Malé končetiny některých Karbonských obojživelníků

Chtěl jsem napsat článek o pravěkých obojživelnících, a náhle mě napadlo, že někteří Karbonští čtvernožci měli velmi malé končetiny... Proto jsem se rozhodl vytvořit tento článek...

První suchozemští obratlovci se na Zemi objevili v Devonu, což bylo čtvrté období prvohor. Je někdy označováno jako poslední období starších prvohor, poté už následují dvě geologické periody tvořící mladší prvohory. Byly to Karbon a Perm. Naše planeta vypadala v každém z těch období úplně jinak. V pozdějším Permu panovalo na souši sucho, avšak v předcházejícím Karbonu bylo velmi vlhko. Karbon byl hlavně obdobím velkého hmyzu, kterému se dařilo v překyslíkovaném světě. Avšak v močálech a bažinách karbonských pralesů se vyvíjeli nepřátelé, kteří již brzy měli změnit historii, a zbavit hmyz vlády nad světem. Kromě prvních plazů se tehdy vyvíjeli i velcí obojživelníci. Někteří, jako například Eogyrinus nebo Proterogyrinus, jsou nám dobře známí z fosílií, jež po sobě zanechali. Tato částečně vodní a částečně suchozemská zvířata byla vybavena znaky vedoucími k úspěchu na přežití. Kromě silného ocasu a čelistí plných ostrých zubů měli i relativně velké končetiny. Na souši asi nebyli o moc obratnější, než krokodýlové, to však znamená, že i přes svou pomalost byli čas od času schopni rychlejších pohybů. Ale na dně karbonských jezer číhali i jiní obojživelníci... Jejich končetiny byly velmi malé! Alespoň tedy v porovnání k velikosti těla, protože by seděly ke zvířeti třetinové nebo čtvrtinové velikosti. Mnozí lidé zajímající se o pravěk si jistě brzy vybaví Crassigyrina ze seriálu Prehistorický park, který se tak stal velmi známým karbonským čtvernožcem. Crassigyrinus scoticus žil na území Skotska před 300 miliony let, a jeho anatomie ryby i obojživelníka po celé desítky let mátla paleontology. Dodnes není příliš jasné, do které čeledi tehdejších čtvernožců vlastně patřil. Ty maličké nožičky jistě nesloužily k chůzi po zemi. Crassigyrinus spíše obýval mělčiny, kde lovil ryby a jiné obojživelníky, případně i větší hmyz žijící u vody. Asi lovil ze zálohy a většinu času trávil ve vodě, ponořený do svého temného světa. Jakožto dvoumetrový predátor měl jistě převahu nad mnohými dalšími zvířaty, byl jedním z dominantních predátorů. Zajímavé je, že Crassigyrinova lebka je dost velká. Čelisti dokázal otevřít až na 60 stupňů, navíc měl dvě řady ostrých zubů-víme to, protože lebka byla dokonale zachována. A také víme, že končetiny měřily 3,5 centimetru... Může nám odpověď na otázku "proč měl vlastně končetiny" poskytnout jiný druh Karbonského obojživelníka? Greererpeton patří mezi ty méně známé. I o jeho zařazení do čeledí a řádů víme velmi málo, a údaje se liší. Nebyl tak těžký a velký jako Crassigyrinus (jehož jméno znamená "tlustý pulec"), přesto však Greererpeton měřil na délku takřka 1,5 metru. Byl to velmi úzký, rychlý predátor lovící ryby. Někteří vědci si dokonce myslí, že měl typicky rybí znak. Říká se mu laterální linie, nebo postranní čára. Díky nim dokáže ryba identifikovat předměty v okolí, podobně jako Lorenziniho orgán u žraloků (ten je však posazen poblíž tlamy, ne na boku těla). Co když tedy opravdu Karbonští obojživelníci s malými končetinami měli některé typicky rybí znaky? Žili tedy opravdu převážně ve vodě? Velikost končetin nasvědčuje, že ano. Navíc měli mohutný ocas, při plavání poháněl tělo vpřed jako ocas varanů a krokodýlů. Teorie postranní čáry o těchto tetrapodů je sice věcí diskuse, ale teorie je to jistě zajímavá. Lze počítat s tím, že tato zvířata opravdu končetiny příliš nepotřebovala. Možná se tito obojživelníci vyvinuli z více suchozemských předků a poté se adaptovali na život ve vodě, a končetiny pomalu ztrácely funkci (možná podobně, jako malé přední končetiny Tyrannosaurů). Anebo se u Crassigyrina a Greererpetona končetiny teprve vyvíjely? Pravděpodobně to nezjistíme, dokud vědci nezjistí více...

Pozoruhodné je, že někteří lepospondylové, jiná skupina karbonských obojživelníků, ztratili končetiny úplně. Připomínali tak jakési obojživelné verze hadů. Snad tedy i tvorové jako Crassigyrinus své končetiny příliš nepotřebovali, a ty se proto zmenšovaly...

Doufám, že se Vám článek líbil. Do komentárů můžete napsat svůj názor a případně i své domněnky...