Se začátkem posledního červnového týdne se vracím nejen k regulérnímu psaní na blog po takřka dvouměsíční odmlce, ale zároveň se vracím také k rubrice Filmová doporučení. Již v pátečním Obrázku týdne jsem zmínil, že jsem ve středu zašel na film, kterým v současnosti žije mnoho obyvatel planety Země. Nadšeně očekávaný Jurský svět: Nadvláda (Jurassic World: Dominion) je v kinech od 10. června 2022, a jak asi všichni víme, docela fanoušky Jurského parku rozdělil. V tomto článku shrnu, co se mi na filmu líbilo, co by mohlo být lepší, a rozepíši se trochu i o současném stavu Hollywoodu, definovaném overprodukcí vysokorozpočtových franšízových filmů. Už předem však uvedu, že Jurský svět: Nadvládu považuji za nejlepší ze tří Jurských světů. Je to film, na který mohu každému doporučit si zajít...
Hlavní postavy filmu Jurský svět: Nadvláda z oficiálního posteru - hvězdy trilogie Jurský svět v horní části obrázku, hvězdy trilogie Jurský park pak ve spodní části
Jurský park. Pro dítě, které vyrůstalo na dinosaurech a všem prehistorickém, byla ta slova ekvivalentem pro něj tehdy ještě nevystižitelné definice "nejlepší filmová franšíza všech dob". Snímky Jurský park (1993), Ztracený svět: Jurský park (1997) a Jurský park 3 (2001) patří nepochybně mezi ty, jež na mě v dětství měly největší vliv (podobně jako třeba X-Men z roku 2000, první Doba ledová z roku 2002 či Tintinova dobrodružství z roku 2011). Dodnes je miluji. Znám je slovo od slova, scénu po scéně, a dokázal bych příběh každého z nich sepsat pozpátku, se všemi dialogy. Nevymýšlím si, a jsem si celkem jist, že to chápete. Možná i mezi vámi se nacházejí tací, pro které trilogie Jurský park byla ve vašich formativních letech něčím božským. Mé nadšení pro tyto filmy dosáhlo svého vrcholu v letech 2012 a 2013, kdy jsem dokonce psal fanouškovský blog Jurassic Park Site (byť se na něm tehdy možná mohla sem tam objevit nějaká nepřesnost). Poprvé jsem se s Jurským parkem setkal nedlouho poté, co jsem se jako malý zamiloval do cyklu BBC Putování s dinosaury. První scény ze Spielbergova mistrovského díla, jež jsem zhlédl, však byly těmi nejdramatičtějšími z celého filmu - z jeho třetího aktu. A to na mě jako na malé dítě velmi zapůsobilo. Ovšem ještě působivější pro mě bylo zhlédnutí filmu Ztracený svět: Jurský park, který nám jednou ve škole pustila naše paní učitelka... Z toho snímku se stal jeden z mých nejoblíbenějších vůbec - film, který bych si s sebou vzal na pustý ostrov.
Vyrůstal jsem s celou trilogií Jurský park, a na rozdíl od některých jiných fanoušků jsem neměl problémy s trojkou talentovaného Joea Johnstona, režiséra mistrovského díla, kterým byl Jumanji z roku 1995. Ano, Jurský park 3 možná neměl tak impozantní příběh, ale když se člověk dozví o tom, jak to v Hollywoodu chodí, a uvědomí si, že tyto záležitosti jsou vinou studia, nikoliv filmařů samotných, bez problémů to akceptuje. Pak v roce 2015 vyšel Jurský svět (Jurassic World) režiséra Colina Trevorrowa. Můj entuziasmus ohledně něj nebyl tak velký. Vlastně jsem jím byl tehdy dosti zklamán. V průběhu let jsem film přijal takový, jaký je, a mám ho rád. Ale cítil jsem se při jeho sledování v kině docela zvláštně. Byl to velký akční popcorn film, Jurský park na steroidech, s podivnými dialogy o dinosauřím páření a dlouhým kissem hlavních postav, při kterém už v záběru chyběly jen horlivě tekoucí sliny. Postavy ve filmu, Star-Lord a Gwen Stacy, nebyly tak sympatické, jako postavy v původních filmech, a já jsem se tehdy sám sebe ptal, co by si o Jurském světě pomyslel geniální spisovatel Michael Crichton, v jehož hlavě celá jurskoparkovská sága začala. Už Spielbergovo pokračování z roku 1997 Crichtona odkoplo, neboť se příliš nedrželo jeho druhého a posledního jurskoparkovského románu, a tento začátek nové trilogie pod taktovkou režiséra Safety Not Guaranteed nemohl být pravému Jurskému parku více vzdálen.
V roce 2018 vyšel druhý díl nové trilogie, Jurský svět: Zánik říše (Jurassic World: Fallen Kingdom), režírovaný J. A. Bayonou, který se proslavil hororem Sirotčinec (The Orphanage). V této době jsem již stav franšízy akceptoval. Pravda, když jsem jako malý snil o Jurském parku 4, představoval jsem si pokračování plné zajímavých otázek, nikoliv akční popcorn film. Zánik říše se mi líbil mnohem více než první Jurský svět - to je něco, s čím by asi spousta jiných fanoušků nesouhlasila. Kritici považovali druhý film za horší, než první. Mě se však líbilo, že série se začala ubírat jiným směrem, a zvláště se mi pak líbil konec Zániku říše. Tajně jsem doufal, že třetí Jurský svět bude z celé té trilogie nejlepším - a stalo se. Alespoň v mých očích. Mnoho kritiků a fanoušků Jurského parku totiž se mnou souhlasit nebude, když Jurský svět: Nadvládu nazvu nejlepším "jurskosvětským" filmem. Na původní trilogii podle mě nemá, ale to je zase jen můj názor, a ten nikomu nevnucuji (mám prostě JP3 rád, to přece není zločin). Byl jsem jím však mile překvapen.
Jurský svět: Nadvláda není film, který bych vám asi musel nějak blíže popisovat. Jen ve zkratce a pro úplnost tedy uvedu, že se jedná o šestý celovečerní film ze série Jurský park, třetí a závěrečný díl trilogie Jurský svět a film, ve kterém se s hrdiny Jurského světa setkávají postavy z původní trilogie. Jeho režisérem je opět Colin Trevorrow, který pro něj napsal scénář spolu s Emily Carmichael (Pacific Rim: Uprising). Snímek se odehrává čtyři roky po událostech Zániku říše, kdy byl ostrov Nublar zdevastován výbuchem sopky Mt. Sibo, a kdy dinosauři unikli z Lockwood Estate v Kalifornii. Genetická monstra stvořená InGenem se nyní volně pohybují po světě. Bývalý mariňák Owen Grady (Chris Pratt) a bývalá zaměstnankyně Jurského světa Claire Dearing (Bryce Dallas Howard) spolu žijí v romantické chýši v pohoří Sierra Nevada, kde skrývají před světem čtrnáctiletou Maisie Lockwood (Isabella Sermon). Ta je po čase odchycena pytláky spolu s velociraptořím mládětem Beta, které se vylíhlo z vajíčka partenogeneticky se rozmnožující velociraptořice Blue. Zároveň se svět potýká s novým problémem, který může velmi brzy lidstvo katastrofálně ohrozit - s obřími kobylkami, které stvořila společnost BioSyn, všem fanouškům Crichtonových knih velmi dobře známá (a bohužel ve filmech takřka nevystupující; v prvním filmu není ani zmíněno její jméno). Kobylky požírající úrodu jsou důvodem, proč se ve filmu znovu shledáváme s Ellie Sattler (Laura Dern), Alanem Grantem (Sam Neill) a Ianem Malcolmem (Jeff Goldblum). Zbytek už asi nemusím popisovat, pokud jste tedy film viděli anebo jste si na Wikipedii přečetli popis jeho děje.
Ze všech Jurských světů je Nadvláda nejlákavější. Hvězdy z prvního Jurského parku, nejvíce dinosaurů, možná i největší rozpočet... A není pochyb, že diváci na snímek chodí rádi. Dodneška vydělal film 746,7 milionů dolarů proti stopětaosmdesátimilionovému rozpočtu, a to je po covidových letech víc, než dost. V tuto chvíli je Nadvláda čtvrtým nejvýdělečnějším snímkem roku 2022 - více zatím vydělaly jen Top Gun: Maverick, Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství a The Batman. Je však možné, že dinosauři netopýřího muže ve výdělku brzy překonají. Co se kritiky týče, byla Nadvláda přijata poměrně chladně. To ale nic neznamená - názor filmového kritika nemusí mít vliv na váš vlastní názor. Neměl by, alespoň podle mě. Je však pravda, že je čas, aby se Jurský park/svět uzavřel, a abychom dali této sérii sbohem? No, i jako fanoušek původních Jurských parků musím říct, že bych s takovým názorem asi zasouhlasil. Není pochyb, že té nostalgie a nekončících filmových franšíz je v dnešní době až příliš mnoho.
Stejně jako její předchůdci z nové trilogie, i Nadvláda je produktem filmové vlny, jež pro největší americká filmová studia úspěšně vydělává miliardy a miliardy dolarů. Je to přímý opak toho, o čem byl první Jurský park. Byl to film, jenž nás varoval před karnivorními kapitalisty. Jurský svět jako takový je ale tak trošičku kapitalistický produkt, stvořený těmi, jež "si přečetli, co udělali jiní, a udělali další krok, přičemž necítí žádnou zodpovědnost". Jurské světy mám rád, ale myslím si, že to vůbec nezní ostře, když použiji slova Iana Malcolma z prvního filmu, a uvedu, že tvůrci trilogie Jurský svět "šplhají po zádech géniů, takže jsou schopni velmi rychle vykonat pozoruhodné věci, a ještě dřív, než pochopí, co mají v rukou, nechají si to patentovat" a pak "to prodávají jako zmrzlinu". Toto je současný stav Hollywoodu. Americký filmový průmysl už mnoho desetiletí láká oportunisty. Máte-li však pocit, že se tímto do Jurských světů trochu moc opírám, pak vás znovu ujišťuji, že Nadvláda se mi velmi líbila, a moc jsem si ji v kině užil. Přejdu teď trochu podrobněji k tomu, co se mi na filmu líbilo, anebo co bych změnil.
Blue a Beta
Nakonec je to přece jen splněný sen, sledovat další jurskoparkovské dobrodružství s postavami z originálu. Líbilo se mi, že Alan Grant opravdu zůstal sám - teď už není, o čem debatovat, Grant je na asexuálním spektru. Ano, v tomto filmu se sice znovu shledává s Ellie, a nakonec to vypadá, že spolu ve stáří zůstanou, ale nelze pochybovat o tom, že Grant je alespoň demisexuál. Wanna challenge my headcanon, friends? I dare you! I dare you, you scoundrels! Původně jsem se bál, že tento film se pokusí "zpětně" nějak rozbít Jurský park 3 tím, že ukáže Alana a Ellie s patnáctiletými výrostky a sdělí nám, že "se dali dohromady krátce po třetím filmu jen proto, že to tak chtěli hateři spinosaura". Naštěstí se tak nestalo. Alan Grant je i na začátku tohoto filmu "lonely single guy", a to člověka, jako jsem já (víte, že jsem taky ace), potěší. Abych pravdu řekl, nikdy se mi nelíbil vztah Alana Granta a Ellie Sattler v prvním filmu, a je podle mě dobře, že si od sebe udrželi dosti velký odstup.
Někteří kritici mají za to, že Jurský svět: Nadvláda je více o obřích kobylkách a o lidech, než o dinosaurech. Je to pravda, ale vadí to snad? Je to také film o genovém inženýrství a o jeho nebezpečích, ostatně jako předchozí filmy franšízy. V tomto se musím Nadvlády zastat. Aniž bych chtěl být domýšlivý, řekl bych, že se to má jako s mými Lovci kryptidů - nikdy to nebyl příběh o kryptidech, ale o docela zvláštních lidech (sem tam s nějakou tou sociopatickou tendencí), kteří je hledají. Zrovna tak Jurský park zkrátka není vyloženě o dinosaurech. Velmi se mi líbilo, že se poslední Jurský svět zaměřil více na kobylky coby "genetické zbraně" a na nebezpečí s nimi spojené, než na dinosaury. Centrum všeho, co se ve filmu děje, se tak přesunulo někam jinam, a to je podle mě dobře. Alespoň se tak neopakuje stejná zápletka.
Všechna prehistorická zvířata vyobrazená ve filmu jsou podle mého překrásná. Nečekal jsem, že ve filmu budou vystupovat Dreadnoughtus a Sinoceratops. Pyroraptor, který se ukázal být parádním plavcem pod ledem, mě také mile překvapil. Někteří lidé na sociálních sítích kritizovali pyroraptorovo opeření, ale já s ním nemám problém. Carnotaurus také vypadal pěkně. Věděl jsem, že dále ve filmu uvidíme lystrosaura, ale docela mě překvapil Dimetrodon. Savcotvárné plazy by asi člověk v jurskoparkovských filmech úplně nečekal, byť se třeba Dimetrodon (velmi krátce) objevil ve druhém sešitu komiksové série Jurassic Park: Redemption od IDW Comics. Scéna s dimetrodony v Nadvládě se mi moc líbila, a v jednu chvíli člověk při jejím sledování pěkně poskočil na sedadle. Přiznejte se, že jste se té potvůrky lekli, tak jako Alan?
Jeff Goldblum odvedl skvělou práci hraním Iana Malcolma (a tedy vlastně sebe samotného). Říkal jsem si jen, že ve scéně, kdy nadává na BioSyn, má prst zdvižený příliš dlouho. Campbell Scott je jako Lewis Dodgson také zajímavý. Tuším, že nějaký kritik na internetu napsal, že v anglickém originále zní jeho hlas jako hlas typického pravicového libertariána - ano, je to další egoista. Dodgson v Nadvládě končí zrovna tak, jako skončil Dennis Nedry v prvním filmu - stává se hlavním chodem jistého teropoda plivajícího jed. Dobře mu tak. Na druhou stranu je pravda, že Dodgsonova postava nemá tolik integrity, jak bych si přál. Jeho motivace jsou divákům jasné, ale přesto mu něco chybí. I když je to člověk s pohledem na svět (a dost možná i s tím politickým smýšlením), se kterým nesouhlasím, neškodilo by přidat mu trochu na sympatičnosti.
Co se nových postav týče, nejvíce se mi líbila DeWanda Wise v roli Kayly Watts, poměrně cynické bývalé pilotky Air Force. Uvedl bych, že ze všech nových postav z Jurského světa mi připadá nejsympatičtější. Co se týče Owena Gradyho hraného Chrisem Prattem, musel jsem se sebe dosti ptát, proč tvůrci filmu chtěli, abychom věděli, že "smrdí jako kůň"? A co hůř, postavě Claire se to ještě líbí? Ano, byl to lepší dialog, než těch pár vět o dinosauřím páření a Prattova pohybující se pěst v jedničce, ale uznejte, že je to trochu zvláštní. Ty dialogy musely vzejít z Trevorrowovy myšlenky: "Hmmm... now, how do I show this guy's a heterosexual? How can I make it clear? Oh, I know! I'm gonna make him smell real bad! Because heterosexual men smell real bad!" Jesting aside though, dovolím si uvést, že Prattův herecký výkon je v tomto filmu ze všech tří nejlepší, alespoň tedy opět podle mě.
A zrovna tak je scéna s atrociraptory na Maltě asi nejlepší akční scénou posledních tří filmů. Ano, je to velký odstup od akčních scén v původních filmech. Tato konkrétní scéna by mohla být - mínus atrociraptoři - v Black Widow. Vizuálně spektakulární. To samé Claire a Therizinosaurus nebo již mnou výše zmíněná scéna s pyroraptorem plavajícím pod ledem. Akční scény v tomto filmu jsou esa. Když se však postavy z obou trilogií setkají a následně musejí utéci před giganotosaurem, myslím si, že by bylo lepší je nějak rozdělit - ten výstup po žebříku na mne působil trochu "pomalu", dává-li vám to smysl.
Závěr Nadvlády je poněkud kontroverzní. Jeden kritik, jehož článek jsem četl na jakémsi anglojazyčném filmovém webu, uvedl, že jsou-li dinosauři v tomto filmu metaforou klimatické změny (či jiného environmentálního problému), pak film bohužel na otázky s ní spojené neodpovídá. A to tak, že je divákům "doporučeno", aby zkrátka akceptovali dinosaury mezi současnými zvířaty - dinosaury v ekosystémech, v nichž nemají, co dělat. Není však lepší bojovat za lepší svět, než ho přijmout takový, jaký je? Zcela jistě! Narušený, nespravedlivý, nerovný svět přijímají zbabělci. Jurský svět: Nadvláda je sice nejliberálnějším ze všech tří Jurských světů, alespoň tedy na povrchu, ale poselství, které vysílá do světa poslední scénou některé diváky zarazilo. Dinosauři i nadále existují ve světě, který na ně není přizpůsobený, a to bude i nadále vést k problémům. Snad se tomu bude věnovat další film, či další trilogie? Aby se na otázku "co s dinosaury v jurském světě?" odpovědělo, možná by stálo za to natočit pokračování. A je možné, že k tomu dojde.
Sam Neill jako Alan Grant v Jurském světě: Nadvládě
Když to shrnu, Jurský svět: Nadvláda se mi velmi líbil, a opravdu jej považuji za nejlepší film z trilogie Jurský svět. Je to ovšem film, který má v sobě možná trochu více nostalgie, než bylo třeba. Člověk si musí uvědomit, že celá trilogie Jurský svět je vlastně velkou nostalgií. Velké plus má ode mě Nadvláda za to, že se na rozdíl od předchozích filmů série Jurský park neodehrává na fiktivních kostarických ostrovech. Změna prostředí - zasazení příběhu hlavně do Evropy - filmu určitě prospěla.
Jaký je váš názor? Co si o Jurském světě: Nadvládě myslíte? Čekali jste více či méně? Co vás zaujalo, co vás překvapilo, a co vás vyděsilo?
5 komentářů:
Zajímavý názor. Jen bych nepsal, že Michael Crichton byl génius. Některé knížky, které napsal, jsou hodně těžko stravitelné.
Myslíš třeba Říše strachu? Jo, Crichton měl docela dost zvláštní pohled na některé záležitosti. Je důvod, proč jeho názory na klimatickou změnu spousta vědců a environmentalistů odsoudila. Někteří tvrdili, že úplně pokroutil vědecký výzkum. Já ho nazval géniem proto, že uměl krásně pracovat se slovy. Byl to dobrý spisovatel. Co se týká jeho názorů na životní prostředí nebo na politiku, tak bych se s ním taky neshodl. Nebyl to Alan Moore. :D
Říše strachu taky, ale hlavně Skandální odhalení. Crichton byl trochu zpátečnický.
Skandální odhalení jsem nečetl. Vím ale, o čem to je, a samozřejmě se mi ta myšlenka taky nelíbí - někteří kritici tu knihu označili za antifeministickou. On byl Crichton politicky spíše napravo, na Jurském parku se to v nějaké extrémní podobě neprojevuje, ale v jiných dílech, jako Říše strachu, naopak dost (ta knížka se prý líbila Georgi W. Bushovi - Crichton i Bush byli oba antienvironmentalisti). Někde jsem kdysi četl, že kdyby Crichton stále žil, měl by toho dost, co vysvětlovat.
To jo.
Okomentovat