Ani v jednadvacátém století nejsou objevy dosud nepopsaných druhů primátů vzácností. Od roku 1990 bylo popsáno okolo 70 nových druhů ze savčího řádu, do kterého patříme i my samotní, a mezi lety 2010 až 2019 se seznam žijících druhů primátů rozšířil o pěkných 36 druhů; mezi ně patří i orangutan druhu Pongo tapanuliensis, popsaný v roce 2017. A jen v posledních šesti letech byl popsán maki druhu Microcebus jonahi ze severovýchodního Madagaskaru, langur druhu Trachypithecus popa ze středního Myanmaru, kosman druhu Mico schneideri ze severní Brazílie, a letos také nový druh guerézy nesoucí název Colobus congoensis. Některé druhy primátů jsou popisovány na základě nově zjištěných genetických odlišností, a patří mezi tzv. kryptické druhy (nepleťte si tento termín s kryptidy, se kterými si hraje pavěda kryptozoologie!), tedy druhy morfologicky neodlišitelné od druhů již známých; jsou to právě molekulární data, co určitou známou populaci pomůže odlišit jako samostatný druh. Toto ovšem není případ nově popsané guerézy. Poprvé se s ní setkali ochránci přírody z Lukuru Foundation pracující v Národním parku Lomami v Demokratické republice Kongo v roce 2008, a připadala jim skutečně zvláštní. Nepodobala se žádnému jinému známému druhu z rodu Colobus. Ashley Vosper a Bernard Ikembelo pořídili rozmazanou fotografii této opice, a to bylo na dobrých deset let vše. Po zvláštní černosrsté gueréze s růžovo-oranžovými rty, o které měli podezření, že by mohla být novým druhem, se slehla zem. V listopadu 2018 se mnohem kvalitnější fotografii zvířete podařilo získat Jeanu Pierrovi Kapalemu, když zkoumal courburský sektor národního parku. Během následujících deseti měsíců pak Kapaleho tým vyfotografoval zástupce tohoto druhu ještě sedmkrát. Jak se ukázalo, většina místních komunit o těchto tajemných guerézách neměla povědomí (rozpoznali je jen obyvatelé 8 z 52 místních vesnic). Primatologům se na stole objevily důkazy existence skrytého, tichého a zřejmě i velice vzácného primáta s omezeným areálem rozšíření, který nemůže být lehce zaměněn s jiným druhem guerézy. Je to až atypický důkaz toho, že i v jednadvacátém století se mohou ve zmenšujících se deštných lesích tropů ukrývat druhy savců, dokonce i z našeho řádu, o nichž prakticky nikdo nic neví. Opici nyní v článku vydaném v PLOS One 15. července 2026 popsali John A. Hart z Lukuru Wildlife Research Foundation a Yale Peabody Museum, Junior D. Amboko z Florida Atlantic University a jejich další kolegové z USA a Demokratické republiky Kongo, včetně již zmíněného Jeana Pierra Kapaleho, pracovníka Národního parku Lomami a zároveň člena Frankfurtské zoologické společnosti. Učinili tak na základě nikoliv fotografií, jež pouze vyburcovaly pátrání po těchto opicích, ale na základě zabitých exemplářů, které byly konfiskovány pytlákům v dubnu 2021. Dva dospělé samičí a jeden dospělý samčí exemplář byly podrobeny genetické i morfologické analýze.
Dva živoucí exempláře nově popsané guerézy druhu Colobus congoensis, vyfotografované Danielem Rosengrenem. Zdroj: Florida Atlantic University
Gueréza druhu Colobus congoensis je charakterizována lesklou černou srstí po celém těle, velice dlouhým ocasem, jasně oranžovými až oranžovo-růžovými rty a obličejovou maskou, s jakou se nesetkáme u žádného jiného druhu guerézy. V okolí řitního otvoru mají tyto opice výrazné bílé vzory, jež také nemají u ostatních gueréz obdobu. Ačkoliv druh patří do skupiny větších gueréz, je poměrně malý; váží jen okolo 6,8 kilogramu. Délka chlupů na hlavě samce i samic činí 6 až 8 centimetrů; na trupu by pak samce měla porůstat srst o délce 9 až 12,5 centimetrů, kdežto u samic je délka jednotlivých chlupů na trupu zhruba okolo 6 centimetrů. Samci tohoto druhu mají růžovobílý penis. Nejvíce se tento druh podobá gueréze černé (Colobus satanas) ze západu střední Afriky, ale odlišuje se od ní mj. i některými znaky lebky. Fylogenetická analýza sekvencí mitochondriální DNA prokázala, že C. congolensis tvoří monofyletický klad sesterský ke gueréze černé. John A. Hart a jeho kolegové mají za to, že k oddělení druhů C. congolensis a C. satanas došlo před asi 5 miliony lety (či přesněji, v období před 4,3 až 5,8 miliony lety). Kromě morfologie a fylogenetických vztahů nově popsané guerézy jsou známy i některé aspekty jejího chování. Výzkumníci v terénu zjistili, že se tyto opice pohybují většinou ve skupinách s asi šesti jedinci. Nahrávali jejich hlasové projevy, a zvláště zajímavé vokalizace zachytili, když jednu skupinu o zhruba deseti guerézách napadl orel korunkatý (Stephanoaetus coronatus). Při této nehodě se opice projevovaly velmi hlasitě. Vědci zodpovědní za popis druhu měli k dispozici celkem tři soubory audio nahrávek; ty kromě řevů obsahují také zvuky frkání. Mezi lety 2018 až 2022 bylo učiněno celkem 114 terénních pozorování těchto opic. Ví se také, že jejich areál výskytu je velice malý. Colobus congoensis žije na území o pouhých 1700 čtverečních kilometrech; to je v ostrém kontrastu s jinými druhy gueréz, které se vyskytují na územích o až 60 000 čtverečních kilometrech. Autoři studie navrhli, aby Mezinárodní unie pro ochranu přírody klasifikovala tento druh jako ohrožený. Ačkoliv zabité exempláře byly konfiskovány pytlákům, místní údajně nevědí o tom, že by byl tento druh specificky perzekuován. Ovšem vzhledem k tomu, že se C. congoensis vyskytuje na okraji Národního parku Lomami, a tato oblast si v současnosti prochází expanzí lidského osídlení, může mít v příštích letech potíže. Lov zvěře a rybaření budou do budoucna v oblasti narůstat. Ekosystém, jehož je tato opice součástí, není v bezpečí.
Zdroje informací pro tento článek:
Meet the Orange-Lipped ‘Likweli’ Monkey, a New Species That Was Discovered in the Congo Rainforest (Smithsonian Magazine)
New Species of African Monkey Discovered in the Congo Rainforest (Florida Atlantic University)
...there is so much yet to learn!
OdpovědětVymazat