Včera večer jsem si jen tak pročítal knížky o zvířatech, včetně těch od Nigela Marvena a Steva Backshalla. Nějak jsem se opět dostal ke čtení o jednom z mých nejoblíbenějších savců, medvědu ledním. O jeho původu a vývoji jsem četl už mnohokrát, a také proto jsem se rozhodl, že na toto téma napíši článek...
Medvěd lední, latinsky Ursus maritimus, je největším suchozemským masožravým savcem na Zemi. Když se velký samec polárního medvěda postaví na zadní, může dosáhnout výšky přes 3 metry. Hmotnost takového samce se může pohybovat v rozmezí 350 až 700 kilogramů, samice dosahují poloviční hmotnosti. Někteří medvědi hnědí z aljašského ostrova Kodiak sice bývají stejně velcí jako medvěd lední, ale přesto je právě polární medvěd největším druhem medvěda. Tento symbol Arktidy, který je v současnosti klasifikován jako zranitelný, se vyvinul teprve nedávno. Kde však hledat původ medvěda ledního? Zdá se, že medvěd lední se vyvinul z medvěda hnědého. To není příliš překvapivé, protože v zajetí se oba druhy vzájemně křížily a výsledkem byli hybridi, kteří byli stále plodní. Rozdíl mezi medvědem ledním a medvědem hnědým není tak velký, jak by se mohlo zdát. A navíc je medvěd lední poměrně mladým druhem; objevil se na Zemi před méně před 200 000 lety. Je pravděpodobné, že v době před 200 000 až 150 000 lety došlo k izolaci medvědů hnědých z východní Sibiře. Vliv na to mělo pleistocénní zalednění. Zvířata, která byla přírodními podmínkami hnána na sever, na území zaledněného Severního ledového oceánu, se postupem času měnila z všežravců, kterými medvědi hnědí jsou, v hyperkarnivory. Aby v tomto prostředí přežili, museli se specializovat na požírání masa. Jejich špičáky se prodloužily. Čenich se také prodloužil. Srst samozřejmě během času změnila barvu; z hnědé na krémově žlutou až bílou (dospělí medvědi lední nikdy nejsou zcela bílí, ale mláďata se rodí s bílou srstí). Nejstarší nalezenou fosilií medvěda ledního je čelistní kost, jež byla roku 2004 objevena na ostrově Prince Charles Foreland na norských Špicberkách. Je stará 130 000 až 110 000 let. V podstatě dokazuje, že zhruba před 150 000 lety se mitochondriální DNA ledního medvěda začala význačně lišit od mitochondriální DNA medvěda hnědého. Pozdější výzkum však ukázal, že medvěd lední se od medvěda hnědého oddělil možná již před 400 000 lety...
9 komentářů:
Zajímavý článek. Můžeš mi doporučit nějakou knížku od Nigela?
[1]: Mám zatím jen tři: Giants (ke stejnojmennému seriálu z roku 1999), Nigel Marven's Animal Vampires a Nigel Marven's Giant Creepy Crawlies (k hodinovým dokumentům Bloodsuckers z roku 2000 a Giant Creepy Crawlies z roku 2001). Určitě můžu doporučit všechny, je to pěkné počtení v angličtině. Nigel ví moc dobře, jak srozumitelně předkládat čtenářům/divákům informace. :-) Druhá a třetí jmenovaná jsou malé, asi tak stostránkové knížečky, Giants je docela velká kniha. Pokud nesáhneš po těch menších (jež taky doporučuji), určitě si přečti Giants. :-) Ale všechny jsou moc fajn. Na Amazonu se dají objednat za slušnou cenu a v perfektní kvalitě.
Moc děkuji. :-) Já ještě žádnou nemám, což je hrozná ostuda, protože Nigel patří k mým oblíbencům. Určitě to ale brzy napravím.
[3]: Já dostal k Vánocům první knížku od Nigela až devět let poté, co jsem jej začal sledovat. :-D Takže není ostuda, že ještě žádnou nemáš... :-) S Nigelem bych se moc chtěl setkat. Prý je hrozně přátelský a vtipný. :-D
Taky bych ho ráda potkala. Je to jeden z mých "dětských snů". Doufám, že se někdy potkáme. Tobě taky přeji hodně štěstí. Třeba se ještě někdy objeví tady u nás, v ČR.
Hezký článek. :)
[5]: Bylo by fajn, kdyby Nigel zase přijel... Naposledy tu byl v roce 2008, to navštívil Olomouc, protože byl jedním z hlavních hostů AFO. :-D Minulé léto přijel do jižních Čech můj další oblíbený moderátor dokumentů o zvířatech, Nick Baker. Toho bych taky chtěl potkat. :-)
Opět zajímavý článek. Početl jsem si. Nigel je prima popularizátor.
Zajímavé téma. :) HAASi, používáš ten program na detekci podvodných IP adres, který jsem ti doporučil?
Okomentovat