V pátek 30. dubna 2021 byla ve vědeckém žurnále Phytotaxa publikována studie mezinárodního týmu paleontologů, geologů, paleobotaniků a evolučních biologů vedených profesory Bo Wangem, Gonglem Shim a Chupengem Xuem, a mimo jiné dále tvořeným i Robertem A. Spicerem z Open University a Vincentem Perrichotem z Géosciences Rennes ve Francii, zabývající se nově popsanou miocénní biotou z okresu Zhangpu na jihu provincie Fu-ťien ve východní části Číny. Data o ní shromažďovali mezi lety 2010 až 2019, kdy bylo v oblasti nalezeno asi 25 000 kusů miocénního jantaru a 5000 fosilizovaných rostlin. Výzkum mezinárodního týmu ukázal, že se ve středním miocénu, před 14,7 miliony let, ve východní Číně rozkládal velký deštný les. Jedná se o největší dosud objevenou a popsanou sezónní pralesní biotu, která kdy byla vědeckému světu známa. Doslova kypěla životem - členovci nalezení ve zkamenělé pryskyřici některých z jejích rostlin patří do 250 čeledí, z nichž dvě stovky patří ke hmyzu (Insecta); zbytek představují různí pavouci (Aranae), sekáči (Opiliones), stejnonožci (Isopoda), chvostoskoci (Collembola) a zástupci dalších skupin bezobratlých. Co se počtu druhů následně zařazených do čeledí týče, patří biota v Zhangpu skutečně mezi největší jantarové bioty na světě - více členovců bylo nalezeno už jen v barmském jantaru (patřili do více než 568 čeledí) a baltském jantaru (více než 550 čeledí), a o něco méně v dominikánském jantaru (205 čeledí). Na rozdíl od těchto jantarových biot však Zhangpu nikdy o své jantarové bohatství nepřišlo; baltský či dominikánský jantar se běžně prodává, a ve výjimečných případech našli někteří paleontologové pozůstatky dinosaurů v barmském jantaru prodávaném na myanmarských trzích. Na to, jakým bohatstvím se Zhangpu může pyšnit, je dosud přinejmenším z velké části nedotčené, a je možné, že teprve nyní o něj začne růst zájem. Velkých členovců se v zhangpuském jantaru příliš mnoho nenachází; 99 % popsaných bezobratlých měří na délku méně, než 10 milimetrů. Z hmyzu se v pryskyřici, později proměněné v jantar, lepili nejvíce dvoukřídlí (Diptera), jež zastupují 55 % z 12 661 hmyzích fosilií. Druhou nejhojnější čeledí byli blanokřídlí (Hymenoptera), zastupující 24 % všeho tamního hmyzu. Z nich byli nejvíce zastoupeni mravenci, medonosky a jim příbuzné včely ze skupiny Meliponini (anglicky nazývané stingless bees) a parazitoidní vosy. Z brouků obsahuje jantar nejvíce drabčíkovité (Staphylinidae) a nosatcovité (Curculionidae), zvláště pak ty z podčeledi jádrohlodů (Platypodinae). Dnešní příbuzní tohoto hmyzu - a také rovnokřídlých (Orthroptera) a pisivek (Psocoptera) - žijí v tropické jihovýchodní Asii a na Nové Guineji (jen pro upřesnění, příbuznými jsou myšleny skupiny či druhy těm zhangpuským fylogeneticky nejbližší; k našim evropským kobylkám zhangpuské kobylky tak blízko neměly). Všechny druhy mravenců a chvostoskoků z bioty v Zhangpu byly zařazeny k dnes žijícím rodům. Hmyz se v jantaru ve většině případů fosilizoval téměř dokonale.
Druhově nesmírně bohatá biota v Zhangpu. Obrázek z blogu Species New to Science
Co se rostlinné složky bioty v Zhangpu týče, uchovaly se v jantaru listy dvou druhů kapradin, tří druhů jednoděložných rostlin, osmasedmdesáti rostlin dvouděložných a přibližně dvacet plodů či semen. Nejhojnějšími rostlinami byly v tomto sezónním pralese ty z čeledí dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae), bobovitých (Fabaceae), vavřínovitých (Lauraceae) a klusií (Clusiaceae). Další fytopaleontologický materiál patří k čeledím morušníkovitých (Moraceae) nebo třeba ledvinovníkovitých (Anacardiaceae). Všechny tyto rostliny byly megatermální (tropické), tedy přizpůsobené na život v poměrně vysokých teplotách, každý měsíc se průměrně pohybujících nad 18°C (tak je ostatně definována megatermální rostlina). Podle paleoklimatického výzkumu byla před oněmi zhruba patnácti miliony let průměrná roční teplota v Zhangpu 22,5°C (plus mínus 2,4°C) a v nejteplejších měsících 27,1°C (plus mínus 2,9°C), zatímco v zimě se pohybovala okolo 17,2°C. Nejchladnější měsíce roku byly tedy ve středním miocénu na východě Číny podstatně teplejší, než dnes, což ostatně není nikterak překvapivé, když v těchto místech rostla tropická fauna. Teplotní rozdíl mezi nejteplejšími a nejchladnějšími měsíci činil skutečně jen nějakých 10°C. Zimní oteplování má většinou větší vliv na terestrické a mořské ekosystémy, neboť omezuje počet rostlin a zvířat zabitých sníženou teplotou. To je obecné pravidlo. Nějaké mrazy se samozřejmě bioty v Zhangpu netýkaly ani náhodou. Nyní víme, že asijské pralesy se na jihovýchodě až východě Číny ve středním miocénu nacházely ještě přinejmenším na 24° 2' severní šířky. Byly rozsáhlejší, než se dříve předpokládalo, neboť v této oblasti bylo také tepleji, než jak bylo odborníkům dříve známo. Objevy týkající se této nově popsané bioty nám mohou posloužit v porozumění procesům, jež tvoří nebo naopak ničí tropické pralesy i v současném světě.
Vybraní hmyzí obyvatelé miocénního Zhangpu. Obrázek z původní studie
Kromě studie samotné a blogu Species New to Science, na které naleznete odkazy pod výše uvedenými obrázky, mi informace (a krátké shrnutí) poskytl web EurekAlert!. Myslím si, že je to jedinečný objev - uznejme, že studie popisující v podstatě "novou" pravěkou biotu se neobjevují každý den.
2 komentáře:
Jen něco netýkajícího se tohoto článku, co mě rozesmálo. Pokud se díváte na Watches od BBC (Springwatch, Autumnwatch, Winterwatch) nebo na klipy z nich, které dávám do rubriky Videa, pak jistě znáte welšského přírodovědce, průvodce dokumenty o zvířatech a bývalého pracovníka RSPB Iola Williamse. Podívejte se, co mu udělali na BBC Wales News. https://twitter.com/IoloWilliams2/status/1388974451107274754
Doporučuju přečíst si komentáře lidí pod tím příspěvkem :D
Jen pro upřesnění: Lidi z BBC tam měli napsat "naturalist", tedy "přírodovědec" (pozor, pokud vím, tak Čechům se to často plete s naturalismem, ale to je něco jiného :D), a ne "naturist", které znamená "nudista". :D Asi si ho spletli s Kate Humble, která taky provází pořady o zvířatech na BBC, a která (na rozdíl od Iola) nudistka je. :D
Okomentovat