Skupinou živočichů, které jsem se donedávna na tomto blogu příliš nevěnoval, pomineme-li mé popisky některých z jejich prvohorních zástupců, jsou ryby. Tito obratlovci jsou však velice zajímaví. Psát ovšem o rybách nějak systematicky třeba z taxonomického pohledu, jako jsem to nedávno učinil v případě žraločích řádů, by však asi nemělo smysl. Proto jsem se rozhodl začít s tímto letním projektem, který se zaměří na kuriozity ve světě ryb...
Ryby (Osteichthyes) jsou obrovskou skupinou obratlovců, která se objevila už v období Kambria a dala základ všem ostatním, evolučně mladším skupinám obratlovců snad jen s výjimkou paryb. Moderní ryby se poprvé objevují ve fosilním záznamu v Siluru až Devonu, přičemž se některé skupiny od té doby změnily jen málo... Podle odhadů žije v současné době na naší planetě 24 000 až 30 000 druhů ryb, což z nich samozřejmě činí největší skupinou obratlovců vůbec! Některé druhy jsou velmi dobře známé a setkáváme se s nimi na našem talíři. Jiné jsou tak málo prozkoumané, že o nich nevíme takřka nic, a neustále jsou objevovány nové, dosud nepoznané druhy... V seriálu Zvláštnosti ve světě ryb se podíváme na některé výstřednosti v rybím světě, jak ostatně napovídá samotný název. Jsou některé současné ryby schopné chodit po souši? Rodí některé ryby živá mláďata? To jsou jen některé z otázek, na něž dostanete odpovědi...
ZVLÁŠTNOSTI VE SVĚTĚ RYB
CHODÍCÍ RYBY
Je to asi jeden z nejobecnějších faktů, který všichni známe už od nejútlejšího dětství. Ryby žijí ve vodě, dýchají žábrami, jsou vybaveny ploutvemi, s jejichž pomocí plavou... Asi nemá cenu vysvětlovat nic víc. Asi nenajdeme člověka, který by se nesetkal s rybou a nemohl si ji prohlédnout, a když už ne v přírodě, tak alespoň v supermarketu, doma na talíři nebo v knížkách a na internetu... Jistě, je to pravda, ryby jsou vodními obratlovci a všichni je máme s vodou spojeny. Avšak i mezi nimi se najdou podivuhodné výjimky, ryby, které dokáží chodit po souši. Dnes díky nesčetnému množství zvířecích encyklopedií a dokumentárních pořadů o takových rybách většina lidí ví, ale přesto... Jak třeba tyto chodící ryby žijí? A jak dokáží vydržet nějakou dobu bez vody?
První chodící ryby se objevily už v prvohorách. Do skupiny ryb, tedy Osteichthyes, patří všichni nozdratí, latinsky Sarcopterygii. Mezi ně se řadí i Tiktaalik, pravděpodobně jeden z nejbližších příbuzných vůbec prvních tetrapodů, tedy čtyřnožců. Zvířat, mezi něž patříme koneckonců i my. Tiktaalik zřejmě nedokázal pochodovat, avšak byl schopen se pohybovat například přes kusy souše mezi jezery. Žil v Devonu před 375 miliony let a jeho fosilní pozůstatky se našly na ostrově Ellesmere v Kanadě... Možná po vzoru tohoto prapředka obojživelníků, i když těžko říci, zda byl opravdu jejich předkem, možná spíše příbuzným, se po souši pohybují dnešní "chodící ryby"...
Chodícími rybami jsou obvykle ryby obojživelné, které vydrží nějakou dobu mimo vodní prostředí. Nejznámějším příkladem jsou lezci, tedy podčeleď Oxudercinae z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae). V současnosti je uznáváno deset rodů zahrnujících přes 30 druhů. Lezci žijí v indopacifické oblasti a také na africkém pobřeží Atlantského oceánu. Dokáží žít mimo vodu, jelikož si udržují vlhkost v žaberních štěrbinách. Jsou však schopni dýchat i vzdušný kyslík svou bohatě prokrvenou vlhkou pokožkou. Obvykle žijí v mangrovových porostech, které bývají pravidelně zaplavovány. Lezci se tedy na souši ocitají při odlivu. Nedokáží chodit, přece jen mají ploutve, nikoliv nohy jako my, místo toho lezou. Používají přitom svůj svalnatý ocas i dobře vyvinuté prsní ploutve. Čiperně se pohybují po bahnité zemi a sbírají červíky, malý hmyz a další bezobratlé. Hlaváčovití jsou obecně karnivorními až planktivorními rybami, živí se tedy především živočišnou potravou.
Kůže lezců jen velmi pomalu vysychá, což jim skutečně umožňuje žít dlouho mimo vodu. Některé druhy lezců bývaly dokonce pozorovány i natočeny, jak šplhají po kořenech mangrovníků. Je to zvláštní. Čekal by člověk, že toto ryba dokáže?
Lezci však na souši nejen hledají potravu. Samci se také běžně předvádění jak svým sokům, tak samičkám. Svou mužnou sílu ukazují především tím, že poskakují po bahně. U některých druhů jsou samci teritoriální a na svém malém území nestrpí žádnou konkurenci.
Další rybou, jež je schopna se pohybovat po souši, je lezoun indický. Lezoun je vybaven nadžaberním orgánem, kterému se říká labyrint, jenž mu umožňuje dýchat vzdušný kyslík. Díky tomu je schopen vydržet i v pramálo okysličené vodě a díky silným prsním ploutvím je také schopen se překroutit přes nějakou tu překážku nebo dokonce, což bylo mnohokrát zaznamenáno, třeba "přejít" silnici. Kdo ví, možná i proto se lezounům připisují nadpřirozené schopnosti, přestože stejní lidé, kteří je považují za cosi výjimečného, je často loví - lezouni jsou konzumními rybami. Lezoun indický žije ve sladkých a brakických vodách jižní a jihovýchodní Asie. Jeho blízký příbuzný, africký ostnovec Ctenopoma multispine, je schopen něčeho podobného.
Jihovýchodní Asie se může chlubit ještě jednou chodící rybou. V angličtině se jí říká "walking catfish", tedy "chodící sumec" a to je koneckonců dost výstižné, protože opravdu jde o sumce a skutečně je schopen pohybu na souši, i když opět nejde o chůzi jako u čtyřnožců. Sumec Clarias batrachus, česky keříčkovec žabí, žije v pomalu tekoucích nebo stojatých vodách. Čas od času se objeví i v rýžovém poli. Voda ve stojatých jezírkách může vyschnout, a když se tak stane, sumec se po souši přemístí někam jinam, kde je voda. Když se ryba rozhodne vodu opustit, pokryje se její kůže hlenem, jenž znemožní kůži vyschnout. Živí se bezobratlými i detritem.
Zřejmě jste již o rybách schopných vydržet bez vody a dokonce schopných pohybu po souši slyšeli... Nebo Vás tento článek překvapil? Let me know in the comments below... Další část tohoto projektu napíši asi tak příští týden...
2 komentáře:
Zajímavé téma, těším se na pokračování.
Určitě by se do této skupiny mohl zařadit i hadohlavec nebo náš úhoř říční. :-)
Okomentovat