Lovci kryptidů 3: Sen se hroutí (1/5)

Po většinu třetí série existovaly dva světy: původní dimenze a paralelní dimenze. Ve druhé kapitole třetí série, Multiverse, bylo odhaleno, že se do paralelní dimenze lze dostat skrze portál nacházející se v konžském pralese. Za ním se nachází lavenhamský les v Anglii. Mysl nově příchozích do paralelní dimenze je záhadně přemístěna do těla jejich "dvojníka", který v paralelní dimenzi žije. Ve třetí kapitole, Schizma, došlo k rozdělení týmu. Jack, Pauline a Roger, kterým občas pomáhají agentka Kentová a Jackův kamarád Mike Brown, zůstali v původní dimenzi. Jejich úkolem bylo pokračovat v hledání kryptidů a ochraně naší planety před takovými, jako je kovový muž Metaller. V paralelní dimenzi se s cílem pouze hledat kryptidy, po staru jako v první sérii, vydali Pierre, Akihiko, Fahad, Kate a Ewet, kterým dělá společnost Pierrova v původní dimenzi zesnulá, ale v paralelní dimenzi stále žijící sestra Sabine... Na konci posledních dvou kapitol, Kovový muž na útěku a Za irskými skřítky, se objevila jakási neurčitá bytost, jež životy Lovců kryptidů v paralelní dimenzi sleduje. Přišel čas, aby bylo odhaleno, co je paralelní dimenze zač... Sen se hroutí.

LOVCI KRYPTIDŮ 3: SEN SE HROUTÍ, ČÁST PRVNÍ:

Kolem základny Lovců kryptidů bylo temno. Tma by se snad dala krájet. V pozdních nočních hodinách z nějakého důvodu vypadla elektřina v této části jižního Londýna. Jen málokdo si toho povšiml. Všichni hluboce spali. Po několika hodinách nepřerušeného spánku se konečně probudil malý Tatzelwurm, který spal v košíku pro kočky vedle Rogerovy postele. Začal mňoukat. Roger se těžce převalil. Očividně ho Tatzelwurmovy hlasové projevy probudily. Malý kryptid, napůl kočka, napůl červ, neustával v mňoukání a vrnění. Roger se znovu převalil. "Tiše," řekl pomalu unaveným hlasem. Malý černý přízrak skočil do jeho postele a zatlačil svou hlavičkou na Rogerovo čelo. "Nech mě," řekl naštvaným, nepříjemným hlasem Roger a Tatzelwurma odstrčil na kraj postele, až musel malý kryptid seskočit dolů. Jenže hned nato zase vyskočil za Rogerem a tentokrát ho sekl drápkem do ruky. Roger se rychle posadil a pokusil se rozsvítit lampičku. Nešlo to. Roger, zpočátku naštvaný na malého kryptida, jehož projevy považoval jen za zlobení a škádlení, začal přemýšlet. Jistě musela vypadnout elektřina, a když vypadla elektřina, byly oslabeny ochranné systémy základny! Malý Tatzelwurm byl vybaven sluchem mnohem lepším než jakákoliv lidská bytost. Určitě něco zaslechl! Roger vyšel ze svého pokoje pouze v tričku a šortkách, a bosý. Měl v ruce svou laserovou pistoli a svítil si diodovou baterkou. Pomalu sestoupil po schodech do přízemí. Vešel do hlavní místnosti. "Hm... Nic tu není," zašeptal si pro sebe ještě stále trochu znaveným hlasem. Jelikož nechal dveře do svého pokoje mírně pootevřené, vyklouzl Tatzelwurm z jeho pokoje a jako divý uháněl do přízemí. Zastavil se před hlavní místností. "Zpátky do mého pokoje, uličníku. Už ať tě tu nevidím! Ještě rozcupuješ koberec!" zasyčel Roger. Tatzelwurm na něj pohlédl svýma svítivýma očima ve snaze něco Rogerovi říci, ale neměl talent používat lidský jazyk. Aby Rogerovi naznačil to, co mu chtěl říci, začal uhánět k vedlejší místnosti. Roger si moc dobře uvědomoval, že to znamená něco moc důležitého. Dohnal Tatzelwurma. Otevřel dveře, u kterých jeho mazlík stál. Ocitl se ve skladu dokumentů, fotografií kryptidů a videozáznamů. Světlo jeho baterky pronikalo mezi krabicemi. Ale ať Roger zkoumal temnou místnost, jak mohl, nic zde neviděl. Pak se ale pootevřenými dveřmi dovnitř prosoukal malý Tatzelwurm a začal vydávat výhružné, agresivní hrdelní zvuky. Přitom hleděl na strop. Roger naň posvítil a spatřil muže, který se na stropu držel s pomocí jakýchsi hřebíků, které do něj zabodl. "Hej!!!" zařval Roger a vztáhl na muže pistoli. Nestačil však vystřelit. Muž seskočil a kopl ho do ruky. Pokusil se o útěk z místnosti, jenže Tatzelwurm mu skočil na hřbet a zakousl se do jeho tlusté černé bundy. Roger se rychle vzpamatoval z rány, kterou dostal, a chytil vetřelce zezadu za krk. Přimáčkl ho obličejem ke zdi. Vetřelec se však chytil jeho ramene, vyskočil, a div Rogerovi nezlomil vaz, když se jediným výskokem dostal z jeho sevření. Odhodil Tatzelwurma, stále se držícího bundy a počal s útěkem. V chodbě ovšem dostal ránu laserem nejnižšího stupně, a to přímo do kříže. Zůstal ležet na zemi. Roger k němu přiběhl a osvítil jeho tvář. Vetřelec měl černou masku s jednoduchým symbolem na čele. "Black Spier!!!" vyhrkl Roger. "Taky vás rád vidím," odpověděl vetřelec. "Mysleli jsme, že jste umřel v Temži*," řekl Roger. "Já nikdy neumírám," odpověděl se smíchem Black Spier a kopl Rogera kolenem do zubů. Vyběhl ven ze základny a sedl si na motorku zaparkovanou jen kousek od budovy. Pohotový Roger vletěl jako blesk do garáže a také sedl na motorku. Brzy Black Spiera dohnal. Jakmile byl na dostřel, zmáčkl spoušť laserové pistole a hra skončila. Black Spier zůstal ležet na silnici vedle spálené motorky...

Dalšího dne navštívili Roger a Jack nočního vetřelce na policejní stanici. "Byl to on, kdo vypojil elektřinu v celé části města. Šikovný chlápek. Asi víte, že je Američan. Škoda, že nedělá pro FBI, CIA nebo tak něco," řekl jim seržant a pak je s ním nechal samotné v malé šedé místnosti. Black Spier seděl na židli, samozřejmě odmaskován, a se spoutanýma rukama. "Když vás vidím, vzpomínám si na naše poslední setkání tady v Londýně. Shodil jsem vás z pořádné výšky, když jsme spolu letěli. S pomocí mého jetpacku. Kdy to bylo? V červnu?" promluvil Jack. Black Spier se zlostně zasmál: "Byla to pecka, spadnout do vody z té výšky, ale přežil jsem. A najít práci v Británii nebylo těžký." "Proč jste se vloupal do naší základny? Co jste chtěl?" zeptal se Roger. "Když vám to řeknu, nic nezkazím. Balík, který jsem měl za tenhle čin dostat, mi už stejně nepřijde. A navíc nejsem svému zaměstnavateli příliš věrný, to uznávám," řekl Black Spier. Jack a Roger se na sebe s úsměvem podívali. "Ale ale," řekl Roger s trochou ironie v hlase. "Stephen Barry, určitě ho znáte, takovej ten ošklivej chlap s nepěknou jizvou po drápech na ksichtu, mě sem poslal. Měl jsem mu obstarat informace o tom portálu v Kongu," vysvětloval Black Spier. "Stephen Barry je na svobodě?! Jakto?! V prosinci jsme ho přece dopadli a předali spravedlnosti," rozčilil se Jack. "No, víte jak to chodí se spravedlností a velkými padouchy. Zavřete je a oni se stejně vždycky vrátí. Dáte někoho do vězení, pronikne tam pár expertů, vybijou všechny poldy, a osvobodí padoucha," usmíval se Black Spier. "Jenže ty informace jsi Barrymu nepřeposlal," řekl Roger. "Jo, přeposlal. Vofotil jsem je a poslal mu je na e-mail. A mimochodem, všechny dokumenty máte ve skladu krásně přehledně uspořádány. Najít to nebylo těžký," řekl Black Spier. Jack měl pocit, že mu bude muset dát ránu pěstí, ale ovládl se. Po tomto rozhovoru okamžitě uvědomil agentku Kentovou, která vyslala k portálu do Konga skupinu pětačtyřiceti vojáků, jimž velila.

Bylo pozdě. Barry a jeho lidé čekali před portálem už v době, kdy jim byly odeslány informace o něm a o málo poznaných zákonech paralelní dimenze. Jakmile o paralelní dimenzi věděli přinejmenším tolik, co Lovci kryptidů, prošel Barry a jeho tři lidé sk
rze portál. Probrali se každý jinde, ale se svou myslí z původní dimenze. Získali na půdě Spojených států letoun a přeletěli do Nikaragui. Čekali, že právě tam najdou Deylina Nieta, jenž zůstal v paralelní dimenzi uvězněn jako bezdomovec na předměstí Granady. S pomocí místních orgánů jej nalezli, přeletěli do lavenhamského lesa, a prošli portálem nazpět do původní dimenze. To zrovna v době, kdy se američtí vojáci střetli s Barryho lidmi. V okolí portálu nastala další krvavá přestřelka, rozhodně ne první v posledních měsících. Barry, jeho tři blízcí spolupracovníci a osvobozený Nieto pak opět zamířili do Spojených států. Vojáci agentky Kentové byli z velké části pokořeni. Agentka samotná se musela skrýt v hloubi pralesa. V pozdních odpoledních hodinách tam narazila na dvě Crocotty. Zbytek dne pak strávila na větvi vysokého pralesní velikána, a dvě zlé Crocotty na ni zezdola štěkaly, čekajíce, až jejich oběť sleze. Vzdali to až poté, co zvířata postříleli přeživší vojáci a pomohli agentce dolů... Mise dopadla katastrofálně.

Zatímco se v původní dimenzi opět dávali dohromady staří nepřátelé Lovců kryptidů, užíval si druhý tým v paralelní dimenzi studium videozáznamů, které pořídil na své nedávné výpravě na východ Anglie. S pomocí fotopastí se jim podařilo získat úchvatné fotografie kryptida zvaného Black Shuck. S tímto psu podobným ďábelským tvorem se již někteří z nich seznámili v původní dimenzi, Pierre a Kate si dokonce vzpomněli, jak byl jeden z nich přímo před jejich zraky zastřelen již nežijícím zabijákem kryptidů Gregorym Martinem**. "Nádherné fotky," pochvaloval si to Pierre. "Nádherné fotky, úchvatné záběry... Musíš všechno takhle komentovat, Pierre? Furt samý 'úžas', 'krása'... Ty mě fakt štveš!" naštvala se zničehonic Sabine. "Ale no tak, ségro, člověk musí něco ocenit," odpověděl na to Pierre. "Pche... Všechno je 'podivuhodné' a 'obdivuhodné', 'úžasné' a 'překvapivé', 'fascinující'... Štvete mě všichni. Mluvte normálně. Chovejte se normálně," pokračovala Sabine. "Tak hele, dámo, přestaňte se nafrňovat, nebo vám jednu fláknu do ksichtu!" naštval se Akihiko. "Akihiko, je to moje sestra! Takže toho laskavě nech!!!" vykřikl Pierre. "Nějak moc ji bráníš. Sabine nás všechny jen kritizuje. Nedá se s ní pracovat," vložil se do diskuse Fahad. "Možná nakonec nebylo tak špatně, že ji Sam Weber zastřelil," ozvalo se. "Co?!" vykřikl Pierre. Otočil se na Sabine. To ona takto promluvila. "Seš normální, ségro?!" vyděsil se Pierre. "Cože? Já že nejsem normální? Já jenom říkám, že se moc vyžíváte v těchhle pitomých přídavných jménech!" odpověděla uraženě Sabine. "Ne, to cos řekla. O Weberovi. O tvé smrti v původní dimenzi," mluvil dále Pierre. "Nic takového jsem neřekla," zněla její odpověď. "Fakt nic takového neřekla," odpověděli všichni. Pak se sebrali a odešli z místnosti. Pierre zde zůstal sám. Seděl na židli a přemýšlel o tom, co slyšel. Slyšel to jen on. A nikdo jiný. Sabine řekla něco, co nikdo jiný neslyšel! Vždyť to bylo bláznivé. Takhle ani nemluví. Ona pořád jen ostatní kritizuje, má tvrdé sarkastické poznámky... Ale takhle by o sobě nikdy nemluvila. A navíc ve třetí osobě. A přesto to řekla ona. Nebo ne?

Najednou Pierre ucítil bodavou bolest v hlavě. Měl pocit, jako by mu lebeční kosti od sebe odštípávala neviditelná dýka. Když pronikla do jeho mozku, začalo to pálit. Pierre měl mžitky před očima. Křičel, ale nikdo ho neslyšel. Nikdo mu nedokázal pomoci. Náhle vše skončilo. Pierre otevřel oči. Všude kolem něj byly hvězdy. Bylo tu chladno. Levitoval ve vzduchoprázdnu. "Co?!" zařval nevěřícně. Pod nohama měl planetu Zemi. Byl ve vesmíru. Ale jistě ne doopravdy. Dalo se tu dýchat. Byla to nějaká iluze. Ano, nejspíš byl pořád v poradní místnosti v základně Lovců kryptidů, ale jeho mozek vnímal něco úplně jiného. Z dálky na něj mávala obrovská fialová ruka. Blížila se. Pak se objevila i obrovská hlava. Byl to snad člověk? Či něco jiného? Hlava tvaru vejce s bílýma očima bez zorničky. "Pierre Leroy," ozvalo se z neotevírajících se úst té bytosti. "Co má tohle znamenat?! Co jste zač?! Co je to se mnou?!" křičel Pierre. "Bude pro tebe snazší, když mi budeš říkat The Father. Abys to pochopil, jsem entita, která vytvořila tuto paralelní dimenzi. Jen pro tebe, Pierre. Jen pro tebe a tvé přátele. Celá paralelní dimenze sestává z vašich snů... Toužils po žijící Sabine. Je zde. Akihiko Yukimura chtěl rodiče a bratry, které mu zabili. Má je zde. Fahad Ghazalli chtěl, aby na světě nebyla šikana menšin. Takový je tento svět. Chtěli jste jen hledat kryptidy, nic jiného. A v tomto světě tak činíte... Je to ideální svět," vysvětlila vše rychle ta fialová bytost. "The Father... Tvůrce paralelní dimenze... Co... Takže... Tohle je..." koktal Pierre. "Je to skutečnost, kterou jsem vytvořil pro vás. Dlouho jsem vás sledoval. A chtěl jsem s vámi experimentovat," promluvila opět ta entita. "Takže je to trik? Není to skutečné?! Nebo co?! Nechápu to!!!" řval Pierre. "Je to skutečné. Paralelní dimenze existuje," odpověděl The Father. Pierre zpozoroval, že teprve teď se začínají pohybovat jeho rty. "Ale už nebude. Je konec, Pierre. Konec mého experimentu," řekl The Father. Pierre měl pocit, že padá. Když otevřel oči, ležel na podlaze v poradní místnosti. "Pierre, jak dlouho si budeš měnit slipy? Jedeme!!!" zlobila se Sabine, bušící na dveře. "Už jdu, sestričko, už jdu," odpověděl udýchaný Pierre. V chodbě byla zapnutá televize. "To musíš vidět, Pierre! Celá Čína a Sibiř zmizely. Není tam nic. Prázdnota! Astronomové hlásí, že mizí hvězdy z oblohy. Vesmír zaniká! Tenhle svět zaniká!!!" komentoval to Akihiko. "To snad ne!" řekl nevěřícně Pierre. Začaly mu téci slzy...

* - Black Spier byl shozen Jackem Owenem do Temže ve 12. kapitole 2. série "Vězni války"

** - Lovci kryptidů 2: Trofeje - Gregory Martin legálně zabil Black Shucka, aby si ho vycpal

Je toto začátek konce? Co ta entita zvaná The Father udělá s Pierrem a jeho přáteli? Zanikne nakonec paralelní dimenze, která, jak již víme, byla touto entitou vytvořena jen jako experiment? Pokračování příště...