Správce dinosauřího parku - Střelba na moři

Další pátek, další Správce dinosauřího parku! Máme tu červen, horký měsíc, za kterého kdekdo tráví většinu svého volného času venku (včetně mě). A naši přátelé z Dinosauřího parku nemohou být výjimkou, až na to, že to není na suché zemi!

Střelba na moři

Věřte nebo ne, minulý týden se opravdu vydařil. Nemyslím to ale v dobrém, právě naopak. Víte, Dinosauří park začíná být opět středem pozornosti některých kriminálních živlů, tedy gangsterů a mafií. Alespoň se tak domníváme, protože se nás snaží někdo dostat. Snaží se nás podrazit, přechytračit, zničit naše plány a vůbec, donutit nás k tomu, abychom se vzdali svých dosavadních úspěchů. Charles trpí psychickými šoky (dobře, trochu to přeháním, jen někdy se u oběda chytne za hlavu, ani nevím kvůli čemu). Oliver netrpí psychickými šoky, vlastně netrpí ničím. Mě třeba trápí strach. Především po tom všem, co se událo během pondělí a úterý, nemohu v noci usnout. Někdy bych byl raději některým z našich prehistorických zvířat. Být tak malým Teleocerasem (samozřejmě bych nechtěl mít ve střevech nějakého nebezpečného prvoka), nebo třeba poklidným Plesiosaurem, plavajícím si v akváriu! Kéž by. Ovšem, nejhůře se cítím při práci s lidmi. Ne s našimi, ale s těmi mnohem nebezpečnějšími. I dravý Siamotyrannus není ničím v porovnání s tou bandou, se kterou jsme se na začátku týdne střetli... Ale popořádku. V pondělí ráno jsem se s Charlesem, Oliverem a Timem sešel v hlavní budově. Byli jsme tam jen my čtyři, nikdo jiný. Vedli jsme velice důležitou debatu na téma napadení našeho ostrova skupinou zločinců minulý týden. Jediný přeživší z té skupiny, jenž je vězněn ve Francouzské Polynésii, konečně prozradil, o co při incidentu vlastně šlo. Dvacetičlenná skupina se chtěla bezprostředně zmocnit hlavní budovy a pak už si nějak vydobít vládu nad parkem. Jak naivní! Ovládnout náš park, když jej střeží rangeři, máme spojení s americkými hlídkami a jsme plně vyzbrojeni, to je zkrátka nemožné. Během pondělního odpoledne však přišla hrůzná zpráva. Nějaký neregistrovaný křižník (mohu-li tak ty necky nazvat) se objevil poblíž východního přístaviště. Okamžitě směrem od něj vyplula do přístavu dvojice člunů. Byly k přecpání naplněné chlapy v černém, kteří drželi samopaly. Přístavní hlídka okamžitě upozornila jak mě, tak i rangery, jež neváhali ani vteřinu a na místo se okamžitě dostavili vrtulníkem. Jen tak pro informaci, o víkendu se k nám přidali dva noví rangeři, sice se jedná o experty na práci se zvířaty, ale nehrozí se ani střelbě po lidech, je-li to jejich úkolem. Zaběhl jsem za Charlesem, který se téměř zhroutil, ale vzal jsi příruční pistoli, nasedli jsme do jednoho z jeepů a vyjeli na místo. Já neměl sice žádnou zbraň, ale to vůbec nevadilo, stejně neumím mířit. Když jsme autem dojeli do přístaviště, zavládl naprostý klid. Vyběhli jsme s Charlesem ven a dívali se přes ploty porostlé tropickými popínavými rostlinami. Čluny se přibližovaly velmi pomalu. Přístavní hlídač vytáhl megafon a zařval na ně, co chtějí a proč jsou tu. Nedostalo se mu žádné odpovědi, čluny mířily stále blíže ke břehu. S Charlesem jsme se vydali rovnou k věži, kam nás samozřejmě hlídač okamžitě pustil. Ve chvíli, kdy dveřmi procházel Charles, se ozvala střelba. Omítka u dveří věže se ulomila-nějaký darebák střílel po Charlesovi!!! Nad přístavem už kroužil vrtulník s rangery a my dalekohledem zahlédli jednoho darebáka, který na něj samopalem míří...

Za pár minut se čluny dostaly na pláž. Všichni chlapi z nich vylezli, kupodivu nebylo jich tolik, kolik jsme předpokládali. Bylo jich snad jenom deset, to byla úleva. Jeden z nich se začal suverénně procházet po pláži. Samopal měl namířený do vzduchu. Další chlápek mířil přímo na helikoptéru. Hlídač se jich s pomocí megafonu hned zeptal, co chtějí. Zároveň dodal, že podruhé by už bylo slušné odpovědět. Ti darebáci to ale ignorovali. Nakonec jeden z těch zločinců po helikoptéře vystřelil. Byl na tom asi podobně jako já-také neuměl mířit! Zato rangeři mířit a střílet umějí, a hned ho jeden zasáhl. Na pláži se objevila první mrtvola. Zločinci to brali jako povel k hromadné střelbě. Pět z nich během přestřelky padlo, další skočili na čluny a ujeli, přitom byl zastřelen ještě jeden, jehož mrtvola byla později nalezena na moři. Loď, ze které vypluli, zmizela. Okamžitě jsme informovali vojáky Francouzské Polynésie a také americké hlídky, aby loď sledovali. Povedlo se jim ji zaměřit, na druhý den, v úterý, se totiž znovu přiblížila k našemu ostrovu. Tentokrát tu ale byli vojáci a střílelo se pouze do mořské vody. Loď brzy zmizela. Zjistilo se, že kotví v jednom z blízkých přístavů. Poskytovat kdekoliv jakékoliv informace by bylo asi trochu mimo, nic ještě není potvrzené, nicméně mohu přiznat, že si myslím jedno: Polská mafie. Uvidíme, zda se ještě o něco pokusí... Celý zbytek týdne byl jinak velice poklidný, s Fredem jsme se šli podívat na hnízdící Othnielie, jejich práce se jim zatím daří. Malý Giganotosaurus zase roste jako z vody, opravdu nevíme, co s ním uděláme. A Oliver zase chystá nějakou výpravu na Isle of Die... Problémy se zase vrací!

Doufám, že se Vám tato část líbila. Vím, že se tolik nevěnovala prehistorickým zvířatům, podobně jako část minulá, příště se to ale zase změní a opět se dočkáte více novinek ze života tvorů, jež Dinosauří park chová. Život v parku se zase vrací do starých kolejí, problémů je víc než dost a teď se do toho začínají motat i nějací velmi nepřejícní lidé! Pokračování za týden.