pondělí 29. června 2015

Velká evoluční odysea savců, část 1.: Zrození

Seriál Velká evoluční odysea savců jsem sliboval již u příležitosti Blogorgonopsidových šestých narozenin, před nedávnem se zde objevil trailer a teď, začátkem léta, série opravdu začíná! Popíšeme si v ní historii nás, savců, od raných počátků až po dnešní časy. Tato série bude mít veliké množství dílů a poběží zřejmě velmi dlouhou dobu, nicméně začíná již teď a já doufám, že se mi podaří vypsat vše podstatné... Evoluce savců je totiž dlouhá, je to vývojová odysea plná zvratů a překvapení...


Savci (Mammalia) jsou endotermní, tedy teplokrevnou, skupinou obratlovců, řadící se mezi čtvernožce. Typickým znakem všech savců je existence srsti, péče o mláďata, ve většině případů živorodost a kojení mláďat mateřským mlékem. Savci si však museli projít velmi dlouhou a strastiplnou cestou, než se jim podařilo rozšířit se po celé planetě a stát se nejvyspělejšími živočichy vůbec. Tento neuvěřitelný příběh o rozmanitosti, přizpůsobivosti a síle by nás měl zajímat, jelikož na jeho konci stojí náš druh. Chceme-li vědět, jak cesta savců k ovládnutí planety začala, musíme se začít nutně zabývat jejich nejdávnější minulostí. Dobami, kdy savci ještě neexistovali, ale Země už nosila jejich předky...

Kdy se vyvinuli první savci? Z čeho? Kteří tvorové byli jejich předchůdci? Abychom pochopili podstatu vývojové cesty savců až k nám samotným, musíme si zprvu položit tyto zásadní otázky. Jen pochopením minulosti třídy savců můžeme získat klíč k odhalení celé následující a strhující odysey. Kde se tedy vzali předci savců? Odpověď bychom mohli naleznout už ve vrstvách starých 300 milionů let. Datují se do období Karbonu, tedy předposlední geologické periody dlouhého údobí zvaného prvohory (Paleozoikum). Tehdy, během mladšího Karbonu stupně Pensylván, začala zlatá éra suchozemských obratlovců. Objevili se první diapsidi, původně primitivní plazi s dvěma spánkovými jamami, mezi jejichž potomky se o nějakých 70 milionů let později objevili první dinosauři, ptakoještěři a později i krokodýli. Spolu se však vyvinuli i synapsidi. Tato skupina zvířat zahrnuje savce a jejich dávné příbuzné či předky. Slovo synapsid, případně therapsid, jež je populárním synonymem, by se dalo používat i dnes a ve své podstatě je stálé platné. Typickým znakem synapsidů je přítomnost pouze jedné spánkové jámy v lebce. Pro někoho, kdo se však o prehistorii příliš nezajímá, bude určitě těžké uvěřit, že savci se vyvinuli z ještěrkám podobných živočichů, které bychom zkrátka nenazvali nijak jinak, než plazi. Je pravda, že plazi byli předky savců, stejně jako předky plazů byli obojživelníci a jejich předky byly zase ryby. Nakolik však víme, kteří tvorové se řadili mezi nejranější synapsidy a kteří dali, zdá se, skutečně vzniknout celé následující evoluční skupině, která zahrnuje i savce?


Nejstarší dosud známí synapsidi jsou vědcům dobře známí. Právě díky tomu to vše víme. Tři fosilní rody, Archaeothyris, Clepsydrops a Protoclepsydrops, žily před 306 miliony lety na území dnešního Nového Skotska v Kanadě. Byli to velmi primitivní suchozemští živočichové, vykazující charakteristické znaky svých obojživelných předků a v mnohém se výrazně podobající sauropsidům (plazům a ptákům). Tito malí hmyzožravci, ne delší než půl metru, však dali vzniknout skupině synapsidů. Po skončení Karbonu nastal Perm, kruté období planety Země, které vyvrcholilo největším masovým vymíráním vůbec. Během této éry, při níž se nesmírně ochladilo, později zase oteplilo, nastalo sucho po celé planetě a vulkány dominovaly světu, zažívali synapsidi asi nejrozmanitější dějství své dosavadní evoluce. Objevili se savcovití plazi. Už jen z názvu lze vyčíst, že šlo o plazy blízce příbuzné savcům, někdy se dokonce uvádí, že to již byli plazi ze savčí třídy. Měli šupiny, mnozí měli končetiny postavené po stranách těla jako dnešní varani a jiní ještěři, ale u mnohých se už vyvíjely pachové, a dost možná i mléčné žlázy. Mezi první savcovité a zároveň i první velké plazy se řadil Edaphosaurus. Tento dvouset kilový býložravec žil v Evropě před 290 miliony let a byl vybaven zvláštní plachtou na zádech. Není tak těžké určit, k čemu sloužila. Paleontologové přišli na to, že Edaphosaurus s její pomocí zřejmě ochlazoval anebo naopak zahříval své tělo. To byl ale neuvěřitelný skok vpřed. Díky této vlastnosti dnes umíme regulovat svou tělesnou teplotu. Tato vlastnost se stala základem života a přizpůsobení životním podmínkám všech savců. Rovněž došlo k velkému posunu v různorodosti therapsidů. Objevily se býložravé typy, jako byl právě Edaphosaurus, nebo naopak velcí masožravci včetně Dimetrodona nebo Ophiacodona. Savcovití plazi se rozšířili po celé planetě a narostli do všech možných tvarů a velikostí. Adaptovali se na život v drsném klimatu všech částí Země. V období Permu se navíc začaly všechny kontinenty spojovat dohromady a výsledkem byl jediný subkontinent, jenž existoval již na konci Permu. Nese jméno Pangaea a synapsidům i jiným tvorům umožňoval přecházet z jedné části světa do druhé po souši. Žádný kus pevniny neoddělovalo moře ani oceán. Ke konci Permu se již objevují vyvinutí savcovití plazi, vzhledem až nápadně připomínající savce, když vtom...


Mezi nejúspěšnější savcovité plazy své doby se s jistotou řadili Gorgonopsianti, jako byl Gorgonopsid (nebo-li Gorgonops longifrons), Lycaenops, Rubidgea a další. Tato masivní stvoření, masožravci s řadou zubů v tlamě a ostrými, prodlouženými špičáky, díky nimž připomínali křížence Tyrannosaura Rexe se šavlozubým tygrem, byla na vrcholu potravního řetězce. Existují i teorie o tom, že se u nich mohla vyskytnout prapůvodní srst. Konec Permu však zachvátilo nejničivější vymírání v dějinách naší planety a vymítilo 90 % všech živých organismů. Je těžké uvěřit tomu, že ty základní skupiny však přežily. Synapsidi byli mezi nimi a vláda savcovitých plazů pokračovala. Objevili se statní kannemeyeridi, jako Kannemeyeria, dicynodonti typu Lystrosaura a Placeriase. Stále více jim však konkurovala skupina diapsidů, která dosáhla úspěchu. Mezi malými, hmyz požírajícími diapsidy, archosaury jako byla Euparkeria, se objevila vlastnost, která jednoho dne měla synapsidy připravit o prvenství vlády planety. Dokonce ne na chvíli, ale na 170 milionů let. V období Triasu se začali vyvíjet čímdál více savcům podobné typy therapsidů, kupříkladu cynodonti. Mezi ně se řadil Cynognathus, což v překladu znamená "psí čelist". Už při pohledu na jeho lebku se člověku vybaví savec. Tito tvorové žili před 225 miliony let a z osrstěných nemotorných zvířat se již začaly tvarovat známé tváře. Tehdy však synapsidy předstihli dinosauři. Mnohým plazům se uvolnily přední končetiny a díky tomu začali běhat pouze po zadních. Byli rychlí, mrštní, dokonalí dravci. Získávali dominanci, stávali se vrcholovými predátory, ačkoliv ještě stále neměli zcela navrch. Mnozí savcotvární se museli uchýlit do skrytu...


Zatímco dinosauři nabírali na velikosti a ke konci Triasového období již někteří z nich běžně dosahovali délky přes 5 metrů, předci savců se neustále zmenšovali... První savci se objevili zhruba ve stejné době, jako jejich dinosauří přemožitelé. Dlouho ale zůstávalo otázkou, kde a kdy se vlastně objevili první savci. V roce 1973 trojice vědců uveřejnila popis řádu Morganucodonta, který zahrnuje přibližně 210 milionů let staré savce z Číny, Arizony, Afriky a západní Evropy. Pak byl ale roku 1990 učiněn překvapivý nález v Texasu. Šlo o lebku neskutečně miniaturního živočicha, který nemohl být ničím jiným, než savcem. Byl nazván Adelobasileus. Žil před 225 miliony let. Toto zvíře je dnes pokládáno za prvního pravého předka všech pozdějších a především dnešních savců, včetně nás...


Zdroje obrázků: nmnaturalhistory.org (první použitý obrázek v článku upraven autorem, poslední použitý obrázek bez úpravy), WikiMedia Commons (druhý použitý obrázek), BBC (třetí a čtvrtý obrázek v článku).

4 komentáře:

Ankylosaurus řekl(a)...

Moc krásný článek, opravdu se Ti povedl! :) Nechci Ti do toho rýpat, ale Pangea není subkontinent, ale superkontinent, asi sis popletl slova. Subkontinent je třeba Indický poloostrov. A poté bych se rád ještě vyjádřil ke slovu gorgonopsid. V dokumentech bývá většinou přiřazováno k rodu inostrancevia, pokud se však hovoří o gorgonopsidovi, myslí se tím člen čeledi gorgonopsidae, což není pouze gorgonops. Avšak Tvému článku to na kvalitě příliš neubírá, dávám Ti plný počet hvězdiček :). Měj se hezky :).

martinoraptor řekl(a)...

Tak to je fantastické!!! Ani se neptám jak dlouho ti zabralo to sepsat, tím článkem jsem opravdu ohromen a pokud budou i další díly takhle poutavé tak se na ně už opravdu hrozně těším.

HAAS řekl(a)...

[1]: Díky, ale já ve svých článcích Gorgonopsida uvádím jako Gorgonopse longifronse (podle Pravěk útočí a Putování s pravěkými monstry). :-)

dinosaurss řekl(a)...

Krásný a skvěle propracovaný článek, muselo ti to dát zajisté hodně práce! Vskutku moc pěkné!!..

Okomentovat

Nejčtenější