Správce dinosauřího parku - Ericovo řádění

Konec roku 2016 se již blíží... Toto je předposlední den v roce a jelikož je to pátek, Správce dinosauřího parku Vás nemine! V poslední části z tohoto roku se dozvíte, jak to dopadlo s Vánočním hurikánem...

Ericovo řádění

Na Štědrý den se ukázalo, kam Vánoční hurikán zamířil. Snad v poslední chvíli se vyhnul Tedově ostrovu. Alespoň tedy částečně... Zatímco jsme slavili Vánoce a radovali se z nových zpráv na webu The Weather Channel, jasně tvrdících, že hurikán to u východního pobřeží Tedova ostrova vezme ostrou zatáčkou, stala se menší nehoda. Vichry doprovázející hurikán, běsnící kdesi daleko na moři, zasáhly na východ našeho ostrova. My jsme mezitím měli slavnostní večeři, povídali jsme si o roce prožitém v parku, několika nováčkům jsem ještě vysvětloval, jak se chovat k některým druhům zvířat, a také jsme si pouštěli video s Teleocerasy, které pár dnů předtím pořídil Xu. Netušili jsme, co se děje na východě ostrova. Po rozbalení skvělých dárků pod stromečkem v prostorném přízemním sálu hlavní budovy jsme se odebrali do svých domků, zabalili se do peřin nebo spacích pytlů a představovali si, jaké by to bylo, kdyby na ostrově začalo sněžit... V osm hodin ráno mě probudilo cinkání. Někdo zvonil u dveří. S radostí jsem vstal, zatímco Dino mrzutě ležel u postele, a otevřel jsem dveře se slovy: "Veselý pětadvacátý!" "Jo, jo... Hele, nech si to na později. Na východě ostrova je zničený jeden výběh. To asi ten včerejší vichr," řekl Xu. Okamžitě jsem se oblékl do své pracovní košile a šortek, Dinovi jsem nasypal do misky salát a vyrazil s Xuem na východ ostrova. Cesta jeepem nám nezabrala tolik času, jako o několik dní předtím. Na Štědrý den totiž vůbec nepršelo, ačkoliv bylo zataženo, což znamená, že cesta nebyla rozvodněna. Sem tam byla nějaká kaluž, ale to pneumatikám jeepu sotva tak vadilo. "Tak, tady to máš," řekl Xu, když jsme dorazili na místo. "Ale to je přece... Propána, to je ohrada Erythrosucha Erica!" zařval jsem překvapeně. Půlka plotu byla stržena. Výběh byl samozřejmě prázdný. Odčerpávadla vody, jež jsme do výběhu museli dát asi před rokem, stále pracovala, takže jsme je vypnuli. Za pět minut mi jeden kolega volal, že Erythrosuchus si to pochoduje před hlavní budovou. Nejspíš unikl večer a přečkal noc v lesíku uprostřed ostrova, než se ráno vydal na průzkum parku. Xu a já nasedli do jeepu a okamžitě jeli na místo, kde byl zahlédnut. Tam jsme uviděli několik rozervaných kusů masa jen tak ležet na silnici. "Propána, to snad ne! To je Jeff! Jeffe, slyšíš mě?!" vykřikl Xu. Zastavil jsem se a upřeně na něj hleděl. "Probuď se, Jeffe!" křičel Xu a cloumal s těmi kusy masa. Bylo to trapné. "Hele Xu, děláš si ze mě legraci? Vždyť tohle je krmení pro Siamotyranna. Někdo to hodil na silnici," řekl jsem mu naštvaně, neboť mě ten jeho vtípek stál několik cenných vteřin času. "No dobře no... Chtěl jsem tě vyděsit," zasmál se Xu. "Na Vánoce? Vy jste se všichni zbláznili!" řekl jsem mu naštvaně a nasedl do jeepu. Xu do něj ani nestačil nastoupit a já už jen po silnici dál. Podle mě se totiž Eric vydal k výběhu s nejsnáze prolomitelnou ohradou: k výběhu Palaeotisů. Tito pravěcí pštrosi by pro takovou příšeru z doby Triasské mohli představovat ideální kořist...

Nemýlil jsem se. Eric pochodoval okolo ohrady a díval se na vystrašené ptáky, tisknoucí se do rohu na opačné straně výběhu. Vyskočil jsem z auta a vystřelil jsem po Erythrosuchovi raketovou pistolí. Podíval se na mě neskutečně zlověstně a než jsem se stačil z toho otřesného pohledu vzpamatovat, hnal se proti mě. Okamžitě jsem nasedl do auta a nastartoval motor. Měl jsem v plánu odlákat ho. Mohl by pronásledovat jeep a já bych ho zavezl do pozorovací ohrady. Jenže Eric byl rychlejší než já. Než jsem stačil auto rozjet, kousal už do jednoho ze zadních kol. Prokousl pneumatiku. Já ale nezmatkoval. Vytáhl jsem síťovou pistoli, otevřel si okýnko, vytáhl ruku s puškou ven a střelil jsem. Zásah! Eric byl v síti. Popadl jsem vysílačku a zavolal Xuovi, ať v hlavní budově sežene uspávadla a okamžitě sem přijede. Za šest minut byl na místě. Vzal si totiž motorku, takže nemusel jít pěšky. Eric se snažil prokousat se silnou sítí, ale ani jeho zuby neměly proti tomu materiálu dost síly. Za pár minut už spal jako zabitý. Naložili jsme ho na střechu jeepu a rychle dovezli do pozorovacího kotce. Tam se nachází doteď. Opravit ohradu nám zabere minimálně dva týdny. Pokud jde o kus masa, který jsme našli na silnici, vážně nepatřil mému kolegovi Jeffovi. Avšak Jeff ho na silnici hodil. Eric ho totiž pronásledoval, Jeff se zavřel ve skladu s masem a aby zvíře odlákal, hodil mu na cestu kus masa. Eric ho trochu obral a pak nechal jen tak ležet. Jeff mezitím ve skladu omdlel strachem, proto se nám neozýval... Každopádně, konec roku se nám blíží. A já se rozhodl, že to Xuovi vrátím. Dnes jsem mu donesl snídani. Poděkoval a já se odebral pryč. Opustil jsem jeho domeček, ale schoval jsem se za oknem. A pak jsem pozoroval, co se stane. Xu se zakousl do koblihy a s šokem vykřikl. Byla to totiž obyčejná guma. Haha! Jen mám teď strach, že mi to bude vráceno. Ne od Xua, ale od Olivera Marshe, který přijede do parku příští týden. Víte, tu gumovou koblihu jsem našel u něj doma. Až zjistí, že se mu tam někdo vloupal oknem, bude zuřit. A pak na mě nachystá některý ze svých vtípků. Mimochodem, tu koblihu si tam asi schovával na mě. On už je prostě takový... Zítra večer se na noční obloze nad parkem objeví ohňostroj. A Dinosauří park pak brzy vstoupí do Nového roku 2017...

Jak jste se dozvěděli, Dan to ani po Štědrém dnu neměl jednoduché. Teď jej čeká oprava ohrady, příjezd Olivera a Charlese a samozřejmě také turistů, kteří po Novém roce opět přijedou do parku. Vy se budete o trablích našich přátel z Tedova ostrova dozvídat i nadále v příštím roce!