Rodičovská péče u pterosaurů

Palentologové během několika posledních let učinili zásadní objevy ve světě létajících plazů, nebo-li ptakoještěrů. Mezi ty nad ostatní vyčnívající nálezy patří odhalení toho, že ptakoještěři měli poměrně úzkou pánev, takže nerodili živá mláďata, ale kladli vejce, což potvrdily i loňské nálezy z Číny. Pterosauři vytvářeli také hnízdící kolonie. Žádný z těchto nálezů ale neposkytuje odpovědi na otázky, zda ptakoještěři o svá mláďata pečovali a starali se o ně alespoň několik prvních dnů po narození. Dalo by se však přijít na některá vodítka, jelikož většina ptakoještěrů soudě podle úzké pánve kladla vejce a žila v hnízdících koloniích, nejpravděpodobněji také stavěla hnízda z větviček a lístků. Pokud byli ptakoještěři teplokrevní, mohli na vejcích sedět, podobně jako to dnes dělají ptáci, narozdíl od dnešních studenokrevných plazů. Když se mláďata vylíhla a byla v podstatě malými replikami dospělců, tak jako je tomu dnes i u krokodýlů, hadů či ještěrů, pro rodiče zřejmě začínaly starosti. Někteří odborníci předpokládají, že ptakoještěři svá mláďata vykrmovali do té doby, než jim zesílila křídla a oni opustili hnízdo. Stejně to dělají i dnešní ptáci. Ti mořští, například nelétaví tučňáci nebo naopak skuteční vzdušní akrobati albatrosi, vyrážejí často na několik desítek dnů na lov na otevřené moře, nachytané ryby částečně natráví a po návratu do hnízda mládě nakrmí tak, že celkouvě teplou potravu vyvrhnou z jícnu přímo do zobáčku mláďátka. Takto se to opakuje mnohokrát, až nakonec z ptáčátka vyroste dospělec. Podobně to tedy mohlo fungovat i u ptakoještěrů, navíc by v takovém případě o mládě pečovali jak matka, tak i otec a společně by se ve vykrmování a hlídání mláděte střídali. Možná také rodiče zásobovali své potomky lekcemi létání, což dnes dělají i někteří ptáci či netopýři. Vědecky popsané nálezy Pterodactylů z Německa poukazují na mláďata s dlouhou létací blánou mezi prsty předních končetin, takže malí létaví plazi už zjevně byli schopni letu, ačkoliv měřili pouhých pár desítek centimetrů a ani ne půl metru. Mohl by však takový malý plaz jen tak sám vzlétnout? Pravděpodobně ne, takže mladí pterosauři se učili lekcím létání pod dohledem rodičů. Zatímco byli potravně závislí na rodičích a ti mládě na nějaký čas kvůli hledání ryb opouštěli, malí létající plazi sami třepotali poblíž rodinných hejn, až se létat naučili... Téměř veškeré dohady o rodičovské péči u pterosaurů bohužel nemohou být vědecky doloženy nálezy zkamenělin, potřebovali bychom spíše tato zvířata vidět naživo a přesně určit, jak to s nimi bylo. I těch pár objevů však některé z domněnek potvrzuje...

Obrázek namaloval Zdeněk Burian.

V blízké době očekávejte i další články o ptakoještěrech!