Paleoklimatologie-Změny podnebí v minulosti Země

Tento článek jsem se rozhodl napsat především proto, že se většina lidí věnujících svou pozornost paleontologii, zabývá především životem v prehistorii. Paleontologie živočichů a rostlin je nejpopulárnější součástí tohoto vědního oboru, stejně tak je však podle mě zajímavý i podobor paleontologie, který se zabývá prostředím, ve kterém živoucí organizmy žily. Toto odvětví se nazývá paleoklimatologie a zkoumá proměny podnebí v minulosti...

Paleoklimatologie je jedním z hlavních odvětví paleontologie. Závisí plně na výzkumech prováděných v rámci paleontologii velmi blízkého vědního oboru, geologie. Hlavním cílem paleoklimatologů je zjistit mnohé poznatky o klimatu, tedy podnebí, v různých geologických obdobích, které se na naší planetě vystřídaly. Na podnebí samozřejmě závisí i život, toho můžeme být svědkem i v dnešní době. Vlhké a teplé podnebí v pralesích vyhovuje celé řadě studenokrevných živočichů, obojživelníkům, plazům a bezobratlým, z rostlin zde dominují stálezelené tropické dřeviny, naopak severské klima vyhovuje více mnohým druhům trav a teplokrevným zvířatům, včetně savců. V minulosti to bylo samozřejmě úplně stejné, jen žily na Zemi jiné druhy zvířat a rostlin. Podnebí naší planety, jaké dnes známe, panuje však teprve od nedávna. Ještě v době ledové bylo chladněji a bylo více sucho. Mírný evropský pás byl tehdy po většinu roku domovem sněhu a ledu, kdybychom se však vrátili ještě o dalších 40 milionů let zpátky v čase, nespatřili bychom v Evropě nic jiného, než tropické pralesy. Ty zde dominovaly díky teplému klimatu. V druhohorách to bylo zase jiné, a v prvohorách, například v období Karbonu, které je právem nazýváno nejzelenějším údobím v historii Země, bylo v atmosféře 35 % kyslíku (jen pro porovnání, dnes je ho v atmosféře asi 21 %). Jak ale paleoklimatologové zjistí, jaké tehdy panovalo podnebí? Jak se těmto neúnavným badatelům daří zjišťovat tak základní a důležité informace pro pochopení podstaty vývoje života a vůbec naší planety samotné? Paleoklimatologie vychází ze základních indicií, jimž se říká proxy data. Tato důležitá data vycházejí z výzkumu skal, ledovců, analyzování letokruhů dřevin, korálů, ulit měkkýšů, pozůstatků miniaturních, dnes již vymřelých živočichů a mnohých dalších předmětů nebo míst. Na základě podrobného zkoumání určitých předmětů, například již zmíněných skal a tím pádem i hornin, jež je tvoří, lze vyvodit, jaké faktory v době vzniku horniny na skálu působily. Mezi těmito faktory musí nutně dominovat právě podnebí. Klimatické podmínky jsou právě tou hlavní věcí, která mění naši planetu. Příklad bychom zase našli v současném světě, například globálbí oteplování, jež je způsobeno lidskou činností, naši planetu katastrofálně mění. Tato klimatická událost a druh, jenž za ni může, tedy my, má na svědomí nečekaně rychlou proměnu přírodního prostředí. I v minulosti se oteplovalo a zase ochlazovalo, až na to, že to vždy bylo způsobeno dlouhaletou proměnou zeměkoule, a ne působením jednoho bezohledného druhu. Glaciálních obdobích, včetně doby ledové, existovala celá řada a na základě výzkumu ledovců a hornin můžeme přesně zjistit, jaké dopady to tehdy mělo na ekosystém. Zároveň se můžeme dozvědět, že Quaternarské glaciální období stále trvá, i po 2,5 milionu let nám tak hrozí doba ledová. Paleoklimatologie nám zkrátka dává velké možnosti, nabízí nám informace z minulosti naší planety, podle níž můžeme pochopit i současnost a budoucnost světa, který obýváme. Mezi proslulé společnosti, která se změnami klimatu v minulosti Země zabývá, patří i NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration)...

Doufám, že se Vám tento článek líbil a třeba Vám přinesl i nějaké nové informace, pokud ano, můžete o tom dát vědět v komentářích...