pondělí 22. února 2021

Několik únorových paleontologických novinek

V průběhu února byly ve vědeckých žurnálech publikovány výsledky několika velice zajímavých výzkumů. Některé z nich přinesly nové druhy prehistorických živočichů, a tento článek se jimi bude zabývat...

Minulou středu, 17. února, byla v časopise Royal Society Publishing vydána studie doktorky Kailah Thorn a jejích kolegů, která se zabývala jedním velice zajímavým vyhynulým druhem ještěra z Austrálie. Jeho pozůstatky byly v roce 2017 nalezeny v souvrství Namba ve státě Jižní Austrálie, a jak se ukázalo, jde o druh zcela nový. Dostal jméno Proegernia mikebulli. Svým druhovým jménem ctí profesora Mikea Bulla z Flinders University, který patří ve světě ke špičce mezi odborníky na ještěry. Proegernia mikebulli patřila mezi scinky (Scincidae), ještěry na australském kontinentu hojně zastoupené. Žila přibližně před 25 miliony let, v oligocénu. Expedice, která drobné kůstky proegernie nalezla, byla tvořena paleontology ze South Australian Museum a Flinders University, a v pětačtyřicetistupňovém horku hledala před čtyřmi lety fosilie různých prehistorických živočichů na březích jezera Pinpa. Podařilo se jim tehdy najít také ostatky jakéhosi předchůdce koal, oligocénního či miocénního předka vakovlka, krokodýlů, ptakopysků a dokonce i dosud neidentifikovaného dravého ptáka. Proegernia mikebulli je však jedním z prvních pojmenovaných nálezů této výpravy. Podle doktorky Thorn je tento ještěr nejstarším australským scinkem. Poskytuje nám cenné informace o vývoji této čeledi na australském kontinentu; patřil do podčeledi Egerniinae, která dnes zahrnuje mimo jiné rod Tiliqua (jeho nejznámějšími zástupci jsou třeba tylikva obrovská čili modrojazyčná nebo scink uťatý). Vypadá to, že tito ještěři byli poměrně úspěšní již dříve, než se čekalo. Sesterským taxonem nového druhu je Proegernia palankarinnensis, popsaná J. E. Martinem v roce 2004. Žila pro změnu asi před 23 miliony let. P. mikebulli tak posouvá stáří celého rodu o dva miliony let do minulosti.


Dalším pozoruhodným novým nálezem je Fluvionectes sloanae, jehož popis byl 11. února publikován v žurnále PeerJ. Jedná se o elasmosaurida nalezeného v roce 1898 v Dinosaur Park Formation v kanadské Albertě. Na popis tedy zkamenělé kosti tohoto plesiosaura čekaly 123 let. Byl asi 5 metrů dlouhý, žil v pozdní křídě stupně kampán před 72 až 71 miliony let, a zřejmě se proháněl sladkými vodami. Horniny, ve kterých byly fosilie nalezeny, jsou říčního původu, nikoliv mořského. Ostatně to není překvapivé, Dinosaur Park Formation je skutečně částečně původu aluviálního (ačkoliv obsahuje i horniny z pobřežních plání). Rodové jméno zvířete je složeno z latinského slova "fluvius" (plavec) a pořečtěného, nicméně též latinského "nectes" (krk), druhový název pak odkazuje na Donnu Sloan, nálezkyni holotypu. Pracovala svého času jako vědecká ilustrátorka v Royal Tyrrell Museum of Paleontology


Hned na začátku měsíce, 1. února, publikoval vědecký časopis Journal of Ornithology článek o novém druhu pravěkého pěvce, který dostal název Crosnoornis nargizia. Žil v oligocénu, a patří zřejmě mezi nejstarší zástupce kladu křikavých (Tyranni). Jeho rodové jméno odkazuje na městečko Krosno, nacházející se nedaleko typové lokality Rudawka Rymanowska na jihovýchodě země, slovo "ornis" znamená pták. Druhový název ctí Nargiz Salwu, manželku nálezce fosilie a jednoho z autorů studie, Grzegorze Salwy. Výzkum vedl Zbigniew M. Bochenski, osteolog, paleontolog a specialista na pravěké ptactvo z Polské akademie věd. Crosnoornis měl krátký ocas a poměrně dlouhé zadní končetiny. Je pravděpodobné, že žil v lesích, přičemž se většinou pohyboval v hustých křoviskách nízko nad zemí nebo v korunách stromů. Zobák měl silný, rovný, dokonale uzpůsobený ke sběru semínek, ovoce a bezobratlých. Šlo zkrátka o oportunistu živícího se vším, co se naskytlo. Nalezená fosilie je poměrně dobře zachovalá. Crosnoornis se řadí k nejstarším pěvcům ze střední až severní Evropy; žil ve stejné době, jako roku 2006 popsaná Wieslochia weissi z Německa.


Za informace a obrázky pro tento článek vděčím webům Science Daily a Novataxa. Úžasné objevy, že ano? Každý z nich je výjimečný...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější