlo přesně 20 let od vydání jeho pokračování, X2: X-Men United, mnohdy považovaného za jeden z vůbec nejlepších komiksových filmů všech dob, a toto výročí jsem též na blogu oslavil. Dnes, 23. května 2024, jsem se coby x-menovský fanoušek dočkal dalšího neméně významného výročí, a to sice 10 let od vydání dost možná nejlepšího snímku ze série X-Men vůbec (ačkoliv mnozí fanoušci se přou, zda ještě lepší není Logan z roku 2017). Před desetiletím šel totiž do amerických kin snímek Bryana Singera s názvem X-Men: Budoucí minulost (X-Men: Days of Future Past), sloužící jako adaptace stejnojmenného dvoudílného komiksového příběhu od Chrise Claremonta a Johna Byrna z roku 1980 a zároveň jako sedmý díl x-menovské filmové série od studia 20th Century Fox. Jde o film, který byl v době svého vydání právem opěvován. Vše, co předchozí snímky zavedly do kontinuity série, ačkoliv kvůli tomu vzniklo pár významných nesrovnalostí, dal tento film dohromady a zároveň s ním skončila původní časová linie, v níž se před ním odehrávaly také filmy X-Men, X2, X-Men: Poslední vzdor, X-Men Origins: Wolverine, X-Men: První třída a Wolverine. Fanoušci byli také nadšeni z návratu Bryana Singera do režisérského křesla, zvláště po chladném přijetí třetích X-Menů z roku 2006, jejichž režii Singer přenechal Brettu Ratnerovi, neboť chtěl natočit film Superman se vrací (Superman Returns) pro studio Warner Bros. K marvelovským mutantům pod taktovkou Foxu se sice vrátil coby producent filmů X-Men: První třída a Wolverine, ale jeho osobitý režisérský styl v sérii dosti chyběl.

Film měl původně režírovat pochybný Matthew Vaughn, který se zhostil režisérského křesla První třídy, již vnímal jako začátek nové trilogie o mladých X-Menech. Napsal scénáře ke všem třem filmům, jež zamýšlel, přičemž druhý měl introdukovat mladší verzi Wolverina hranou Tomem Hardym, nikoliv Hughem Jackmanem. Zatímco První třída se z velké části odehrávala v době kubánské krize, v roce 1962, druhý díl Vaughnovy trilogie se měl odehrávat ve druhé polovině 60. let. Budoucí minulost měla být až třetím, závěrečným dílem příběhu, a její děj byl vždy rezervován pro rok 1973 (komiks Days of Future Past se přitom odehrává v roce 1980, kdy vyšel, přičemž budoucí část příběhu je zasazena do roku 2013). Poté, co Marvel Studios a jeho vlastník, korporace Disney, uspěly s vydáním snímku Avengers v roce 2012, přehodnotil Fox své plány. Z Budoucí minulosti se mělo stát přímé pokračování nejen První třídy, ale také Posledního vzdoru a tehdy natáčeného druhého Wolverina od Jamese Mangolda. Vaughn byl jaksi rozhořčen, a protože si už našel nějaký pro něj zajímavější příběh se zrůdným thatcherovským poselstvím a protože ho mutanti coby metafora pro queer lidi asi stejně nikdy moc nezajímaly (příběh k První třídě, na základě něhož byl napsán scénář, napsal mimochodem Singer), tento projekt naštěstí opustil. Bryan Singer, který se od začátku snažil, aby filmy co nejvíce po vzoru komiksů a animovaného seriálu odrážely strasti menšin ve společnosti (je ostatně bisexuálním mužem židovského původu, a jako mladý si připadal jako outsider, což se přeneslo do jeho filmové tvorby), dostal šanci vrátit se ke své franšíze a ukázat, co v souhře s novějšími speciálními efekty a komplikovanějším příběhem vlastně dokáže. Úžasný výsledek v podobě finančně nejúspěšnějšího x-menovského filmu s výdělkem 746 milionů dolarů oproti dvousetmilionovému rozpočtu, překonal veškerá očekávání... tedy až na pár. To, co bylo fanouškům slíbeno a do finální verze se nakonec nevešlo, se pak ale objevilo na Blu-Ray v roce 2015 jako ještě lepší (a mnou preferovaná) prodloužená verze X-Men: Days of Future Past - The Rogue Cut. 

Ve filmu X-Men: Budoucí minulost se střetávají minulost s budoucností v konfliktu, jehož výsledek rozhodne o budoucnosti celého světa. V temné budoucnosti roku 2023 bojují mutanti i nemutantští lidé o přežití. Zabijáčtí roboti Sentinelové, kteří byli vytvořeni k masovému vybíjení mutantského obyvatelstva, dominují světu. Pro mutanty i lidi, jejichž děti zdědí gen X a mutace se u nich projeví, stejně jako pro politické oponenty bigotských lídrů, byly zřízeny koncentrační tábory. Z nenávisti vůči malé skupině obyvatel, jež se svou přirozeností liší od ostatních lidí, se zrodil temný svět. Dokáží se mutanti přizpůsobit, aby přežili a aby zachránili naši planetu? Dokáže jeden mutant s adamantiovými drápy přežít cestu 50 let zpět, aby zabránil rozvoji projektu Sentinel? Je budoucnost předurčena?

Fanouškovský plakát k filmu X-Men: Budoucí minulost (2014) se všemi hlavními postavami z minulosti i budoucnosti. Zdroj: Pinterest

Do sedmého x-menovského filmu se vrátilo velké množství herců z předchozích snímků; Hugh Jackman jako Logan/Wolverine, Patrick Stewart jako Charles Xavier/Profesor X, Ian McKellen jako Erik Lehnsherr/Magneto, James McAvoy jako Charles Xavier (mladší), Michael Fassbender jako Erik Lehnsherr (mladší), Jennifer Lawrence jako Raven Darkholme/Mystique, Halle Berry jako Ororo Munroe/Storm, Elliot Page (Kitty Pryde/Shadowcat), Shawn Ashmore (Bobby Drake/Iceman), Nicholas Hoult (Hank McCoy/Beast), Anna Paquin (Marie D'Ancanto/Rogue), Lucas Till (Alex Summers/Havok), Daniel Cudmore (Peter Rasputin/Colossus) a v cameo rolích také Kelsey Grammer jako starší Beast, Famke Janssen jako Jean Grey a James Marsden jako Scott Summers/Cyclops. Dále ve filmu hrají Omar Sy (Lucas Bishop), Fan Bingbing (Blink), Adan Canto (Sunspot), Booboo Stewart (Warpath), Josh Helman (William Stryker), Evan Peters (Peter Maximoff/Quicksilver), Mark Camacho (Richard Nixon) a konečně Peter Dinklage v roli hlavního záporáka Bolivara Traska, který započal projekt Sentinel. Na fotografiích se pak ve filmu objevují také tváře Jasona Flemynga v roli Azazela a Zoë Kravitz v roli Angel Salvadore z První třídy, v prodloužené verzi filmu je také vyobrazen zapalovač, kterým se ve filmu X2 oháněl Aaron Stanford coby John Allerdyce/Pyro. 

Singer natočil film podle scénáře napsaného Simonem Kinbergem, který se počínaje třetím x-menovským filmem účastnil produkce takřka každého snímku série, a Jane Goldman s jejím dlouhodobým spolupracovníkem Matthew Vaughnem. Chris Claremont, autor původního komiksového příběhu, ve snímku vystupuje v cameo roli (vlastně ve druhém ze svých tří cameo rolí v rámci celé filmové série X-Men), doprovázen Lenem Weinem, spolutvůrcem Wolverina a komiksovým scénáristou, který nejen znovuzrodil X-Meny v roce 1975, ale také tehdy do pozice jejich scénáristy obsadil samotného Claremonta. Vizuální efekty pro film jsou dílem celkem dvanácti společností. X-Men: Budoucí minulost byl po vzoru svých předchůdců nominován na řadu ocenění Saturn Awards; v šesti kategoriích vyhrál nakonec jen v jedné, a to za nejlepší DVD v roce 2016 - myšlena je prodloužená verze X-Men: Days of Future Past - The Rogue Cut. Poněvadž 2 hodiny a 11 minut dlouhá kino verze filmu trochu zklamala hardcore fanoušky (včetně mě), kteří požadovali vydání vystřižených scén s Annou Paquin coby Rogue (v kino verzi se totiž objevila jen na pár vteřin na konci filmu, přitom oficiální trailery jasně slibovaly její větší roli), uvolnilo se studio Fox k vydání 2 hodiny a 28 minut dlouhé alternativní verze, která nám dala naši oblíbenou mutantku s bílým pramenem vlasů, ale také nám představila novou akční scénu s Magnetem Iana McKellena a vůbec, celou druhou polovinu filmu lehce pozměnila (i díky přítomnosti Rogue v budoucím týmu). 

Rogue (Anna Paquin) udržuje Logana (Hugh Jackman) v minulosti s pomocí schopností převzatých od Kitty Pryde. Zdroj: DoBytuDesign

Děj filmu X-Men: Budoucí minulost je zasazen jak do roku 2023, kdy mutantstvo i nemutantské lidstvo vymírá ve světě sužovaném Sentinely, tak do roku 1973. Film se tedy odehrává 17 let po událostech Posledního vzdoru, 10 let po událostech druhého Wolverina (osm let po jeho mezititulkové scéně) a v případě části v minulosti 11 let po událostech První třídy. V budoucnosti se poslední přeživší mutanti skrývají na území Moskvy, kde jsou však Sentinely povražděni, než Kitty Pryde - v dospělosti schopná nejen procházet pevnou hmotou, ale také vyfázovat mysl člověka do minulosti - posílá Lucase Bishopa o několik týdnů zpět v čase, aby své mutantské bratry varoval před útokem v Moskvě. Skupina tvořená Bishopem, Kitty Pryde, Icemanem, Warpathem, Blink a Sunspotem se pak přemisťuje do Tibetu, kde se k nim přidávají Profesor X, Magneto, Storm a Wolverine. Charles má plán, jak s pomocí Kittiných schopností změnit události posledních 50 let tak, aby ke genocidě mutantů nedošlo. Hodlá nechat svou mysl poslat zpět do svého mladšího těla v roce 1973, kdy jeho nevlastní sestra Raven poprvé zabila v rámci svého povstaleckého tažení vůči mutantofobům. Tehdy na setkání v Paříži připravila o život Bolivara Traska, tvůrce programu Sentinel, který se po Traskově smrti dosti rozjel. Charles chce vraždě zabránit, čehož tehdy nebyl schopen, neboť v důsledku užívání látky potlačující jeho telepatické schopnosti nebyl v boji za práva mutantů nikterak aktivní. Kitty ho však zklame; ačkoliv je možné poslat někoho padesát let zpět v čase, jeho mysl bude zcela roztříštěna. Nabízí se však alternativa; k cestě zpět může být využit někdo disponující okamžitými regeneračními schopnostmi. Někdo, jehož mozek se zahojí, a cestu zpět v čase tedy přežije. Nejimpulzivnější, nejdivočejší člen týmu - Wolverine. A tak začíná dobrodružství, ve kterém se psychicky zničení mutanti stěží zhošťují svých rolí hrdinů. Ve snaze zachránit svět, který je nenávidí pro jejich odlišnost, udělají cokoliv; i když to bude znamenat zánik té reality, kterou znali. 

Stejně jako všechny předchozí a následující filmy ze série X-Men, i Budoucí minulost je relevantním příběhem s důležitým sociálním komentářem. Pod vrstvou sci-fi a superhrdinské akce je divákům vyprávěn příběh o menšinách ve společnosti, reprezentovaných mutanty. Je to příběh o genocidě, o strachu vlivných nemutantských lidí z neznámého, a o pokusu umlčet nenáviděnou menšinu takovou silou, že došlo k dalšímu holokaustu. První X-Men začínal v koncentračním táboře Osvětimi v roce 1944, kde mladý Erik Lehnsherr přišel o své rodiče. Singer novodobé koncentrační tábory s hromadami mrtvol mutantů představuje na začátku tohoto filmu; děsivý příběh o genocidě tak dokončuje kruh. Jasná paralela mezi mutanty a LGBTQIA+ lidmi provokuje diváky k zamyšlení, zda například objevení genů zodpovědných za sexuální orientaci - podobně jako Trask studuje gen X zodpovědný za odlišnost marvelovských mutantů - nemůže v budoucnu vést k úplnému odstranění naprosto validní součásti ohromné lidské rozmanitosti. V X-Menech se přitom "odstranění odlišnosti" a eugenika neřeší poprvé, ani naposledy. Zatímco v Singerově dvojce z roku 2003 se William Stryker pokusil "vyléčit" svého syna z mutace tak, že ji získal do svých rukou nekonsensuální lobotomií svého potomka, v Posledním vzdoru se mutantská komunita potýká s "lékem na mutace", za který je zodpovědný boháč Warren Worthington II - a jediný důvod, proč chtěl mutanty "léčit" byl ten, že byl zahanben odlišností svého vlastního syna (druhá scéna ve filmu, ve které si dvanáctiletý Warren Worthington III řeže křídla na toaletách, je metaforou sebekastrace mladého gaye vyrůstajícího v konzervativním prostředí, rozhodnutého nikdy nemít sex a poškodit si kvůli tomu své genitálie). O "genové terapii" zodpovědné za vyhynutí mutantů se pak hovoří také ve filmu Logan. Místo "léku na mutace", který samozřejmě nefungoval a ti, jež jim byli ovlivněni - jmenovitě Magneto a Rogue - svých mutantských schopností do začátku Budoucí minulosti opět nabyli (poselství o tom, že nemůžete změnit, kým jste), se v tomto filmu objevuje jiný prostředek odstranění mutantskosti. Tím prostředkem je umělá inteligence schopná rozpoznat, zda je někdo mutant či ne. Budoucí verze Sentinelů z roku 2023 jsou pak schopny zacílit i lidi nesoucí gen X, který se u nich neprojevuje, ale projevil by se u jejich dětí. Perzekuce mutantů je přitom čistě politická; část filmu odehrávající se v roce 1973 vykresluje vztah Bolivara Traska s tehdejším republikánským prezidentem Richardem Nixonem, který k mutantům nechová žádný respekt. Nixon nechoval respekt ani k lidem tmavé barvy pleti (jak se nyní ví z jeho nahraných rozhovorů s Ronaldem Reaganem; oba byli rasisté). 

Obvyklí podezřelí, zleva doprava: Logan (Hugh Jackman), Erik Lehnsherr (Michael Fassbender), Charles Xavier (James McAvoy) a Quicksilver (Evan Peters). Zdroj: DrunkSunshine

Singerovi temní X-Meni jako by nejen zaznamenali návrat, ale stali se v tomto filmu ještě temnějšími. Dystopická budoucnost, ve které je vše tmavě modré, a ve které X-Meni nosí obleky s brněním (oproti černým koženým oblekům z původní trilogie), je po estetické stránce neskutečně podmanivá a děsivá. Část filmu odehrávající se v roce 1973 přitom není nikterak méně zatemněna; sedmdesátkové oblečení ji rozhodně nerozzařuje. Futuristicky, syntetizéry ozvláštněná znělka Johna Ottmana z X2 (později v plné orchestrální formě zaznívající i v X-Men: Apokalypsa z roku 2016) spolu s jeho děsivou hudbou pro Sentinely, kteří by s Ultrony z druhých Avengers zatočili levou zadní, dodává filmu na pochmurné atmosféře. Nutno dodat, že Ottman film také sestříhal, stejně jako v případě X2. 

"Je budoucnost předurčena?" Úvodní scéna s monologem Charlese Xaviera (Patrick Stewart) a koncentračními tábory.

Nezapomenutelnou scénou, kterou musím připomenout, je setkání mladého Charlese Xaviera hraného Jamesem McAvoyem se svou starší verzí v podání Patricka Stewarta, která ve filmu proběhne skrze Loganovu mysl vyslanou do minulosti. Celá scéna, začínající explozí Cerebra a následným vhledem Charlese do Loganovy mysli protkané traumatickými událostmi (flashbacky z předchozích filmů), jež mladého profesora naprosto vykolejí, a končící pronesením těch slavných slov "Když někdo klopýtne nebo zabloudí, neznamená to, že je navždy ztracen. Občas my všichni potřebujeme menší pomoc..." je dost možná jedním z nejdůležitějších filmových momentů posledního desetiletí (Patrick Stewart pak tato slova zopakoval znovu ve filmu Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství z roku 2022, ve kterém měl cameo jako variant Profesora X ze Země-838 v marvelovském multiverzu). McAvoyův herecký výkon je v tomto filmu úctyhodný. Jeho mladý Xavier začíná jako zdrogovaný, dlouhovlasý, nemytý sedmdesátkový týpek bloudící životem, potlačující to, kým opravdu je... a končí jako skutečný Profesor X, připravený v nové časové linii shromáždit ty, o nichž mu Logan řekl ("Storm, Scott, Jean... zapamatuj si ty jména. Je nás tolik."). Zajímavé je, že scéna, ve které se mladý a starý profesor setkají, byla natočena v první den natáčení Jamese McAvoye a v poslední den natáčení Patricka Stewarta. Štafeta předána.

"Charlesi, potřebujeme, abys znovu začal doufat." Setkání mladého a starého Profesora X (James McAvoy a Patrick Stewart).

Ve výsledku je Budoucí minulost vlastně příběhem Charlese Xaviera. Je to příběh o jeho vzestupu z depresivního muže, který se přestal věnovat boji za práva své skupiny, a jeho zrození ve figuru, která je pak v podání Patricka Stewarta připodobnitelná k Martinovi Lutheru Kingovi. Jeho protějšek, mnohými přirovnávaný (ač poněkud nepřesně) k socialistovi a radikálnějšímu bojovníkovi za práva Afroameričanů Malcolmovi X, se v tomto snímku vydává na neméně zajímavou cestu. Ačkoliv je Magneto ve filmu též hrán dvěma skvělými herci, nemohu si pomoci a dodnes si myslím, že Ian McKellen svou rolí převálcoval Michaela Fassbendera. Jeho starší Erik Lehnsherr, majestátní a rozhodný, se filmem nese s veškerou mutantskou hrdostí, jako v předchozích filmech. Člověk by opravdu musel být opravdu mimo, aby mu nefandil, když v Rogue Cut vniká do Pevnosti X a zachraňuje Rogue, kterou chtěl v prvních X-Menech obětovat (další kruh se uzavřel). Víme, že chtěl zmutovat světové lídry, aby věděli, jaké to je patřit do mutantské menšiny... pamatujeme si, že odsoudil ke smrti Williama Strykera v X2... fandili jsme mu, když shromáždil v Posledním vzdoru tisíce naštvaných mutantů a dovedl je na Alcatraz, aby se pomstili Worthingtonově firmě za ten ohavný nápad "léčit" jejich přirozenost... jásali jsme, když se s plně vrácenými schopnostmi objevil ve druhém Wolverinovi a rekrutoval znovu Logana mezi X-Meny... a při sledování tohoto filmu si utíráme slzy, když majestátní bojovník za práva mutantů padá k zemi smrtelně raněn plastovým šrapnelem ze Sentinela. Fassbender se ovšem role mladého Magneta v První třídě zhostil výtečně, a okouzlující projev, který pronáší v závěru třetího aktu všem mutantům světa, jako by měl každého z nás - každého, kdo se liší - vyburcovat začít bojovat za naše práva. "Come out," říká v anglickém originále (vždyť ta narážka na coming out LGBTQIA+ lidí je více než patrná!), "join me, fight together in the brotherhood of our kind!" Mladý Magneto se přitom vydává z vězení, kde strávil několik let po vraždě Johna Kennedyho, kterou ovšem nespáchal (snažil se ho zachránit, protože Kennedy byl také mutant), poháněn záští vůči lidským utlačovatelům, a dosahuje takřka nemožného.

"My jsme budoucnost! My zdědíme tuto Zemi! A kdokoliv, kdo se nám postaví do cesty, skončí jako tito muži!" Inspirativní projev Erika Lehnsherra před Bílým domem

Závěrem filmu vzniká nová časová linie v rámci x-menovské filmové série. V její minulosti pak příběh započatý První třídou pokračuje filmy X-Men: Apokalypsa z roku 2016 a Dark Phoenix z roku 2019, v budoucnosti jsou dalšími filmy tento příběh následujícími již zmíněný Logan z roku 2017 a Noví mutanti z roku 2020. Třetí wolverinovský snímek je nicméně svým zasazením na časovou linii poněkud problematický, neboť je v něm tvrzeno, že se po pětadvacet let před rokem 2029 (kdy se snímek odehrává) nenarodil jediný další mutant (mimo mutantské děti z programu Alkali-Transigen), nicméně na konci Budoucí minulosti je Xavierova škola ještě v roce 2023 plná mutantských teenagerů (a teenageři také vystupují v Nových mutantech odehrávajících se zhruba v roce 2030). Jste-li s x-menovskými filmy dobře obeznámeni, pak vás samozřejmě zmatečnost časových linií filmové série nikterak nepřekvapuje; ostatně si z ní dělal legraci i Deadpool ve svém prvním spin-off filmu z roku 2016, který se pro změnu odehrává na docela jiné časové lajně. 

X-Men: Budoucí minulost je dnes, deset let po vydání, skutečně filmová klasika. Mohl bych o tomto výtečném snímku napsat ještě mnoho odstavců... Jednalo se samozřejmě o sedmý film s Wolverinem Hugha Jackmana, jehož návrat v letošním Deadpool & Wolverine bude v podstatě již jeho desátým outingem v roli kanadského drsňáka s adamantiovými drápy. Též se jednalo o film s velmi důležitým poselstvím o diskriminaci a genocidě menšin, jež vždy začíná pokusy o identifikaci obyvatel do nich patřících (podobně jako v prvních X-Menech hodlá senátor Kelly všechny mutanty v USA registrovat a jako William Stryker hodlá v X2 všechny mutanty lokalizovat a zabít pomocí Dark Cerebra ovládaného zmanipulovaným Xavierem). Jak to řekl Ian McKellen při propagaci Budoucí minulosti na San Diego Comic Con v roce 2013, "tyto příběhy je nutné vyprávět. Nejsou to filmy na letní dovolenou. Jsou to klasiky."

Pustíte si dnes večer znovu X-Men: Budoucí minulost? Sáhnete po verzi z kin či po Rogue Cut? Máte tento film rádi, a pokud ano, čím vás nejvíce oslovil? Oslavme dnes 10. výročí vydání jednoho z nejlepších x-menovských filmů vůbec!