Centrosaurus

Centrosaurus ("rohy opatřený ještěr") byl velký ceratopsid žijící v období svrchní Křídy stupně campan před 75 miliony let. Tento mohutný herbivor je dobrým známým paleontologů, protože se z něj našlo nejméně 15 lebek, kusy kostí všech vývojových stádií a dokonce bylo jasně potvrzeno, že žil ve stádech. Autorem jména Centrosaurus je Lawrence Lambe, který tak zvíře pojmenoval roku 1904. Vybral opravdu příhodný název, neboť Centrosaurova hlava byla pokryta řadou rohů. Týlní štít jich nesl celou řadu, krátké rohy vystupovaly podélně po jeho stranách a nahoře se dva téměř dotýkaly, jak byly natočeny jeden k druhému. Nad každým okem se nacházel také jeden růžek, ovšem nejvýraznější a naprosto nepřehlédnutelný roh byl posazen na čenichu. Podobně, jako je tomu u jiných ceratopsidů, a to zvláště těch velkých, tento roh nemířil směrem dozadu, ale dopředu. Dinosaurus s ním teoreticky mohl napíchnout nepřítele. Jedna rána do břicha masožravého teropoda stačila k tomu, aby se dravec stáhl ve smrtelné bolesti a šoku. Centrosaurus byl tedy hrůzu nahánějící býložravec, nebyl tak úplně bezbranný. S délkou 6 metrů a váhou určitě přes 5 tun šlo o velké sousto. Přesto byl však loven, jelikož před 75 miliony let Severní Amerika hostila množství tyrannosauridů jako byli Daspletosaurus nebo Albertosaurus. Pozůstatky Centrosaura byly objeveny v kanadské provincii Alberta. Právě zde je spatřil i Lawrence Lambe, ale další kosterní pozůstatky byly objeveny i v americkém státu Montana. Mnohé kosterní pozůstatky dříve přisuzované rodu Monoclonius se ukázaly být nakonec Centrosauřími. V roce 2010 pak přišel opravdu skvělý nález-zpráva o hromadné smrti Centrosaurů, která se skutečně odehrála před 75 miliony let poblíž městečka Hilda v Albertě. Uhynuly zde desítky jedinců, jež smetla rozvodněná řeka. K přechodu přes řeku je mohla donutit migrace za potravou, na hnízdiště či útěk před dravci. Stádo bylo opravdu velké a jde o další důkaz toho, že někteří dinosauři se pohybovali ve stádech. Centrosaurus měl ve srovnání s ostatními ceratopsidy poměrně krátký ocas, pokud se dotýkal země, pak to byla pouze jeho špička. Šlo o výhradně čtyřnohé zvíře, narozdíl od některých protoceratopsidů se Centrosaurus nezvedal na zadní. Nohy byly těžké, sloupovité a drápy na nich připomínaly kopyta. Byl to býložravec a spásal nízko rostoucí vegetaci, od kapradin po výhonky stromů. Centrosaurus měl v každé polovině krčního límce velký otvor, tzv. fenestrel, který snižoval jeho váhu. Byly pokryty kůží a je pravděpodobné, že se na jejich okrajích držely silné žvýkací svaly. Velký centrosauří zobák jistě neměl problém s přelomením větve a člověku by ruku či nohu zlomil ve vteřině. Hlavu spojoval s krkem silný kulovitý kloub, jenž byl umístěn nezvykle vepředu asi na úrovni očí. To ale znamená, že veliký roh vyrůstající nad čenichem rovnou vyrovnával váhu a límce a tím pádem i samotné hlavy. Díky kulovitému kloubu mohl Centrosaurus v rychlosti otáčet hlavu, což bylo pro takové zvíře nesmírně důležité. Kvůli rozloze límce totiž Centrosaurus nemohl očima pohlédnout vzad, když to udělal, nic jiného než límec neviděl. Potencionální predátor se tedy mohl přiblížit zezadu a na dinosaura zaútočit. Centrosaurus tedy zřejmě při pastvě pohyboval hlavou ze strany na stranu a pozoroval okolí. Je ale možné, že Centrosaurovým protivníkem nemusel být vždy masožravec, ale také zástupce jeho vlastního druhu. Rýhy na zkamenělých kostech jiných rohatých dinosaurů, jako byl Triceratops, naznačují, že mezi sebou samci zápolili buďto o samici, nebo o teritorium. To samé se mohlo dít i u Centrosaurů. Tento dinosaurus tvořil vlastní podčeleď, Centrosaurinae, spolu se Styracosaurem je asi jejím nejznámějším členem...

Centrosaurus patří mezi celkem známé dinosaury, proto jeho popisky najdeme v celé řadě knih. Příklady jsou "Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat", "Dinosauři-průvodce 270 rody", "Planeta dinosaurů", zmíněn je i v knize "Velká obrazová encyklopedie-Dinosauři" a v mnohých dalších.

Příště Byronosaurus!!!