Austroposeidon

Austroposeidon ("jižní Poseidon") je rod dlouhokrkého sauropodního dinosaura zahrnující jediný druh, A. magnificus, který žil ve svrchní křídě stupňů kampán a maastricht před zhruba 72 miliony let na území dnešní Brazílie. Jediný fosilní exemplář byl nalezen roku 1953 brazilským paleontologem Llewellynem Ivorem Pricem, mj. nálezcem jednoho z nejstarších dinosaurů, staurikosaura. Tento exemplář sestává z neúplných krčních, zádových a křížových obratlů, jakož i jednoho žebra. Pouze jeden nalezený obratel se zachoval vcelku, jedná se o obratel zádový. K nálezu došlo na předměstí Presidente Prudente; tamní svrchnokřídové souvrství je též pojmenováno Presidente Prudente, a kromě pozůstatků tohoto dinosaura vydalo světu i téměř kompletní kostru krokodylomorfa druhu Pepesuchus deiseae nebo pozůstatky dalšího sauropoda druhu Brasilotitan nemophagus. Fosilie austroposeidona byly uloženy do sbírek Museu de Ciências da Terra v Rio de Janeiru, a teprve v roce 2016 byly popsány vertebrátní paleontoložkou Kamilou L. N. Bandeirou z Univerzity v Riu a jejími kolegy. Druhové přízvisko magnificus, znamenající "velký", se tomuto zvířeti rozhodli dát na základě toho, že nalezené obratle indikují jeho obrovitost. Austroposeidon nebyl žádný drobeček, byl to okolo 25 metrů dlouhý titanosaur, a patří mezi největší dosud popsané brazilské sauropody. Pro srovnání, již zmíněný Brasilotitan, se kterým Austroposeidon sdílel svou domovinu, dorůstal poloviční délky, konkrétně nějakých 12 metrů. Jako nový rod byl Austroposeidon identifikován na základě přítomnosti centropostzygapofyseálních lamin ve třinácti krčních obratlích. Tento znak nebyl zaznamenán u obratlů žádného jiného sauropoda. Jediné nalezené krční žebro má jizvě podobnou rýhu, na kterou se zřejmě upínala pojivová tkáň. Postspinální laminy typické pro zádové obratle ostatních titanosaurů nebyly u tohoto zvířete nalezeny, začež však zřejmě může neúplnost materiálu. Prespinální laminy, vyskytující se na bázích trnových výběžků, byly robustního charakteru. Kamila Bandeira a její kolegové ve svém článku také uvedli, že kosti zkoumaného jedince nenesly známky nedospělosti - jednalo se o dospělé zvíře. Výzkumníci identifikovali pomocí počítačové tomografie interkalaci hustých růstových prstenců ve vnitřku krčních obratlů, jež nebyly nikdy dříve u sauropodů studovány. I v tomto ohledu je tedy tento brazilský gigant výjimečný. Austroposeidon reprezentoval v článku doktorky Bandeiry a jejích kolegů na fylogenetickém stromě sesterskou skupinu kladu Lognkosauria, který zahrnuje titanosauří rody Mendozasaurus z Brazílie a Futalognkosaurus z Argentiny. V roce 2022 se jeho příbuzenské vztahy trošičku změnily; Bruno A. Navarro a jeho kolegové jej považovali za zástupce kladu Lognkosauria a tedy blízkého příbuzného mendozasaura, přičemž Futalognkosaurus představoval sesterskou skupinu tohoto kladu.

Popis austroposeidona, který byl bází pro tento článek, naleznete na anglické Wikipedii. Další informace byly čerpány přímo z popisu jeho fosilií vydaného v PLOS One v roce 2016. Austroposeidon se objevil v 5. epizodě 1. série dokumentárního cyklu Prehistorická planeta (Prehistoric Planet) z roku 2022, vyprávěného Davidem Attenboroughem; další informace o něm naleznete na Prehistoric Planet Wiki, ze které byl přebrán níže prezentovaný obrázek.

Příště Barsboldia!