Diurnální a nokturnální druhy ptakoještěrů

V dnešním světě naprosto jednoznačně nalezneme druhy zvířat, jež jsou aktivní ve dne (diurnální) a po setmění, v noci (nokturnální). Tito živočichové vykazují určité přizpůsobení na aktivitu v danou část dne, v případě koček, nočních hadů a ještěrů jsou to například vertikální zorničky, s jejichž pomocí vidí ve tmě, naopak denní tvorové, včetně lidí, mají oválnou zorničku, která je mnohem větší. Podobných adaptací bychom našli mnoho, ačkoliv samozřejmě existují zvířata aktivní jak přes den, tak i přes noc. Jak to ale bylo s pravěkými zvířaty? O dinosaurech bychom možná zjistili celkem mnoho, ale co třeba pterosauři nebo-li ptakoještěři? Vzdálení bratranci dinosaurů, kteří se po obloze proháněli po desítky milionů let, museli také vykazovat přizpůsobení na aktivitu v určité části dne. Zprvu se může zdát, že ze zkamenělin těchto fascinujících zvířat tato fakta vyčíst nelze, nicméně bližší zkoumání, jak jej mohou provádět paleontologové, ukázalo své. Dnes totiž existují dvě skupiny zvířat, se kterými mohou vědci srovnat znaky ptakoještěrů a výsledně zjistit, zda lovili za dne či v noci. Těmito skupinami jsou současní plazi a ptáci. Paleontologové se rozhodli prozkoumat sklerální prstence, typickou část kosti u očí, jež se nevyskytuje u savců a krokodýlů, zato bychom ji však nalezli u dinosaurů, ichtyosaurů nebo právě ptakoještěrů. Velikost sklerálních prstenců poukazuje také na velikost očí, noční druhy mohou mít oči větší a vypoulenější, aby lépe viděli. Tato domněnka byla potvrzena při výzkumu třech jednotlivých rodů z různých období: Rhamphorhynchus, Pterodaustro a Ctenochasma. Menší sklerální prstence se vyskytovaly u pterosaurů aktivních za bílého dne, kterými byli ze zkoumaných Tupuxuara, Pterodactylus a Scaphognathus. Velmi zajímavé zjištění bylo učiněno u Tapejary, tento pterosaur byl totiž aktivní v krátkých intervalech v průběhu celého dne. Všechno jsou to samozřejmě jen domněnky a tak se může opět najít celá řada vědců i zástupců z řad veřejnosti, kteří by s výzkumem nemuseli souhlasit, což je oprávněno, neboť se zde zabýváme určováním aktivity tvorů, kteří již 65 milionů let nežijí. Kdybychom si chtěli tato fakta ověřit, museli bychom rozhodně vyrazit přímo zpět v čase, takovou možnost ale nemáme a tak nezbývá než doufat, že je vše správně. Pokud však ptakoještěři, jako například Rhamphorhynchus, lovili na otevřeném moři ryby v noci, zřejmě byli zbarveni podobně, jako dnešní noční mořští ptáci. Naopak denní ptakoještěři mohli být zbarveni jasnými barvami...

Pokud se Vám tento článek líbil, můžete komentovat... Nezapomeňte také napsat, co si o tématu myslíte!