Jméno: křovinář němý
Vědecký název: Lachesis muta
Zařazení: třída plazi (Reptilia), řád šupinatí (Squamata), podřád hadi (Serpentes), čeleď zmijovití (Viperidae), podčeleď chřestýšovití (Crotalinae)
Výskyt: Střední a Jižní Amerika; neotropy
Jed: hemotoxin.
Stručný popis:
Křovinář němý je legendární had. V angličtině se mu říká "bushmaster", a tímto názvem se proslavil v podstatě po celém světě. Jeho vědecký název odkazuje rodovým jménem na Lachesis, jednu ze tří sudiček z řecké mytologie, jež měřila délku vlákna představujícího lidský život. Druhové jméno "muta" znamená němý, neboť tento had nevydává ani v ohrožení žádné syčení. To jej činí potenciálně nebezpečným; díky skvělému maskování dokonale splývá s lesní hrabankou, tudíž je zde risk, že na něj může člověk šlápnout - pokud se tak stane, had, který člověka syčením o své přítomnosti předem ani nevaruje, uštkne v sebeobraně, a následky mohou být katastrofální. V přední části horní čelisti tohoto hada se nachází 3,4 až 3,7 centimetru dlouhé jedové zuby, jež jsou duté a pohyblivé, ostatně jako u všech zmijovitých, a jimi křovinář vypustí do rány hemotoxický jed. Ten rozkládá tkáně; je-li člověk uštknut, musí být okamžitě převezen do nemocnice, a v mnoha případech pak musí být postižená končetina amputována, neboť jed napáchal tolik škody na tkáni, že již zkrátka nelze spravit. Uštknutý má i po přijetí protijedu stále vysokou šanci na úmrtí. I tak je ale jed křovináře němého slabý v porovnání s jedem některých dalších zmijovitých. Zdá se, že slavý terciopelo, známý též jako fer-de-lance nebo křovinář aksamitový (Bothrops asper), žijící ve stejné oblasti, má jed ještě silnější. Zároveň také způsobuje mnohem více uštknutí (v podstatě více hadích uštknutí ve Střední Americe, než kterýkoliv jiný had), než křovinář němý. Je vlastně pravdou, že křovináři němí jsou tak vzácní a žijí tak daleko od lidí, že k uštknutím dochází jen málokdy. O to jsou však takové nehody nebezpečnější; z místa výskytu tohoto hada a tedy i místa uštknutí to nemusí být do nemocnice zrovna blízko, a čas hraje v takovém případě velkou roli. Jak už bylo zmíněno výše, i protijed nemusí působit dokonale a rychle, a bez něj je uštknutá osoba odsouzena ke smrti... O křovináři němém se nicméně v neotropech říká více, než je pravda. Mýty převládají nad fakty. Podle některých Brazilců z oblasti Amazonie tito hadi vystřelují svým rozeklaným jazykem ohnivé střely (samozřejmě by to mohla být jen metafora pro jed, kdo ví?) a v noci sají mléko kravám. V Kostarice se zase vyprávějí příběhy o křovinářích němých, jež jsou schopni zabít i dospělého býka. Ačkoliv jed bushmastera je dostatečně silný na to, aby býka skolil, nebo mu přinejmenším způsobil značné zdravotní potíže a připravil jej o končetinu, neživí se tito hadi velkými savci. Naopak, jejich kořistí jsou menší savci a také větší ptáci. Bushmaster je lovcem ze zálohy, na jednom místě může na kolem procházející kořist číhat i celé týdny. Není však divu, že tento pozoruhodný had dráždí už celá staletí představivost obyvatel Střední a Jižní Ameriky. Je to skutečný hadí obr, gigant měřící až 3,6 metru, a řadí se tak mezi největší jedovaté hady na naší planetě. V případě, že se s takovým plazem, jakýmsi drakem mezi hady, setká neznalec, může se v jeho hlavě objevit bezpočet různorodých interpretací bushmastera; některé z nich mohou tohoto překrásného tvora i zdémonizovat, ač si to křovinář němý nezaslouží...
1 komentář:
Legenda.
Okomentovat