Původ medvěda ledního

Včera večer jsem si jen tak pročítal knížky o zvířatech, včetně těch od Nigela Marvena a Steva Backshalla. Nějak jsem se opět dostal ke čtení o jednom z mých nejoblíbenějších savců, medvědu ledním. O jeho původu a vývoji jsem četl už mnohokrát, a také proto jsem se rozhodl, že na toto téma napíši článek...

Medvěd lední, latinsky Ursus maritimus, je největším suchozemským masožravým savcem na Zemi. Když se velký samec polárního medvěda postaví na zadní, může dosáhnout výšky přes 3 metry. Hmotnost takového samce se může pohybovat v rozmezí 350 až 700 kilogramů, samice dosahují poloviční hmotnosti. Někteří medvědi hnědí z aljašského ostrova Kodiak sice bývají stejně velcí jako medvěd lední, ale přesto je právě polární medvěd největším druhem medvěda. Tento symbol Arktidy, který je v současnosti klasifikován jako zranitelný, se vyvinul teprve nedávno. Kde však hledat původ medvěda ledního? Zdá se, že medvěd lední se vyvinul z medvěda hnědého. To není příliš překvapivé, protože v zajetí se oba druhy vzájemně křížily a výsledkem byli hybridi, kteří byli stále plodní. Rozdíl mezi medvědem ledním a medvědem hnědým není tak velký, jak by se mohlo zdát. A navíc je medvěd lední poměrně mladým druhem; objevil se na Zemi před méně před 200 000 lety. Je pravděpodobné, že v době před 200 000 až 150 000 lety došlo k izolaci medvědů hnědých z východní Sibiře. Vliv na to mělo pleistocénní zalednění. Zvířata, která byla přírodními podmínkami hnána na sever, na území zaledněného Severního ledového oceánu, se postupem času měnila z všežravců, kterými medvědi hnědí jsou, v hyperkarnivory. Aby v tomto prostředí přežili, museli se specializovat na požírání masa. Jejich špičáky se prodloužily. Čenich se také prodloužil. Srst samozřejmě během času změnila barvu; z hnědé na krémově žlutou až bílou (dospělí medvědi lední nikdy nejsou zcela bílí, ale mláďata se rodí s bílou srstí). Nejstarší nalezenou fosilií medvěda ledního je čelistní kost, jež byla roku 2004 objevena na ostrově Prince Charles Foreland na norských Špicberkách. Je stará 130 000 až 110 000 let. V podstatě dokazuje, že zhruba před 150 000 lety se mitochondriální DNA ledního medvěda začala význačně lišit od mitochondriální DNA medvěda hnědého. Pozdější výzkum však ukázal, že medvěd lední se od medvěda hnědého oddělil možná již před 400 000 lety...