V roce 2015 popsali čínští vědci zvláštní druh hupehsuchiána, diapsidního plaza blízce příbuzného ichtyosaurů. Eretmorhipis carrolldongi by teoreticky mohl odborníkům odhalit, odkud vlastně slavní mořští plazi druhohor pocházejí. Tento nepříliš velký, jen 70 centimetrů dlouhý vodní plaz žil před 250 miliony let na území Číny; jeho fosilie byly nalezeny v provincii Chu-pej v centrální Číně. Donedávna měli vědci ke studiu pouze jeden exemplář, a tomu navíc chyběla lebka. Dva další exempláře však byly nalezeny v roce 2018, z nichž jeden je takřka kompletní a lebka mu naštěstí nechybí. A tak nyní paleontologové z University of California začali odhalovat další z Eretmorhipisových tajemství... Jedním z nejpodivnějších současných savců je ptakopysk, australská specialita, která jistě raným průzkumníkům "země tam dole" musela připomínat hybrid mezi kachnou a bobrem. Neexistuje žádný žijící tvor, který by se ptakopyskovi podobal. Nicméně Eretmorhipis, přestože byl plazem, měl se současným ptakopyskem něco společné. A to onen podivný kachní zobák. Kromě toho se mu ale podobal i tuhým tělem, blánami mezi prsty všech čtyřech končetin a malýma očima. Každopádně ten bizarní zobák, tvořený chrupavkou, mu pomáhal hledat potravu v mělčinách. Zřejmě jej strkal do písku na dně a hledal s jeho pomocí malé živočichy, které pak polykal. Sice nevíme, co přesně Eretmorhipis požíral, ale je jisté, že byl masožravcem, a vzhledem k jeho velikosti se dá předpokládat, že se jeho kořistí mohli stávat korýši, červi a další malí bezobratlí. Zobák byl pokryt receptory, jež byly schopny zaznamenat jakýkoliv drobný pohyb ve svém okolí... Byl to velice zajímavý živočich a my o něm nyní víme něco víc. Třeba v budoucnu poskytne i více informací o historii samotných hupehsuchiánů a také jejich příbuzných, rybovitých ichtyosaurů, jejichž původ je přece jen stále zahalen tajemstvím...
Žádné komentáře:
Okomentovat