Obrázek týdne 22. 11. 2024

Za poslední týden se po celé střední Evropě citelně ochlazuje. V neděli mi v pražských ulicích vážně mrzly prsty a potřeboval jsem se v průběhu odpoledne ohřát v obchoďáku na Národní třídě, těsně před návštěvou přínosné venkovní přednášky o nerůstu v rámci klimatického programu studentstva Karlovky. I když tuto neděli má teplota v hlavním městě ČR vystoupat na 12°C, asi chápete, proč myslím na zimu, a proč jsem se tentokrát s Obrázkem týdne vydal jaksi chladným směrem. Pro vybrání tohoto nádherného díla jsem měl ale ještě jeden důvod. Sociální sítě totiž v posledních dnech ovládly rekonstrukce mláďat homotherií. Proč? Protože jedno takové, staré 36 000 roků, nedávno vydal sibiřský permafrost! Nebojte, samostatný článek o tom v příštích dnech napíši. Zatím si však užijte pohled na homotherií matku s mláďaty od talentované německé umělkyně AnimeLionessMika.

Popisek k obrázku: Samice dýkozubce druhu Homotherium latidens se svými mláďaty odpočívá na plochém skalisku za chladného jarního rána. Z tlamy vybavené 11 až 12 centimetrů dlouhými špičáky se jí dere teplý vzduch, zatímco po několikahodinovém spánku končí se zíváním. Zvedá hlavu a pozoruje své okolí - tiché, mrazivé, zdánlivě zbavené života. Malí dýkozubci se mají s příchodem nového dne celkem k světu. Jeden z nich vstává a odvažuje se ke krůčkům, jež ho odvádějí z plochého skaliska, na sněhem skoře pokrytou trávu, mezi níž se objevují první jarní květiny. Druhé kotě se ještě drží své matky. Je přilísáno k její levé přední končetině, a nehnutě hledí před sebe, snad mžourá unavenýma očkama. Kdo ví, jaký bude pro tato zvířata další den. Možná se setkají s některými z titánů doby ledové, kteří jsou na stepích Evropy k nalezení. Třeba se matka vydá na lov, aby ukojila svůj hlad, a pak svým dvěma koťatům přinese k ochutnání kus masa z břicha megalocera nebo dokonce mamutího mláděte. Homotherium byl rod kočkovitých šelem s prodlouženými špičáky z podčeledi Machairodontinae a dále pak tribu Homotherini, do něhož patří i rody Xenosmilus, Lokotunjailurus, Amphimachairodus a Nimravides. Ačkoliv nebyl vybaven tak dlouhými šavlovitě zahnutými špičáky, jako zástupci tribu Machairodontini, kupříkladu Machairodus, měl i tak dosti působivou výbavu k protnutí krčních tepen či průdušnic zvířat, která lovil. Vyhynutí homotherií v Evropě v pozdním pleistocénu mohlo souviset s kompeticí ze strany lidí druhu Homo heidelbergensis. Tato scéna se odehrává na území pozdějšího Schöndingenu v Německu před 300 000 roky.

Dlouhodobí návštěvníci mého blogu si mohou vzpomenout na článek o dýkozubcích, jejichž fosilie byly nalezeny i na území České republiky. Svět bez homotherií už není, co býval. Jaká to škoda, že tyto vitální šelmy zmizely.

Jak jsem napsal výše, v úvodním odstavci, určitě v příštích dnech čekejte příspěvek o tom zmrzlém mláděti homotheria, které bylo nalezeno na Sibiři! A očekávejte také další úryvek z výtečného dokumentu Irsko: 1,8 miliardy let dlouhý příběh (The Island: 1.8 Billion Years in the Making). Pro zhlédnutí (či znovuzhlédnutí) zatím posledního přidaného úryvku, pojednávajícího o ledovcích a fjordech Irska, klikněte sem. Navnadit vás mohu také na další dokumentární novinky, které plánuji vydat v sobotu 30. listopadu.

Neumrzněte, a pokud možno, začněte se už těšit na dárky, které třeba vyhrabete pod vánočním stromečkem za pouhý měsíc a dva dny. A pokud jste z Brna či z okolí, zajeďte zítra na benefiční koncert pro Trans*parent! ☺️