Irsko: 1,8 miliardy let dlouhý příběh - Devon v Irsku

Devon v Irsku. Při své geologické výpravě po ostrově, který vznikal 1,8 miliardy let, a který dnes nazýváme Irskem, zavítává Liz Bonnin na Valentia Island. Zde se chce dozvědět něco o tom, jak Irsko vypadalo v době před zhruba 419 až 359 miliony roky, ve čtvrtém útvaru paleozoika - devonu. Pomohou jí při tom doktorka Bettie Higgs, která v minulosti vyučovala geologii na University College v Corku, a profesor Ken Higgs, jenž dříve působil ve stejné instituci. V devonu se Irsko nacházelo asi 25 ° na jih od rovníku, tedy v tropech, a bylo semiaridní, zčásti suché. Bylo součástí Laurussie neboli Starého rudého vápencového kontinentu (Old Red Continent). Asi 200 kilometrů jižně od místa, na němž se Liz a Higgsovi nacházejí, se tehdy rozprostíral oceán, a daleko na severu se rozléhalo vysoké, Himálaji podobné pohoří. Z něj se do nížin táhly velké řeky, a do aluviální roviny či plošiny unášely sediment. A protože byl tento sediment ponechán vlivu vzduchu, zčervenal; železo, jež obsahuje, korodovalo v kontaktu s atmosférickým kyslíkem. Na Valentia Island je ale rudého vápence pomálu, což podle doktorky Higgs znamená, že v oblasti bylo snad po celý rok vlhko; železo nemohlo tolik korodovat, jako pod vlivem suchého vzduchu. Většina jihozápadu Irského ostrova je přitom bohatá na červené vápence. Jak tedy prostředí pozdějšího Valentia Island vypadalo v pozdní části čtvrtého prvohorního období? Čím se tolik lišilo od zbytku území Irska? Profesor Higgs upozorňuje na to, že v devonu se Irsko začínalo zelenat; po skromných začátcích v siluru se suchozemské rostliny rozrůzňovaly a začaly se jim vyvíjet stonky s listy. Ve středním devonu již byly poměrně vzrostlé a tvořily první lesy. Uvidíme fosilie primitivních terestrických rostlin, jež se nepyšnily listy. Ze zachovalých stonků je bohužel těžké tyto rostliny přesně identifikovat. Pozůstatky jedné stromovité pranahosemenné s listy se však přece jen dají v kamenitém bohatství ostrova najít - fosilie rodu Archaeopteris, jehož zástupci dorůstali výšky až 24 metrů. Pravdou však je, že archeopterisové nerostli v ideálním, velmi vlhkém prostředí. Jejich bodlinaté listy byly uzpůsobeny na to, aby redukovaly ztrátu vody. To poukazuje na možnost, že své lesy tvořili archeopterisové také v poměrně suchých oblastech, kde byla každá kapka vody cenná.

Klip z první epizody, Země (Land), dokumentární trilogie Irsko: 1,8 miliardy let dlouhý příběh (The Island: 1.8 Billion Years in the Making) od britské BBC a irské RTÉ, která se premiérově vysílala na podzim 2022.