Největší druhohorní savci

Druhohory byly érou plazů. Souši dominovali dinosauři, obloze pterosauři a mořím a oceánům vládli mořští plazi ze skupin ichtyosaurů, plesiosaurů či mosasaurů. Druhohory však byly důležitým obdobím i pro savce, ačkoliv nezaznamenali takový rozvoj, jako tehdy dominující plazi. Savci žijící před 150 miliony let ve stínu dinosaurů dali v podstatě základ našemu sluchu, a ke konci křídového období se již na naší planetě objevili savci, jejichž vývoj dále směřoval k primátům, a tedy i k nám... I tak si mnoho lidí myslí, že druhohorní savci byli malí. Nejsou na omylu. Většina druhohorních savců skutečně připomínala jen rejsky a myši, a to nejen vzhledem, ale i velikostí. Najdeme mezi nimi však několik výjimek. Přestože většina druhohorních savců byla malá, vůbec to neznamená, že by někteří nemohli dorůst celkem překvapivých velikostí, alespoň tedy ve světě gigantických živočichů pokrytých peřím nebo šupinami...

Castorocauda

Tento živočich nepatřil přímo mezi savce (Mammalia), jako spíše "savcotvaré" (Mammaliaformes), konkrétně pak mezi dokodonty (čeleď Docodontidae), jež patřili do skupiny therapsidů zvaných kynodonti (Cynodontia). Jakkoliv složité se to může zdát, jednoduše můžeme říci, že Castorocauda nebyla pravým savcem, ale evolučně byla se savci velmi spřízněná. Žila před 164 miliony lety, tedy v jurském období, na území dnešní východní Asie. Její zkamenělé pozůstatky byly odkryty ve formaci Tiaojishan, konkrétně tedy v její součásti nazývané ložisko Daohugou, v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Byl to velice podivuhodný živočich, vykazující znaky primitivních velryb a ploutvonožců - byl koneckonců skvěle přizpůsoben k životu ve vodním prostředí. V podstatě připomínal dnešního ptakopyska. Mnozí paleontologové si dokonce myslí, že se jako ptakopysk i choval. Silné končetiny s drápy vykazují také přizpůsobení k hrabání, mohl si tedy vytvářet nory při březích řek a jezer, v nichž žil a lovil potravu. Ačkoliv z ložiska Daohugou nejsou známy žádné fosilní ryby, je pravděpodobné, že Castorocauda byla piscivorní, lovila tedy převážně ryby. Možná si čas od času svůj jídelníček zpestřila i korýši nebo měkkýši. Její zuby jsou neuvěřitelně podobné zubům eocénních ploutvonožců. Je velice pravděpodobné, že Castorocauda obývala stejnou ekologickou niku jako později oni. Mnohé z jejích znaků jsou produktem konvergentní evoluce; to je "typ" vývoje, při němž se podobné znaky vyvíjejí u nepříbuzných organismů v závislosti na životě v podobném či stejném prostředí. Zároveň je Castorocauda dobrým příkladem velké radiace skupiny Mammaliaformes v jurském období; tito savcům podobní tvorové se skutečně pokusili osídlit co nejvíce ekologických nik. Nutno podotknout, že skupina Mammaliaformes zahrnuje i savce samotné, a ti se ve fosilním záznamu objevují již před 225 miliony let. Většina z nich však do této doby nedorůstala značné velikosti. Castorocauda byla jedním z větších kynodontů, a mezi osrstěnými živočichy jury by zřejmě obsadila kategorii těch největších. Na délku měřila 42,5 centimetru, přičemž se její hmotnost pohybovala 700 až 800 gramů.

Alphadon

Alphadon byl velice úspěšným rodem primitivních křídových vačnatců, jenž vydržel na naší planetě po 24 milionů let. Celkem devět dosud popsaných druhů tohoto alphadontida žilo v období mezi 90 až 66 miliony let. Alphadon vyhynul spolu s dinosaury, ptakoještěry a druhohorními mořskými plazy na samém konci křídového období, je pravděpodobné, že celá vývojová větev čeledi alphadontidů tak zmizela s ním... Tento oportunistický savec byl všežravcem, živil se vším od hmyzu po semena rostlin a jejich plody. Připomínal dnešní vačice, a to nejen vzhledem, ale i způsobem života. Měřil 30 centimetrů na délku, což je minimální délka dospělé krysy černé (Rattus rattus). Mezi křídovými savci tedy rozhodně nešlo o obra, na druhou stranu to zase nebyla nějaká chvějící se deseticentimetrová myšička.

Didelphodon

Vačnatec z čeledi Stagodontidae, který se proslavil svou rolí v 6. epizodě cyklu BBC Putování s dinosaury, též dosahoval délky asi 30 centimetrů. Jeho lebka měřila okolo 12 centimetrů, celková tělesná hmotnost se pak pohybovala okolo 5 kilogramů. Tento vačnatec byl přece jen dosti velký na to, aby způsobil paseku v tyranosauřím hnízdě. V roce 2016 bylo prokázáno, že měl vzhledem ke své velikosti neuvěřitelně silný stisk čelistí. I jako pětikilogramový savec měl na jednotku plochy dokonce silnější stisk, než má dnešní hyena nebo kterýkoliv jiný v současnosti žijící masožravý savec. Ještěrky nebo mláďata dinosaurů a další menší tvorové, jež se mu připletli do cesty, neměly šanci uniknout.

Gobicodon

Do rodu Gobicodon je zařazeno jedenáct druhů středně velkých až velkých druhohorních savců z období mezi 166 až 94 miliony let. Tento tvor tedy žil od střední jury až po počátek pozdní křídy. Měřil okolo 45 až 50 centimetrů na délku, řadí se tedy mezi největší druhohorní savce. Jeho pozůstatky byly objeveny v Mongolsku, v Číně, Rusku, Spojených státech amerických i ve Spojeném království. Opět mohl lovit mláďata dinosaurů.

Repenomamus

Didelophodon a Gobicodon sice patřili mezi největší křídové savce, ale čínský Repenomamus, žijící před 125 miliony let, byl ještě větší. Druh R. giganticus (jenž spolu s druhem R. robustus představuje dva popsané druhy tohoto rodu) dosahoval délky 1 metru a hmotnosti 14 až 16 kilogramů. Mezi druhohorními savci byl tedy skutečně tím největším. Jednalo se o postrach dinosauřích mláďat. V roce 2005 bylo zjištěno, že repenomamové požírali mláďata primitivního ceratopsiána rodu Psittacosaurus. To bylo koneckonců vyobrazeno i v dokumentu Ve stínu dinosaurů z roku 2007. Pozůstatky malého psitakosaurka se totiž našly v břišní dutině fosilizovaného repenomama, a představují tak nepopiratelný důkaz, že tento savec lovil malé dinosaury. Tento objev se nicméně týká druhu R. robustus (ten dosahoval velikosti vačice, vážil 4 až 6 kilogramů), nikoliv R. giganticus, je však velice pravděpodobné, že oba druhy tohoto rodu se živily mláďaty dinosaurů, stejně jak
o dalšími menšími živočichy. Repenomamus byl masožravec. Jeho zuby byly dokonale uzpůsobené k porcování masa.

Dejte mi vědět, pokud Vás tento článek zaujal... Velcí druhohorní savci jsou dle mého zajímavým tématem, čas od času přehlíženým. Doufám, že Vám tento článek osvěžil již dříve získané znalosti nebo Vám snad i přinesl informace nové!