V čísle žurnálu Current Biology vydaném 29. listopadu 2018 byl popsán zajímavý, nově popsaný pravěký kytovec: Maiabalaena nesbittae. Žila v období Oligocénu, před 33 miliony let, tam, kde se dnes rozléhá americký stát Oregon, a dorůstala délky okolo 4,5 metru. Může být zajímavým mezičlánkem v historii kytovců. Jak víme, největší tvorové naší planety se živí planktonem, drobnými zvířátečky, jež se nechávají unášet oceánem. Cedí je z vody přes kostice, útvary umístěné v čelistech právě neozubených kytovců. A ty se vyvinuly ze zubů. Dalo by se tvrdit, že vývoj zubů v kostice je evolučním krokem tak úžasným, že jej můžeme srovnat s evolucí plazích šupin v peří, ke kterému došlo v druhohorách. Ale kostice nejsou jako zuby, nejsou tvořeny zubovinou, vlastně je tvoří keratin, tedy látka, která tvoří naše nehty a vlasy. To je na celé transformaci ještě zajímavější - keratin zkrátka během vývoje nahradil zubovinu. Ta se ale musela ztratit už někdy předtím; samozřejmě se zuby nepřeměnily v kostice! Ale kdy k tomu došlo? Právě Maiabalaena by mohla poskytnout odpověď, poněvadž tato velryba neměla ani zuby, ani kostice. Byla tedy dlouho hledaným mezistádiem. Kytovci, mezi jejichž potomky měl i být i největší kosticovec plejtvák obrovský, největší tvor historie naší planety, ztratili zuby někdy na konci Eocénu nebo na začátku Oligocénu, právě tehdy, když žila Maiabalaena. Odborníci nyní předpokládají, že trvalo 5 až 7 milionů let, než prázdné místo v tlamě vyplnily kostice. Jak ale Maiabalaena přijímala potravu? Že neměla zuby, to ji příliš neomezovalo. Z nalezené fosilie je patrné, že na čelistní kosti se upínaly silné svaly, velryba tedy byla vybavena velice silnými tvářemi a zatahovatelným jazykem. Vodu klasicky vsávala do tlamy, právě pomocí tváří a jazyka, a pak polykala všechny malé živočichy, maximálně velikosti sardinek, kterými se živila.
Za informace a obrázek vděčím webu Science Daily. Doufám, že Vás článek o neozubené a "neokostnicené" pravelrybě zaujal...
1 komentář:
Test komentáře.
Okomentovat