Zeev Reiss (2. dubna 1917 až 11. července 1996) byl izraelský geolog a mikropaleontolog, který mimo jiné zasvětil asi desítku let studiu dírkonošců Akabského zálivu, včetně těch nalezených poblíž města Ejlat na jihu Izraele. Narodil se na někdejším území Rumunska, a zájem o vědu projevil, když byl studentem Černovické univerzity v Bukovině, která se dnes nachází v západní Ukrajině. Rozhodl se studovat biologii a lékařství, ale bohužel mu nebylo dopřáno studium dokončit. Přišla totiž 2. světová válka a Holocaust, a protože byl Zeev Reiss židovského původu, zajali ho nacisté a přemístili jej do pracovního tábora. Ten opustil až poté, co nedlouho před koncem války osvobodila východní část Evropy sovětská vojska. Uvědomil si, že následná sovětská okupace nebyla pro jeho zemi nikterak prospěšnou, a tak úspěšně utekl na západ. Usadil se v Mnichově, kde pomáhal americkým vojenským silám v léčbě přeživších Holocaustu, přičemž k zachraňování životů lidí s těžce podlomeným zdravím využíval znalosti načerpané během univerzitního studia. Rychle se stal správcem lékařského oddělení, jež se zachráněným z koncentračních táborů plně věnovalo. V roce 1949 se opět přestěhoval, tentokrát do Izraele, rok poté, co byla vydána Deklarace nezávislosti Státu Izrael. Zde strávil v podstatě zbytek svého života. Nedlouho po příjezdu do Izraele se přihlásil na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě s tím, že se rozhodl věnovat oborům geologii a paleontologii. Potřeba znát geologickou minulost nově vzniklého státu a zájem společnosti Israel Geological Survey o vytvoření laboratoře věnující se jen a pouze mikropaleontologii a stratigrafii jej pobídly zaměřit se během svého doktorského studia na dírkonošce (Foraminifera). Stal se na ně odborníkem, a byl z jejich fosilních nálezů schopen "dešifrovat" podpovrchovou stratigrafii Izraele. Dírkonošcům se začal naplno věnovat v roce 1950. Israel Geological Survey jej zaměstnala jako vedoucího své mikropaleontologické a stratigrafické laboratoře, a učinila z něj ředitele Paleontologické divize. Průzkumnou společnost opustil až v roce 1966, a natrvalo se přesunul na Hebrejskou univerzitu, kde do té doby působil jako externí přednášející. Roku 1971 byl jmenován profesorem. První vědecký článek, který Reiss napsal, se věnoval menším dírkonošcům ze svrchní křídy a spodního terciéru Izraele, přičemž propojil všechny získané údaje s výzkumem moře Tethys a jeho větší fauny. V rámci onoho výzkumu se stal jedním z prvních lidí, jež použili planktonické dírkonošce k determinaci a popisu geologického období, a jako první popsal "globigerinovou zónu", v níž nebyli zastoupeni ani Globotruncana, ani Globorotalia (oba jsou zástupci dírkonoščího řádu Rotaliida). V roce 1954 vyšla jeho studie věnující se rodu Bolivinoides a jeho rodokmenu, a v roce 1962 byly publikovány výsledky jeho výzkumu zabývajícího se senoniánskou (tj. pozdně křídovou, stupně conian až maastricht) geologií Izraele. Mezi lety 1958 až 1966 se hojně věnoval studiu jurských a raně křídových hornin na území tohoto státu, a v roce 1957 popsal novou nadčeleď dírkonošců, Bilamellidea. Zkoumal ale také fosfátová ložiska v různých částech Izraele. 70. léta věnoval hlavně studiu recentních dírkonošců Akabského zálivu. Data získaná poblíž nejjižnějšího izraelského města, Ejlatu, zpracoval například ve článku Lake Quaternary paleoceanography of the Gulf of Aqaba (Elat), Red Sea, který byl v roce 1980 publikován v žurnále Quaternary Research. V roce 1987 Zeev Reiss svůj výzkum ukončil a odešel do důchodu. Jeho poslední vědecký článek vyšel až šestnáct let po jeho zesnutí a zároveň rok po zesnutí jeho kolegy Lukase Hottingera z Přírodovědného muzea v Basileji, spoluautora studie, a to sice v roce 2012. Byl zaměřen na ekologickou mikropaleontologii Akabského zálivu.
Žádné komentáře:
Okomentovat