Dnešek, 6. duben 2026, je již šestým Mezinárodním dnem asexuality. Tato globální kampaň započala v roce 2021, a podobně jako Týden povědomí o asexualitě, který probíhá každoročně v poslední celý říjnový týden už od roku 2010, má za cíl zvyšovat povědomí o nejčastěji přehlížené sexuální orientaci - asexualitě a asexuálním spektru celkově. Poprvé jsem pro vás o Mezinárodním dnu asexuality psal v roce 2023, kdy se konal jeho třetí ročník; tehdy jsem v rámci něj napsal příspěvek s titulkem Asexualita je ta nejvíc queer věc. Letos nemám v plánu dlouhé eseje, ale myslím si, že je důležité k tomuto významnému dni pronést (nebo napsat) pár slov! Jak dlouhodobí návštěvníci tohoto blogu jistě dobře vědí, jsem ace (to je zkratka pro asexuála), jsem tedy queer (jsem součástí LGBTQIA+) a naprosto nesnáším jakoukoli formu útlaku, ať už je to útlak ace lidí projevující se v naší nerovnostářské, fašizující se společnosti různými způsoby, tak útlak jakékoli jiné zranitelné skupiny, včetně těch, jež jsou systematicky vybíjeny impérii, ať už západními nebo východními, v jejich brutálních, nehumánních taženích. Ace lidé, nepociťující sexuální přitažlivost vůči ostatním lidem (přičemž jiné formy atrakce, třeba romantickou, platonickou nebo estetickou mohou, ale také nemusí pociťovat; každý člověk je zkrátka jiný a vůči jiným lidem má jiné pocity), jsou vystaveni násilí páchanému cisheteropatriarchátem, a to ve formě povinné sexuality, singlismu, kultury znásilnění, sexualizace a komodifikace lidských těl a dalších hyenností, kterých se tento ubližující, dehumanizující systém dopouští na lidských bytostech spolu s kapitalismem. Jsem přesvědčen, že asexualita nám však nabízí jistou pozicionalitu v ohledu na zkoumání tohoto patriarchálního a kapitalistického násilí. Carter Vance z Carleton University v Kanadě poukázal ve svém článku z roku 2018, vydaném v odborném časopise Studies in Social Justice, na využitelnost této asexuální pozicionality při zkoumání povinné sexuality a "sexuspolečnosti" v marxisticko-feministické analýze. V abstraktu svého článku uvádí "že asexualita může být použita jako poziční nástroj k osvětlení celistvosti sexuality jako zvěčněné a komodifikované entity v pozdním kapitalismu, což je užitečné pro pochopení a odpor vůči kapitalistické historické (re)organizaci lidských potenciálů pro vnímání a působení." Vzpomeňme také na mistrovské sociologické dílo queer anarchistické autorky Sherrondy J. Brown, nazvané Refusing Compulsory Sexuality, jež jsem vám v detailu představil loni v rámci projektu Kniha týdne, otevírající okno do americké společnosti mající obsesi sexem (jak píše v její třetí kapitole, "Sex a kapitál byli vždy spojenci. Nakonec, 'sex prodává'."), jež je zároveň velice rasistická (devátá kapitola: "Bílá supremacie je sama sexuální fantazií - soustředěnou na moc, násilí a dominanci."). V tento, ale také všechny jiné dny bychom měli mít na paměti, že asexualita má ohromný emancipační potenciál!
Mezinárodní den asexuality, nyní neodmyslitelně spjat s datem 6. dubna. Obrázek z facebookového účtu American University PRIDE
Útlak ace lidí, tedy acefobie, se pojí s dalšími formami útlaku, kterým jsme všichni, vy i já, asexuálové i allosexuálové, pracující i studující, vystaveni. Od standardů heteromaskulinity zapuštěných v povinné sexualitě, násilném nástroji patriarchátu a kapitalismu, a ubližujících mužům heterosexuálním i neheterosexuálním, přes ideje produktivního člověka aktivně vyhledávajícího a konzumujícího komoditu sexu po sexuální násilí na ace ženách, páchané jejich heterosexuálními mužskými partnery; naše společnost je prorostlá útlakem, zneužíváním, diskriminací, šikanou, násilím, mučením a dehumanizací, a z asexuální pozice lze tato zla zkoumat, kritizovat, a - doufejme také - odstranit. Asexualita coby sexuální orientace není něčím izolovaným, jak si ji - ostatně jako další sexuální orientace - představují nevzdělanci žijící v esencialistické metarealitě, ignorující dynamiku světa a vývoj společnosti, a orientovaní politicky k hodnotám kapitalistické, oligarchické třídy (čili orientováni na politickou pravici). Asexualita je nedílnou součástí naší společnosti, a představuje ve své diverzitě na celém ace spektru kus lidského bytí potřebující osvobození. A stejně tak osvobození potřebuje jakákoli jiná sexuální orientace, jakékoli tělo, jakýkoli neurotyp... každý člověk. Pro pochopení spletitosti útlaku a násilí cisheteropatriarchátu a kapitalismu, v každodenním hororu svazujících každou lidskou bytost svou vzájemně se komplimentující náboženskou vírou, mají asexualita a širší ace spektrum celospolečenský význam. Nabízejí kritický vhled do cisheteronormativního, chrononormativního, queerfobního, singlistického, vykořisťovatelského světa, jenž je reprodukován každou sekundu našich životů. Nezměrná potenciální přínosnost asexuální pozice při analýze útlaku nejen ace lidí, ale všech lidských bytostí, je ohromující - působí až nepřekonatelně. Není divu, že obhájci hodnot kapitalistické třídy, participanti v systémovém násilí jako je holocaustová revizionistka J. K. Rowling, jsou z potenciálu asexuality vyděšeni; vždyť ona sama nebyla před dvěma roky na sociálních sítích z Mezinárodního dne asexuality zrovna dvakrát nadšena. Nic asexuálnímu revolucionářovi nepřináší v tvář větší úsměv. Je na čase odprostit se od okovů ohavností, do nichž byla každá lidská bytost vnucena, a s vědeckou znalostí vstoupit do světa s jasným cílem - změnit jej, a lidské bytosti emancipovat.
Nechť nás tyto myšlenky provázejí nejen zbytkem Mezinárodního dne asexuality, ale každým příštím dnem. Ace lidé tu vždy byli, jsou a budou; ovšem násilný systém, který jim i ostatním ničí životy a bere osobní svobody, tu nemusí být navždy. To je radikální poselství, které vám chci v šestý ročník této kampaně předat. Lepší svět je možný.
Žádné komentáře:
Okomentovat